Vláda má mít možnost vyhlásit i stav nebezpečí, říká Hamáček. Kvůli pandemii či suchu

ČTK ČTK
8. 6. 2020 11:46
Ústavní zákon o bezpečnosti Česka by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí, řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který návrh představil po jeho projednání v Bezpečnostní radě státu. Dosud mohou stav nebezpečí vyhlašovat kraje, vláda ne. Podle Hamáčka by však byl lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kyberútoky než nynější nouzový stav.
Návrh zákona představil po jednání Bezpečnostní rady státu ministr vnitra Jan Hamáček.
Návrh zákona představil po jednání Bezpečnostní rady státu ministr vnitra Jan Hamáček. | Foto: Radek Bartoníček

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. "Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok," uvedl Hamáček po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS).

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. "Ten nejmírnější stav, kdy situace není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni," poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou zemi nebo její část. "To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci," uvedl.

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda přitom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu sněmovny.

I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců. "Rozdíl je v tom, že stav nebezpečí by byl vyhlašován, pokud by nedocházelo k ohrožení značného rozsahu, je to takový předstupeň, kdy víte, že něco je špatně, ale není tam ještě značný rozsah," řekl náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna.

V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. "Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize," uvedl Hamáček.

Po pondělní prezentaci na BRS budou už v příštích dnech následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Jejich výsledkem by měly být i změny například v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Za ideální by Hamáček považoval, kdyby text zákona poslalo vnitro do legislativního procesu v létě. "Věřím, že se nám povede najít shodu napříč politickým spektrem," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy