Ministerstvo otočilo, zahalenou vilu lze zbourat. Zloba nevyhrála, vše překonám, raduje se majitel

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 12. 6. 2017 18:16
Do černého zahalil loni v listopadu svoji funkcionalistickou vilu v Praze na Petřinách její majitel Jiří Šalda. Netradičním způsobem tak protestoval proti tomu, že mu ji úřady zakázaly zbourat, přestože s tím původně souhlasily. Minulý týden však ministerstvo kultury po zásahu šéfa resortu Daniela Hermana rozhodlo, že vila není tak cenná a kulturní památkou se nestane. Postup úřadů, které mění neustále stanoviska, podle Hermana "podrývá důvěru v systém památkové péče". Šalda tak může pokračovat v plánech na její zbourání a postavení nového domu na stejném místě.
Vila v Praze na Petřinách, kterou její majitel Jiří Šalda na protest proti postupu úřadů zahalil do černého plátna
Vila v Praze na Petřinách, kterou její majitel Jiří Šalda na protest proti postupu úřadů zahalil do černého plátna | Foto: ČTK

Praha - Co se stane památkou, rozhodneme namátkou. Vlastníkovi navzdory změníme své názory. Loni v listopadu pokryl Jiří Šalda svoji vilu v Praze na Petřinách černým plátnem s těmito nápisy. Protestoval tak proti rozhodování úřadů o osudu vily, kterou před dvěma lety koupil.

Šalda totiž chce na místě vily, postavené ve funkcionalistickém stylu, vybudovat nový dům. Předloni proto začal kolečko na úřadech. A i když původně proti zbourání domu neměly námitky, loni v létě otočily. A začaly řízení o prohlášení domu kulturní památkou.

Nakonec se ale opravdu bourat bude. Ministerstvo kultury totiž nakonec na začátku června rozhodlo, že vilu za kulturní památku neprohlásí. "Jde o kvalitní vilovou architekturu své doby, nikoli o nějaký mimořádný tvůrčí počin, který by ovlivnil dějiny architektury," uvádí se v rozhodnutí vedoucí oddělení ochrany kulturních památek Evy Trejbalové.

Šalda původně počítal, že by v těchto dnech již běžela hrubá stavba nového čtyřpatrového domu, na který má již i plány. Po nynějších zkušenostech si ale netroufá již nic předpovědět. "Nevím, co kdo ještě vymyslí, abychom stavět nemohli," povzdechl si.

Neúspěšný návrh, aby se stal dům památkou, podal člen zastupitelstva za zelené Antonín Nechvátal. Ten přitom krátce předtím jako člen komise územního rozvoje Prahy 6 pro zbouraní starého a výstavbu nového domu hlasoval. Souhlas dal přitom nejen odbor památkové péče pražského magistrátu, ale i Národní památkový ústav.

V polovině prosince loňského roku pak ministerstvo s poukazem jak na památkáře hlavního města, tak Národního památkového úřadu rozhodlo, že vila kulturní památkou bude - je to prý kvalitní příklad nájemní vily ze třicátých let minulého století ve stylu pozdního funkcionalismu a představuje vysokou kvalitu a pluralitu stylů na území hlavního města.

Podrýváte důvěru v systém památkové péče

Jenže tento verdikt teď v rozkladovém řízení otočil ministr kultury Daniel Herman, který přikázal případ znovu prověřit. Není prý možné nejdříve majiteli říkat, že zbourání nic nebrání, a poté mu v tom zabránit tím, že objekt prohlásím kulturní památkou.

"Předmětný dům nelze prohlásit za kulturní památku, aniž by bylo prokázáno, že vykazuje mimořádné památkové hodnoty," uvedl Herman s poukazem na dřívější prohlášení úřadů, které Šaldu utvrzovaly v tom, že dům není cenný, a narušily jeho "legitimní očekávání", že odstranění domu nic nebrání. Nelze prý tolerovat nahodilý svévolný přístup orgánů památkové péče, která musí být vykonávána komplexně a předvídatelně.

"Nelze akceptovat tento neutěšený stav památkové péče. Nyní řešený případ je pak učebnicovým příkladem takovéto nepřijatelné praxe," uvádí se v Hermanově rozhodnutí s tím, že podobný postup "podrývá důvěru v systém památkové péče".

Ministerstvo se proto znovu obrátilo na Národní památkový úřad a odbor památkové péče pražského magistrátu. A ty již v nových vyjádřeních architektonickou hodnotu nezmiňují a umístění novostavby považují za "z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné bez podmínek".

Létá zátka za zátkou

Podle Šaldy by měl stavební úřad Prahy 6 vypsat demoliční výměr, který by do 15 dnů nabyl právní moci. "Pak budeme moci odstranit stavbu a zahájit nové stavební řízení," řekl.

Sám také zvažuje, zda za komplikace nepožadovat odškodné - ne ovšem po úřadech, ale po zastupiteli Nechvátalovi, který podle něj vše způsobil. "Kdyby to podání dala nějaká oprávněná instituce, třeba i Klub za starou Prahu, s tím bych asi neměl problém. Ale pan Nechvátal je jiný případ. Byl členem komise pro výstavbu a v rámci předloženého návrhu s demolicí a novou stavbou souhlasil," říká Šalda.

Sám Nechvátal loni v listopadu uvedl, že si na jednání komise o zbourání vily, se kterým původně souhlasil, už přesně nepamatuje. Proti demolici prý začal bojovat, když se seznámil s odbornými posudky zdůrazňujícími její architektonickou hodnotu.

Černou plachtu Šalda prý zatím na vile nechá. "Ale nápis chceme brzo vyměnit," říká. Na svých webových stránkách už napsal, jak by měl znít: "Létá zátka za zátkou, dům už není památkou. Dobře jsem se zachoval, s bouráním jsem Nechvátal. A co mě těší zvlášť? Že nevyhrála zloba, zášť. I tak problémů čeká halda. Překonám je. Jiří Šalda."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy