„Vidíme jen špičku ledovce.“ Expert o chaotickém a velmi nebezpečném světě ruských tajných sužeb

Současné ruské zpravodajské služby navazují na hlavní sovětskou tajnou službu KGB především svou protizápadní orientací a metodami náboru agentů založenými na penězích a vydírání. V rozhovoru pro ČTK to řekl profesor z Univerzity v San Francisku a autor knihy KGB Liberati Filip Kovačević, který je expertem na zpravodajské služby.

Podle Kovačeviće se metody ruských tajných služeb v posledních desetiletích staly riskantnějšími a smrtelnějšími a ruské pronikání do západních institucí představuje vážný problém.

Za hlavní kontinuitu mezi někdejší KGB a dnešními službami FSB a SVR označil Kovačević protizápadní zaměření. Poukázal přitom na fakt, že současní představitelé Ruska byli dříve cvičeni v KGB, kde si tuto mentalitu mohli přisvojit. A nyní mají možnost své konspirační teorie promítat do celého světa.

Podle Kovačeviće se nezměnily ani náborové metody. „Už během studené války byl důraz kladen na peníze a vydírání jako oblíbené nástroje získávání spolupracovníků. Totéž vidíme i dnes,“ řekl. Přitažlivost ideologie je podle něj dnes téměř nulová. „Dnes nikdo nešpehuje pro Rusko, pokud za to není placen nebo k tomu není donucen,“ dodal.

Významnou změnou oproti sovětskému období je podle Kovačeviće postavení samotných bezpečnostních složek. „V Sovětském svazu měla KGB svého pána: komunistickou stranu. Dnes bývalí důstojníci KGB řídí Rusko sami,“ uvedl. Poukázal tak zřejmě třeba na ruského prezidenta Vladimira Putina, který byl agentem KGB a později vedl FSB.

Absence nadřízené autority vedla k nekontrolovanému uplatňování moci zpravodajských služeb uvnitř země, míní Kovačević. „Dnešní Rusko je autoritářštější než Sovětský svaz v 70. a 80. letech. Mnozí odborníci se shodují: Rusko není stát se zpravodajskou službou, ale zpravodajská služba se státem,“ řekl.

Metody ruských zpravodajských služeb se podle Kovačeviće v posledních dvou desetiletích staly riskantnějšími a smrtelnějšími. „V podmínkách války dnes v podstatě neexistují žádná pravidla. Vše je dovoleno od sabotáže až po atentáty,“ uvedl. Podle něj se „tajný svět“ stal chaotickým a velmi nebezpečným. „Můj kvalifikovaný odhad je, že to, co vidíme veřejně, představuje pouze špičku ledovce,“ popisuje. Zároveň varoval před ruským pronikáním do západních institucí, politických stran či nevládních organizací. „Zdroje a personální kapacity kontrarozvědných služeb na Západě je třeba navýšit,“ míní.

Důležitou součástí ruské strategie zůstávají podle Kovačeviće také vlivové operace v zahraničí. Takzvaná aktivní opatření byla podle něj klíčovou součástí působení KGB proti Západu již v sovětských dobách. „Je chybou spojovat volební 'ovlivňování' s nějakou konkrétní ideologií. Jde o vytváření zmatku a nejistoty, nikoli o to, aby zvítězil jeden konkrétní kandidát nad druhým,“ uvedl.

Na otázku, zda na Západě přetrvávají mylné představy o ruských tajných službách, Kovačević odpověděl, že problém nespočívá v nedostatku znalostí. Západní kontrarozvědné služby i odborná veřejnost podle něj ruské služby dobře znají. „Otázka tedy nespočívá v kvalitě dostupných znalostí a porozumění, ale v politické vůli s tím něco dělat,“ uvedl. Zdůraznil také nutnost zachovat nezávislost zpravodajských a kontrarozvědných služeb na politických vlivech.

Do budoucna očekává, že ruské zpravodajské a bezpečnostní služby budou nadále hrát klíčovou roli ve fungování státu. „Putin důvěřuje svým špionům více než diplomatům, tedy těm, kteří sami nejsou špiony,“ uvedl. Domnívá se také, že případný Putinův nástupce vzejde ze stejného prostředí.