Vláda jednala o místě pro nový Temelín i jaderný odpad

Pavel Baroch
19. 1. 2012 8:31
Vláda má novou variantu, kam případně umístit nové reaktory. Armáda by přišla o újezd
Foto: Jan Langer

Praha - Pokud se vláda v budoucnu rozhodne postavit po Temelínu a Dukovanech další jadernou elektrárnu, mohla by vyrůst v některém z vojenských újezdů.

Vyplývá to z analýzy o možnostech státu prosazovat stavbu jaderných bloků, s níž se ve středu seznámil kabinet Petra Nečase. Výhodou vojenských cvičišť je to, že tam prakticky nejsou žádné obce a žije tam jen minimum obyvatel.

"Z hlediska dopadu na okolní sídla by bylo vhodné urychleně prověřit a zvážit možnost využití některého vojenského prostoru jako vhodné lokality pro výstavbu nových jaderných zdrojů a včas ovlivnit rozhodnutí o jejich opouštění," uvádí se ve zprávě pro vládu, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

"Volba na území vojenského újezdu by odstranila velkou část problémů včetně majetkových a zvýšila by možnost vlády ovlivnit výběr investora," uvádí se dále v analýze.

Brdy nejsou dobré, lepší jsou Boletice

Armáda se přitom rozhodla opustit vojenský újezd Brdy, ale ten by pro případnou novou jadernou elektrárnu nebyl příliš vhodný, a to "zejména s ohledem na seismicitu oblasti", jak upozorňuje zpráva pro vládní kabinet.

Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů při hledání vhodného místa, kam na tisíce let uložit pod zem vysoce radioaktivní vyhořelé palivo z českých jaderných elektráren, prověřuje kromě "civilních" území i vojenské prostory. Místo pro hlubinné úložiště by přitom mělo splňovat podobné podmínky jako pro jadernou elektrárnu.

Experti vytipovali dvě vojenská území - Hradiště v severozápadních Čechách a jihočeské Boletice.

"Hradiště jsme už opustili, je vysoký předpoklad, že tam nejsou vhodné horniny," řekl Aktuálně.cz Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště. Práce se teď podle něho soustředí na severní část Boletic.

"Informací ale zatím máme málo," poznamenal Slovák, podle něhož se připravují další studie, na jejichž základě bude možné rozhodnout, zda se Boletice zařadí mezi sedm "civilních" oblastí, kde by v budoucnu mohl být uložen jaderný odpad z elektráren.

Zničí se vzácná příroda

Úvahy o tom, že by se vojenské prostory staly místem pro případnou stavbu nových reaktorů, kritizuje někdejší člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens ze sdružení Calla.

"Myslím, že by vojenské prostory neměly být odkladištěm podobných projektů," řekl Aktuálně.cz Sequens, podle něhož by se po jaderném úložišti a elektrárně na seznamu mohla objevit třeba spalovna nebo skládka odpadů.

Sequens připomněl, že se ve vojenských újezdech po desítkách let vytvořila na mnoha místech vzácná příroda, která by podobnými projekty značně utrpěla. "Budovat něco třeba v Boleticích, tak to v žádném případě," řekl Sequens.

Aktuální je Temelín a Dukovany

Podle vládního zmocněnce pro Jadernou elektrárnu Temelín Václava Bartušky, který je autorem citované analýzy pro vládu, není nová elektrárna ve vojenském újezdu aktuálním tématem.

"Osobně si myslím, že to ani není realistické, ale musím vládě ukázat všechny varianty," řekl Aktuálně.cz Bartuška, podle něhož jsou aktuální dva nové jaderné bloky v Temelíně a případně jeden nový v Dukovanech.

Obdobně se vyjádřil i premiér Petr Nečas, podle něhož se v následujících dvaceti pětadvaceti letech stavba úplně nové jaderné elektrárny reálně řešit nebude.

Blahutovice a Tetov?

Bartuškova analýza připomíná, že dalšími vytipovanými místy pro nové jaderné bloky jsou Blahutovice v Moravskoslezském kraji a Tetov na Pardubicku. Zde by se ovšem muselo zbourat sídlo Rasochy (obec Uhlířská Lhota), vyloučeny nejsou ani demolice v Kundraticích (Žiželice nad Cidlinou) nebo Rozehnaly (Radovesnice).

"Po zkušenostech ze severních Čech se zdá být tato volba umístění za hranicí přijatelnosti," upozorňuje Bartuška ve své zprávě. Kromě toho by se v oblasti Tetov musel vykácet tamní lesní komplex.

 

Právě se děje

před 2 minutami

USA uvalily sankce na ruský Rosněfť kvůli pomoci Venezuele

Spojené státy uvalily sankce na obchodní divizi ropného gigantu Rosněfť za to, že ruská státní společnost pomáhala Venezuele obcházet sankce na export její ropy. Informovala o tom v úterý agentura AP.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na společnost Rosněfť Trading a jejího šéfa Didiera Casamira. Vysoce postavení činitelé americké administrativy podle AP rovněž varovali, že sankce by mohly být rovněž uvaleny na každého, kdo bude obchodovat s Rosněfť Trading.

Nejmenovaní činitelé uvedli, že očekávají odstřižení Rosněfť Trading od globálního finančního sektoru prostřednictvím nového opatření.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy