Většina vzpurných detektivů skončila u ministrů z ANO. S Babišem jsem to nedomlouval, tvrdí Šlachta

Lukáš Prchal Jakub Zelenka Lukáš Prchal, Jakub Zelenka
22. 2. 2017 5:30
Před už téměř tři čtvrtě rokem odešel od policie bývalý šéf protimafiánského útvaru proti organizovanému zločinu Robert Šlachta a spolu s ním skupina těch nejvěrnějších. Většina z nich stejně jako jejich bývalý šéf nyní našla práci v úřadech, které spadají pod hnutí ANO Andreje Babiše, jakými jsou třeba celní a finanční správa nebo ministerstvo spravedlnosti.
Bývalí detektivové Jiří Komárek a Robert Šlachta.
Bývalí detektivové Jiří Komárek a Robert Šlachta. | Foto: ČTK

Praha - Už je to více než půl roku, kdy ředitel nyní zaniklého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta skončil u policie. S ním kvůli nesouhlasu s reorganizací a sloučením dvou policejních útvarů odešli i další detektivové.

Nejprve se zdálo, že se Šlachtou odejde několik desítek kriminalistů (jako se to stalo už před lety, kdy u policie končil Jan Kubice), nakonec ale i kvůli zvýšení mezd na nově vzniklé Národní centrále proti organizovanému zločinu skončilo jen kolem deseti lidí.

Přestože tito policisté odešli do civilu, nakonec většina z nich nadále pracuje pro stát, a to nejčastěji na resortech, které řídí ministři z hnutí ANO Andreje Babiše.

Pět bývalých detektivů z ÚOOZ je společně se Šlachtou u celní správy, která spadá pod Babišovo ministerstvo financí. "Šel jsem k celníkům, protože jsem chtěl zůstat pracovat pro stát. A chtěl jsem tady budovat něco podobného. Ta práce je téměř totožná," říká bývalý detektiv a specialista na autokriminalitu Jaroslav Pelc. Svůj odchod od policie považuje za správný, protože tím nesouhlasil se sloučením dvou útvarů. 

"Bylo těžké odejít, ale stojím si za tím. A přestože jsem měl nabídky do soukromé sféry, zůstal jsem pracovat pro stát, i když nebylo moc možností," dodává Pelc, který je u celníků zástupcem ředitele odboru pátrání a má na starost práci s informátory a sledování.

Kromě Pelce k celníkům přešel i exdetektiv Tomáš Sochr, který nyní dělá náměstka pro trestní řízení pod Šlachtou. Pavel Hanták, bývalý mluvčí ÚOOZ, je také u celníků a pracuje na tiskovém oddělení. Poslední bývalý detektiv koordinuje spisy a metodiky jejich sestavování.

U celníků je tedy i s bývalým ředitelem ÚOOZ pět lidí, podle Šlachty ale za ním brzy přijdou ještě další tři, kteří nyní končí na Národní centrále proti organizovanému zločinu.

Šlachta, který je na celní správě náměstkem pátracího odboru, tvrdí, že bývalým detektivům vyhovoval způsob, jakým dělá svou práci. "Mám jiný systém a jdou za mnou, protože to chtějí tímto způsobem dělat," myslí si Šlachta. 

"Když jsem končil, pan premiér tehdy poznamenal, že bych měl zůstat pracovat pro stát. Na vnitru pro mě podle slov pana ministra Chovance nebylo místo, a tak dalším logickým krokem byla celní správa nebo vojenská policie. Obě spadají do resortů ANO," říká Šlachta. Brání se nařčení, že tato místa vyjednal s ministrem financí Andrejem Babišem, který od začátku sporu o reorganizaci policie a sloučení útvarů stál proti ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) a právě na straně Šlachty.

Další ze Šlachtových mužů, bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že je nezaměstnaný do doby, než se vyřeší jeho role kolem reorganizace policie. Jak ale napsalo Právo, nakonec nastoupí k finanční správě, která také spadá pod Babišovo ministerstvo financí.

Z protimafiánského útvaru odešel také jeho první náměstek Stanislav Růžička, který v současnosti dělá na Nejvyšším státním zastupitelství. A druhý Šlachtův zástupce Karel Mikuláš přešel na ministerstvo spravedlnosti pod ministra Roberta Pelikána (ANO).

Zároveň podle Šlachty odešli ještě čtyři přední analytici, kteří však zamířili společně s dlouholetým vedoucím protiteroristického odboru Jiřím Rážem do soukromé sféry. Ráž například začal podnikat v IT.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy