Virolog: Jsme na začátku epidemie, ale nerozumím, proč by druhá vlna měla být horší

Radek Dragoun Radek Dragoun
7. 5. 2020 10:54
Výsledek studie kolektivní imunity ukázal, že koronavirus je v Česku stále na začátku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz virolog Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavel Plevka. Nízké číslo promořenosti podle něj ukazuje, že vládní opatření zafungovala, ale za cenu obrovských ekonomických ztrát. Nyní je podle něj na čase rozvolňovat opatření a ochranu nejrizikovějších skupin.
Vědec Pavel Plevka.
Vědec Pavel Plevka. | Foto: MUNI/Lenka Kožuchová

Test promořenosti ukázal, že počet lidí v Česku, kteří byli infikováni koronavirem, je v jednotkách promile. Je to dobrá, nebo špatná zpráva?

To záleží, jak se to vezme. Je to dobrá zpráva z toho hlediska, že karanténní opatření zafungovala a efektivně zabránila šíření koronaviru. Na druhou stranu je to špatná zpráva, protože z epidemiologického hlediska jsme stále na začátku epidemie a ta se může znovu kdykoliv rozjet.

Takže to úplně dobrý výsledek není?

Pozitivní je, že Česko je schopné šíření koronaviru zastavit. Nicméně do budoucna si budeme muset všichni infekcí projít nebo čekat na očkování. Říkat tomu dobrý výsledek asi nelze, ale prostě už to tak je. Skvělý výsledek by byl, kdyby se zjistilo, že 70 procent populace bylo infikovaných, takže můžeme ukončit karanténu a fungovat normálně. To se nestalo, ale ani se to neočekávalo.

Před časem jste upozornil na to, že část lidí může být přirozeně imunní, takže u nich není možné, že by se virem někdy nakazili. Jak je to možné?

Důležité je říct, že provedený test nebyl na tento typ imunity zaměřený. Situace, že část populace je imunní, je normální pro řadu virů. Například vůči viru HIV je asi pět procent populace přirozeně rezistentní. Podobná situace může platit i pro koronavirus. 

Přirozená rezistence může mít různé důvody. Například existují i jiné druhy koronaviru, které způsobují mírné onemocnění. Mohlo se stát, že se jedním z nich někdo nakazil a měl to štěstí, že imunitní odpověď proti tomuto koronaviru ho ochrání i proti SARS-CoV-2.

Někomu se zase vylučuje na sliznicích více hlenů a to ho učiní o dost odolnějším vůči koronaviru. Další možností je, že buňky některých lidí mohou mít na povrchu méně receptorů, které virus potřebuje k infekci. Díky všem těmto okolnostem je pravděpodobné, že v populaci je schovaná skupina lidí, která je vůči viru rezistentní.

Je možné na základě testu promořenosti, který ukázal jen velmi malé množství nakažených Čechů, říct, že je tady skupina přirozeně imunních lidí velká?

Zatím nevíme, kolik takových lidí je. Ani v Česku, ani ve světě, protože to nikdo nestudoval. Jsou pouze nepřímé indicie, že takoví lidé existují. Příkladem je loď Diamond Princess, kde byl infikovaný personál, který mohl nakazit všechny cestující. Přestože byli všichni pasažéři několik týdnů na lodi s nedokonale nastavenými karanténními opatřeními, nákaza se potvrdila jen u 20 procent cestujících. 

Obdobný případ je francouzská letadlová loď Charles de Gaulle, na které došlo k rozšíření nového typu koronaviru. Námořníci žijí ve stísněných podmínkách, i přesto však bylo infikovaných jen 50 procent z nich. To dává velkou šanci, že existují velké skupiny rezistentních lidí.

Tihle lidé tedy vir nemohou chytit a ani ho šířit?

Ano, ti jsou úplně skvělí. Nikdy se nenakazí, a tím pádem virus ani nemohou šířit.

Dá se vůbec nějak plošně zjistit, jaké velké je procento přirozeně rezistentních lidí?

To je složité. Jediným způsobem, jak to zjistit, by bylo vybrat si náhodný vzorek populace - třeba sto lidí - a infikovat je. To ale pochopitelně udělat nemůžeme. Je třeba se dívat na speciální případy, kdy byl kvůli nešťastné shodě okolností takový "pokus" proveden.

Jsou to například případy domovů důchodců, kde byl nevědomky nemocný některý z klientů. S ostatními se chodil do společenské místnosti dívat na televizi, na oběd, byl s nimi dlouhou dobu v uzavřeném prostoru. Když je někdo dlouho v uzavřeném prostoru s infikovaným člověkem, tak je velká pravděpodobnost, že se nakazí. Tyto skupiny by bylo dobré analyzovat a zjistit, kolik lidí v nich skutečně onemocnělo. Na základě toho by se dalo určit, jestli existuje skupina lidí, která je rezistentní, případně jak velká je.

Lidé v důchodovém věku jsou ohrožená skupina lidí. Dostává se vir do jejich těla snáz, nebo v tom je jejich situace stejná jako u ostatních?

To, jestli se někdo nakazí, záleží na mnoha faktorech. Například je známo, že starší lidé méně vnímají pocit žízně, často méně pijí a to způsobuje vysychání sliznic, což obecně člověka činí náchylnějšího k infekcím. A takových zdravotních faktorů, které zdánlivě s virem přímo nesouvisí, ale mohou starší lidi činit náchylnějšími k nemocem, může být celá řada.

Co ukázala studie kolektivní imunity?

Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů. Stupeň imunizace české populace je tak velmi nízký a pohybuje se v jednotkách promile. V nejzatíženějších lokalitách nepřesahuje čtyři až pět procent.

Studie předpokládá, že na jednoho člověka s prokázanou nákazou připadá 2,25 člověka, o jehož nemoci se neví. Interval s 95procentní spolehlivostí je mezi čísly 1,34 a 3,15.

Více než polovina nediagnostikovaných měla bezpříznakový průběh onemocnění. Na základě toho se předpokládá, že bez příznaků nemocí projde celkem 27 až 38 procent nakažených.

Dá se na základě testu promořenosti odhadnout, jak se může epidemie dále vyvíjet? Můžeme například předpokládat, že přijde druhá vlna epidemie?

Test ukázal, že na jednoho identifikovaného nemocného připadají dva až tři, o kterých nevíme. Dále je důležité, že díky testu máme lepší odhad toho, jaké procento lidí projde infekcí, aniž by mělo symptomy. Když pak budou narůstat počty nemocných z klasického PCR testování, tak budeme moci odhadnout, o kolik více je infikovaných lidí, o kterých nevíme.

A můžeme díky výsledkům nyní lépe předpovídat, jestli se objeví druhá vlna epidemie? 

Z tohoto hlediska je důležité, že promořenost populace je extrémně nízká. To znamená, že druhá vlna nebo případně i další vlny proběhnout mohou, protože valná většina populace si infekcí neprošla. Nemáme tedy žádnou skupinovou imunitu a virus se pořád může šířit. Pokud nechceme, aby se šířil, tak mu v tom musíme bránit. To znamená dodržovat hygienické zásady a na plné obrátky spustit chytrou karanténu, protože pokud mu nebudeme bránit v šíření, tak se šířit bude.

Často se mluví o tom, že koronavirus bude sezonní. To znamená, že by v létě jeho šíření mělo ustat a další vlna by mohla přijít až na podzim. Tím si ale nejsem tak úplně jistý, protože SARS-CoV-2 je vysoce infekční. To, že bude v létě suchý vzduch, mu určitě uškodí, ale je otázka jak moc. V létě bude šíření koronaviru pomalejší, ale možná bude pořád dost rychlé, aby mohlo dojít k exponenciálnímu nárůstu počtu nakažených.

Také se říká, že případná druhá vlna bude horší.

Nerozumím tomu, proč by druhá vlna měla být horší. Česko je nyní mnohem lépe připravené epidemii zvládnout, zdravotní systém je připravený, hygienické stanice se aktivovaly, máme chytrou karanténu. Máme schopnosti druhou vlnu zvládnout.

Potenciální problém je, že první vlnu jsme zastavili pouze s pomocí extrémních karanténních opatření, která poškodila ekonomiku naší země. Pokud bychom si měli takovou karanténu zopakovat, tak by to bylo zničující. Už nyní odhady ukazují, že ekonomika poklesne o pět až deset procent, a pokud bychom jí dali ještě jednou ten samý šok, tak se dostaneme do hospodářské deprese.

Říkal jste, že čísla jde číst i tak, že rozsáhlá karanténní opatření zafungovala. Co kdyby se tedy objevila druhá vlna? Když se ukázalo, že taková opatření zabraňují šíření viru, hrozí tedy do budoucna, že k nim opět sáhneme?

To bude na rozhodnutí vlády. V naší populaci nebyl skoro nikdo infikovaný a virus se nezměnil. Pořád má potenciál tady způsobit obrovskou epidemii jako v Itálii nebo ve Španělsku. My tomu musíme bránit, aby nedošlo k zahlcení zdravotního systému.

Mně by se více líbil systém, který funguje ve Švédsku a ke kterému asi také spějeme. Ve Švédsku předpokládají a plánují, že velká část populace infekcí projde. Místo plošných opatření se snaží chránit rizikové skupiny a zajistit, aby fungovalo zdravotnictví.

Karanténní opatření ve Švédsku byla mírnější než u nás - obchody a restaurace tam zůstaly otevřené. Švédská vláda prokázala velkou odvahu, když věřila vlastním odborníkům navzdory doporučení Světové zdravotnické organizace a tomu, že celý svět se do sebe zamykal. Kdyby se všichni dokázali chovat jako Švédsko, tak by ekonomické dopady pandemie covid-19 byly mnohem menší.

Vyplývá něco z aktuálního výzkumu pro plánování opatření v nejbližší době? Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha není důvod měnit plán rozvolňování opatření. Dá se s tím souhlasit, i když podíl promořené populace je takhle nízký?

Ano, dá se s tím souhlasit. Musíme rozvolňovat karanténní opatření, protože potřebujeme funkční společnost a ekonomiku. Zároveň je třeba situaci pečlivě sledovat, protože možnost nekontrolovaného šíření koronaviru pořád existuje.

Vláda hodlá spoléhat na chytrou karanténu. Opravdu můžeme dospět do fáze, že budeme žít bez výraznějších omezení a budeme spoléhat pouze na chytrou karanténu? Lze takto udržet šíření viru v přijatelné míře?

To je složité říct. Fungování chytré karantény bude o lidech. To znamená, jak budou fungovat zaměstnanci hygienických stanic, jak budou schopni dohledávat kontakty, jak budou schopni identifikovat potenciálně nakažené.

K tomu je třeba říct, že jsme v podstatě v té samé situaci, jako když byl virus do České republiky zavlečen poprvé. A tehdy se jeho šíření zastavit nepodařilo. Teď ale máme k dispozici nástroje chytré karantény.

Koronavirus je tedy u nás stále na začátku, jen jsme na něj nyní lépe připravení?

Přesně tak. A víme, že v nejhorším případě, když by hrozilo, že nemocnice nebudou mít dostatečnou kapacitu, dokážeme epidemii zastavit rozsáhlými opatřeními. Ale jak už jsem zmiňoval, ekonomické dopady by byly devastující.

Pavel Plevka: Teplo a vir | Video: Blahoslav Baťa, Martin Krepindl
 

Právě se děje

Další zprávy