Víkend bude zatažený a deštivý, teploty zůstanou nad nulou. Na horách může sněžit

ČTK ČTK
12. 1. 2023 8:31
Nadcházející dny budou v Česku spíše zatažené s občasným deštěm nebo přeháňkami. Na horách mohou být přeháňky sněhové nebo smíšené. Teploty přes den zůstanou i o víkendu vysoko nad nulou. V noci mohou k nule spadnout, velký mráz ale meteorologové nečekají. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Během noci na čtvrtek se oblačnost na mnoha místech protrhala, takže ráno a dopoledne bude místy svítit slunce. Zároveň však budou od západu během dne oblaky přibývat, takže se opět zatáhne. Na západě Čech je zataženo už nyní," uvedli ve čtvrtek ráno meteorologové na Facebooku. Večer se k zatažené obloze přidá i déšť nebo přeháňky. Častěji bude pršet na horách, nad 1000 metry nad mořem má sněžit. Teploty se odpoledne budou pohybovat kolem sedmi stupňů Celsia.

V pátek bude zataženo s občasným deštěm, nad 1200 metry očekávají meteorologové déšť se sněhem nebo sněžení. Ve dne bude od severozápadu oblačnost proměnlivá, přeháňky se objeví jen místy, postupně nad 800 metry sněhové. Nejvyšší denní teploty vystoupají až na deset stupňů, v noci by se minima měla držet mezi třemi až sedmi stupni.

Zpočátku víkendu bude oblačno až polojasno. Přeháňky budou častější na horách, ve vyšších polohách má sněžit. Postupně se v sobotu od západu zatáhne a večer bude v Čechách pršet. Později se nad 800 metry nad mořem dá čekat déšť se sněhem nebo sněžení. Nejnižší noční teploty spadnou na nulu, přes den bude až osm stupňů.

Také v neděli bude zataženo s občasným deštěm nebo přeháňkami, ve vyšších polohách mohou být opět srážky smíšené nebo sněhové. Postupně se od severozápadu v Čechách bude oblačnost protrhávat. Nejnižší noční teploty očekávají meteorologové mezi dvěma až šesti stupni, na východě ojediněle i na nule. Přes den pak bude až devět stupňů.

Zamračené počasí s přeháňkami má vydržet i na začátku příštího týdne. Teploty ale klesnou. V noci už budou padat pod nulu, od úterý pak mají být denní maxima nula až pět stupňů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy