"Vidíme propojení veřejných financí s osobními zisky". Transparency žádá audit Hradu

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
27. 7. 2021 12:00
Zadávání zakázek v Lánské oboře zaujalo protikorupční organizaci Transparency International natolik, že kvůli tomu podala podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Protikorupční experti požadují, aby se kontroloři na Hrad zaměřili. Upozorňují na systémový klientelismus, který podle nich představitelé kanceláře prezidenta neřeší nebo jsou jeho přímou součástí. Reagují tak i na texty Aktuálně.cz a HN.
Kancléř Vratislav Mynář na podporu Baláka uspořádal loni na Hradě tiskovou konferenci. Zastává se ho i prezident Miloš Zeman.
Kancléř Vratislav Mynář na podporu Baláka uspořádal loni na Hradě tiskovou konferenci. Zastává se ho i prezident Miloš Zeman. | Foto: Lukáš Bíba

Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák je za manipulaci stamilionové zakázky v sídle prezidenta nepravomocně odsouzený, jeho nadřízeného Vratislava Mynáře z podílu policie podezřívala, ale nikdy mu to nedokázala. Aktuálně.cz a HN ale popsaly další případy neprůhledných zakázek Hradu. Podle ředitele Transparency International, právníka Petra Leyera, jsou hradní zakázky příkladem toho, jak se nemají dělat veřejné soutěže. "Pozorujeme, jak si z kanceláře prezidenta dělá určitá parta lidí výhodný politicko-podnikatelský byznys," říká pro Aktuálně.cz a HN Leyer.

Proč by měl Nejvyšší kontrolní úřad prozkoumat zakázky z Lánské obory?

V podnětu, který jsme úřadu poslali, jsme stanovili tři základní body. Zaprvé jde o netransparentní toky peněz, které jsou někdy až za hranou zákona, ať už se to týká veřejných zakázek nebo sponzoringu prezidentské kampaně Stranou práv občanů - Zemanovců. Druhým bodem jsou osoby, které působí v exponovaných "hradních" funkcích, jako například šéf Lesní správy Lány Miloš Balák nebo kancléř Vratislav Mynář. Oba dva jsou obviněni, Balák dokonce nepravomocně odsouzen, z nezákonného jednání. Posledním bodem je, že NKÚ v desetiletých intervalech audituje Kancelář prezidenta republiky - v minulosti to bylo 2003, potom 2012 -, takže by se tam kontroloři mohli vrátit a vystavit účet i za období současného prezidenta.

Jaký je problém při zadávání lánských zakázek z hlediska zákona?

Že se snaží tomu zákonu úplně vyhnout. Tendry zadávají těsně pod limitem dvou nebo šesti milionů korun v případě stavebních zakázek. V některých případech jde přímo o manipulace se zadávacími kritérii, které vedou k vítězství konkrétní firmy, anebo o střet zájmů, kdy mají vítězné společnosti a jejich představitelé vazby na osoby z okolí Hradu.

Na obcházení výběrových řízení v souvislosti s hradními zakázkami jsme opakovaně upozorňovali. Jde o častou praxi ve státní správě, nebo je Hrad mimořádný?

V minulosti to byl běžný neduh, ať už se bavíme o státní správě nebo samosprávách. Teď se jedná spíš o výjimky, které jsou způsobeny spíše neznalostí nebo nešikovností. Pak je samozřejmě sem tam nějaká zakázka, kdy se někdo snaží tímto způsobem obejít zadávací procedury.

Hrad je ale výjimečný, protože praxi, která tu byla běžná před deseti nebo osmi lety, si zachoval dodnes. Nedošlo k žádnému posunu v zadávací praxi, který jinak nastal téměř všude. Hrad je exemplární příklad toho, jak se to dělat nemá. Je tam jistota, že když se podíváte na tendry, vždycky něco najdete. U většiny úřadů mám pocit, že je snaha to dělat dobře, ale může dojít k chybě. U Hradu to vidím naopak - snaha dělat to dobře tam není a těch chyb je spousta. Něco dokonce v rozporu se zákonem.

Loni jsme popisovali praxi Lesní správy Lány, jejíž šéf Miloš Balák tají cenu i objem dřeva, které prodává. Hájí se tím, že jde o obchodní tajemství, a údaje tedy zveřejnit nemusí. Je tento argument správný?

Cena majetku, ať už nákupy nebo prodeje, by měla být vždy veřejnosti sdělena. Nejedná se z mého pohledu o žádný zvláštní režim. Takže tahle argumentace neobstojí.

Mohla by se i k této kauze případná zpráva kontrolního úřadu vztahovat?

Může se stát, že ve zprávě kontroloři jasně identifikují, že se nejedná o obchodní tajemství, a ceny zveřejní. I když pochybuji, že by šli až do takového detailu. Určitě ale dokážou říct: Nebylo to zveřejněno, bylo to v nesouladu se zákonem, nejednalo se o obchodní tajemství, bylo to netransparentní. Jejich závěr často není formální, ale dokážou popsat fungování úřadu v širších souvislostech. A právě to si slibujeme, že by se mohlo povést.

Jaký je vztah Hradu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu? Musí se řídit jeho doporučeními?

Kontrolní úřad identifikuje pochybení, dokáže říct konkrétní doporučení, jak by na to měl kontrolovaný subjekt reagovat. Stalo se tak třeba u poslední kontroly, která se týkala pandemických zakázek. Záleží ale na konkrétním místě, jak se k tomu postaví. Autorita Nejvyššího kontrolního úřadu je ale relativně vysoká vůči veřejnosti, těžko zpochybnitelná.  Jsou to profesionálové, které lze těžko napadnout z účelovosti nebo politického zadání.

Jedná se tedy hlavně o následný veřejný tlak. Zpráva může být třeba argumentem pro politiky, kteří schvalují rozpočet a hospodaření Hradu. To je ale také otázka - vzhledem k tomu, že vládnoucí garnitura je s hradními představiteli v souznění a symbióze. V závažných případech nicméně kontrolní úřad dává trestní oznámení a iniciuje trestní řízení.

Jedním z důvodů, proč jste podnět podali, je i angažmá stíhaného kancléře Mynáře a nepravomocně odsouzeného šéfa obory Baláka. Nesouhlasíte tedy s argumentem hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, který mluví o presumpci neviny?

Presumpce neviny samozřejmě platí, nikdo pana Baláka ani Mynáře netrestá před tím, než se dokončí trestní řízení. Musíme ale rozlišovat dvě roviny - jedna je trestněprávní presumpce neviny, pak je tady ale reputace organizací, které reprezentují. Na první pohled Ovčáčkovo stanovisko vypadá jako velmi legitimní přístup, protože čekáme, než soud definitivně rozhodne.

Nicméně soudní řízení, kdy se člověk může odvolávat a dovolávat, trvají roky. A trestní řízení, nebo dokonce odsouzení v první instanci se neděje nahodile, bez důkazů. Existují tedy jasné pochybnosti o kompetentnosti těch lidí. Ovčáček podle mě říká, že Hrad nedbá na to, co se děje v trestní rovině, ale chce zdržovat a Mynáře s Balákem udržet dále ve funkci.

Jsou tedy problémem Hradu hlavně osoby, které jej reprezentují - protože působí jako korupční riziko?

Je to tak. V případě Hradu jde o soustavné a chtěné obcházení nebo porušování pravidel. A když to někdo chce dělat, cesty si najde. Jde tedy čistě o hlavní představitele, kteří chtějí, aby ten úřad takto fungoval. Je to kruh, kdy si z kanceláře prezidenta dělá určitá parta lidí výhodný politicko-podnikatelský byznys.

Vidíme propojení veřejných financí s politikou, kampaněmi nebo osobními zisky. To je leitmotiv, na který se tím podnětem snažíme upozornit - že motivace prezidentských vysokých úředníků jsou spíše osobní, než že by chtěli své funkce zastávat transparentním a legálním způsobem.

Stíhaný Mynář a odsouzený Balák

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová, bylo jí 74 let

Ve věku 74 let v pondělí v Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes 50 let, svou kariéru ukončila v roce 2019, uvedla agentura DPA.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích. Působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

Další zprávy