


Podpora penzijního spoření pro klienty do 30 let se zvýší, zavedou se nová zvýhodnění. U většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu. Příslušný návrh zákona vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června. Novinářům to ve středu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Ministerstvo navrhuje při spoření u dětí snížit hranici minimálního vkladu pro přiznání státního příspěvku z 500 na 100 korun měsíčně. Zároveň by se pro klienty do 29 let měla zdvojnásobit státní podpora na 40 procent vložené částky. Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Změny by podle Schillerové měly zatraktivnit penzijní spoření pro mladé lidi a pomoct jim dosáhnout na vyšší rentu ke státnímu důchodu.
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu, která se uplatňuje například ve Švédsku. V jejím rámci se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Při této strategii také odpadne povinnost vyplňovat investiční dotazník, který podle Schillerové často zbytečně nutil klienty k volbě příliš konzervativní investiční strategie a tím i k nižšímu zhodnocení peněz.
Zároveň by se měly zvýšit výnosy klientů na úkor penzijních společností. „Penzijní spoření je tu proto, aby se účastníci zabezpečili na stáří, ne aby přihrávalo bankám zisky,“ řekla Schillerová s tím, že očekává nesouhlas bank i penzijních společností. Nynější výši poplatků označila ministryně za jednu z nejvyšších v Evropě.
Podle nového nastavení se zruší poplatky za výkon penzijního spoření. Poplatek za správu se sníží na 0,5 procenta. Jedinou výjimkou budou alternativní účastnické fondy, kde se poplatky nemění. Schillerová to vysvětlila tím, že tyto fondy často investují do velmi rizikových aktiv a zároveň v nich spoří jen malá část klientů. Omezení poplatků by proto podle analýzy ministerstva ohrozilo fungování těchto fondů.
Schillerová zdůraznila, že i přes snížení poplatků si penzijní společnosti zachovají ziskovost. Přispět by k tomu podle ministryně mělo zvýšení zájmu o spoření mezi mladšími lidmi i zavedení strategie životního cyklu, která by umožnila více klientům investovat do akcií.
Ministerstvo předpokládá, že úpravy povedou ke zvýšení naspořené částky na konci penzijního spoření. V modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.
Ministerstvo také navrhne, aby do deseti let skončily transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, brání účinnějšímu zhodnocení peněz, řekla ministryně. Podle předpokladu ministerstva financí přestanou transformované fondy fungovat k 31. prosinci 2036, zbývající klienti budou poté automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.



Ještě před deseti lety stáli v garáži u staré pece a snažili se přijít na to, jak upéct croissant, který by chutnal stejně jako ten z francouzské pekárny. Dnes mají Vilém Ráček a Tomáš Kadlec pod značkou William & Thomas sedm pekáren, zaměstnávají 130 lidí a jejich pečivo voní nejen Brnem, ale i Prahou .



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Evropa je kvůli své velké závislosti na cizích digitálních technologiích zranitelná. Nový balíček technologické suverenity má pomoct vybudovat domácí kapacity pro umělou inteligenci nebo výrobu špičkových čipů. Reakce jsou vlažné.


