Praha - "Proč bych nešla do vězení? Mám umřít rovnou anebo tam. Aspoň se o mě nebudou muset příbuzní starat," řekla bývalá prokurátorka Ludmila Brožová Polednová jen chvíli před tím, než se dozvěděla, že ji soud poslal za justiční vraždu na šest let za mříže.
V té chvíli ale skoro nikdo nevěřil, že by si Polednová skutečně trest odpykala. Ani ona sama zřejmě netušila, jak blízko vězení je. V následujících měsících pak dělala vše proto, aby do vězení nemusela. Podala si dovolání, odklady výkonu trestu doložené lékařskými zprávami a několik stížnosti, mimo jiné i na podjatost soudu.
I přesto se cele nevyhnula. Minulý čtvrtek k výkonu trestu nastoupila a dnes ji policejní eskorta odvezla do Světlé nad Sázavou, kde si má svých šest let odpykat.
Bývalou prokurátorku soud zařadil do oddělení pro dlouhodobě nemocné a pohybově handicapované. Žádné "tvrdé" podmínky tu na ni nečekají.
Do cely jen pět schodů
Policejní eskorta Polednovou přivezla až k oknům její cely, stačilo vyjít pět schodů, projít úzkou chodbou a už se ocitla na místě, kde zřejmě stráví několik let.
Jako cela ale místo skoro vůbec nevypadá - spíš připomíná studentskou kolej nebo domov důchodců.
Stěny pokoje jsou vymalovány oranžovou barvou, visí na nich obrázky nebo zarámované výšivky. Na poličkách mají vězenkyně vystavené fotky a dopisy od blízkých. Nechybí ani květiny a malé přenosné rádio.
V pokoji jsou tři vzorně ustlané postele, na stole leží mísa s ovocem. Vězení snad připomínají jen mříže v okně a stejné teplákové soupravy vězenkyň.
Polednová bude mít několik spolubydlících. Celkově jich je na specializovaném oddělení sedm, pokoj bude ale sdílet pouze se dvěma ženami. Jedna sedí za vraždu, druhá za podvody.
Na Polednovou se obě dvě už vysloveně těší, ačkoliv se domnívají, že rozhodnutí soudu není fér.
"Měla být souzena hnedka po revoluci a ne to nechat až dalších dvacet let, a pak si na to vzpomenout," říká jedna z žen, která si šestým rokem odpykává pokus o vraždu svého přítele.
A jedním dechem dodává, že trest je pro Polednovou příliš tvrdý. "Nebyla v tom sama, ona jen přihlížela. My jsme pořád doufaly, že jí na tom Pankráci dají stopku," říká.
Celkem překvapivě zjišťujeme, že vězenkyně velmi dobře tuší, za co že má jít Polednová za mříže. Vědí, kdo byla Milada Horáková, proč byla popravena a dokonce i kdy.
"Já o politických procesech hodně četla, a taky jsem o tom povídala ostatním," vysvětluje druhá ze "spolubydlících", která sedí za daňové podvody.
Budíček! Je šest ráno
Polednová bude slovy věznické hantýrky "dvojka", což znamená, že musí dodržovat několik norem: například se může dívat jen omezeně na televizi nebo chodit na venkovní dvorek v přesně vymezený čas.
Každý den bude jako ostatní vězenkyně vstávat v šest hodin ráno, o hodinu později dostane na pokoj snídani.
"Mezitím si musí ustlat postel, s tím já jí ale pomůžu," slibuje jedna ze spoluvězenkyň.
Jak stráví den, záleží především na ní.
"Hodně žen se věnuje ručním pracím, ale měli jsme tam i odsouzené, které navštěvovaly kurzy. Mohou se i samy vzdělávat, chodit do knihovny," upřesňuje ředitelka zařízení Kamila Meclová.
Dvakrát denně také Polednovou čeká takzvaná sčítačka, což znamená, že dozorci počítají, zda nikdo nechybí.
Polednová bude na oddělení se sedmi ženami, z toho některé z nich mají "jen" dozor, některé ostrahu. Záleží na tom, jestli si odpykávají vraždu nebo podvody či krádeže.
