Praha - Státní dotace na mzdy mladých zaměstnanců, příspěvek na zkrácené úvazky, 40-80 tisíc korun státního příspěvku pro začínající podnikatele.
Vláda má zkrátka plán, jak chce snižovat nezaměstnanost, a v úterý o něm bude diskutovat s odboráři a zaměstnavateli. Plán s názvem "Opatření vlády a další návrhy v reakci na aktuální ekonomickou situaci" má Aktuálně.cz k dispozici.
"Z našeho pohledu to není ucelený materiál, ale koláž přání tří ministerstev. Například ministerstvo financí, které je klíčové, se na něm nepodílelo," namítá jeden z odborových vyjednavačů, předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.
Pod materiálem je skutečně podepsán jen premiér Petr Nečas (ODS), ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) a ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (za TOP 09).
Zaměstnejte mladé a stát vám dá dotaci
Podstatná část vládního materiálu slibuje snižování nezaměstnanosti, která ke konci února postihla už 593 683 lidí (dosáhla tak podílu 8,1 %).
Ministerstvo práce proto chce rozhýbat "pomocí plánu a také peněz od státu i Evropské unie zájem firem o zaměstnávání lidí", jak se píše ve vládních podkladech pro tripartitu.
Předně chce podpořit zaměstnávání mladých do 30 let (podle podkladů jich je teď nezaměstnaných asi 150 tisíc), a to hlavně tím, že bude stát dotovat jejich pracovní místa: zaměstnavatel by mohl získat až 24 tisíc korun měsíčně na mzdu a odvody, a to až na rok, pokud mladého člověka zaměstná. Navíc by firmy mohly získat jednorázové příspěvky na vybavení.
Druhým způsobem má být jakási stáž nazvaná "Odborné praxe pro mladé", kde by se mladí pracovníci připravovali na práci u konkrétního zaměstnavatele. Samo ministerstvo ale v podkladech připouští, že "do aktivit bude zařazeno 3200 účastníků".
Také na to odbory poukazují vzhledem k celkovému počtu mladých nezaměstnaných. Program zaměstnávání mladých ale vychází ze směrnice EU.
"Máma jde do práce"
Další program se pak má týkat rodičů s malými dětmi a dostal název "Máma/táta jde do práce". Tady jde o podporu zkrácených úvazků – opět cestou státní dotace. V tomto případě ve výši až 15 tisíc korun na jednoho zaměstnaného člověka, který byl dříve v evidenci úřadu práce.
A do třetice chce vláda apelovat na nezaměstnané, aby začali sami podnikat – pod heslem "Zaměstnej sám sebe. Buď OSVČ". Také tady vláda slibuje dotace: 40 až 80 tisíc korun na rozjezd vlastního podnikání, pokud by nezaměstnaný provozoval svoji živnost alespoň 1 až 2 roky.
Vláda (ani konkrétně ministerstvo práce) ale nikde nevyčísluje celkové náklady, které by tito po určitou dobu fakticky "státní" zaměstnanci stáli. Mluví jen o penězích státu a penězích z Bruselu.
"Materiál ani nemluví o tom, že je krize, ani o tom, jaké dopady mají už přijatá opatření vlády. Není tedy možné zkonstatovat, jak by zabrala tato," namítá odborář Středula.
Levnější elektřina pro giganty!
Vláda chce také rozhýbat ekonomiku. Tuto část návrhu zjevně připravovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vláda v této části deklaruje, že "považuje za svoji prioritu dostavbu Jaderné elektrárny Temelín".
A přichází s nápadem, jak ulevit "energeticky náročným" průmyslovým odvětvím: stanovit dvě složky cen elektřiny. Základní složku by hradili všichni se spotřebou do 10 GWh/rok (pro srovnání: průměrná domácnost spotřebuje ročně jen 2500 kWh), velcí odběratelé by ale hradili "sníženou složku této části regulované ceny elektřiny".
Materiál přiznává, že rozpočet by v důsledku tohoto opatření přišel "o 1,5 až 2 mld. Kč ročně".
A nadto vláda opět slibuje "slučování agend" nebo šetření vládních výdajů (včetně spojení ministerstev průmyslu a dopravy v jedno) a podnikatelům pak zrychlené odpisy nově pořízeného majetku (až 100 % vstupní ceny během roku po jeho pořízení).
Odbory mají protiplán, s vládou se nepotkají
Českomoravská konfederace odborových svazů naproti tomu připravila svůj, mnohem stručnější protiplán. I ten má Aktuálně.cz k dispozici.
Nečasův kabinet se s ním ale může ztotožnit jen stěží. Jeden ze základních požadavků odborů totiž zní: "Je nutné okamžitě zastavit, případně zásadně upravit tzv. reformy současné vládní koalice." K tomu se ovšem Nečasova vláda zjevně nechystá.
I odbory vidí recept v pumpování peněz do ekonomiky: navrhují například přidat pro letošek na politiku zaměstnanosti "minimálně 6 miliard korun".
Hlavně ale požadují přehodnotit současné "prudké snižování rozpočtových deficitů", které podle odborů vede ke stagnaci a k "pravděpodobnému výraznému poklesu HDP".
Zdá se tedy dopředu velmi pravděpodobné, že minimálně odbory s vládou společný jazyk v úterý jen těžko najdou.
