Většina Čechů podporuje inkluzivní vzdělávání, vyplývá z průzkumu

ČTK ČTK
20. 1. 2016 17:24
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Většina Čechů považuje společné vzdělávání za správnou cestu, ukázal loňský průzkum, který pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) realizovala agentura IPSOS. Celkem tento trend podpořilo 57 procent respondentů. Ve věkové skupině mezi 36 a 53 lety, která mívá děti ve školním věku, to bylo 62 procent lidí.

Integrace dětí se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním do běžných škol může být podle názorů veřejnosti prospěšná také pro jejich zdravé spolužáky. Domnívá se to více než šedesát procent lidí.

Podmínky pro společné vzdělávání se změní od září, kdy se začne uplatňovat v praxi takzvaná inkluzivní novela školského zákona. Ministerstvo školství vidí její hlavní přínos v tom, že škola, kde se postižený nebo znevýhodněný žák vzdělává, bude mít nárok na zaplacení nezbytných podpůrných opatření ze státního rozpočtu.

Děti s řadou handicapů se přitom společně se zdravými většinou vzdělávají už nyní. ČOSIV uvádí, že podle statistik ministerstva školství je v běžných školách integrováno 81 tělesně postižených žáků a 61 procent dětí se sluchovým a zrakovým postižením.

Jiná je situace u dětí s lehkým mentálním postižením. Devadesát procent z nich se vzdělává mimo hlavní proud. "Řada výzkumů a analýz zároveň poukazuje na skutečnost, že diagnóza lehké mentální postižení je často přidělována sociálně znevýhodněným nebo romským dětem, které ve vzdělávání znevýhodňuje jejich rodinné zázemí," uvádí analýza.

V praktických školách děti přicházejí o ambice

Připomíná, že mezi dětmi vzdělávanými podle redukovaných osnov pro lehce mentálně postižené jsou v příliš velké míře zastoupeni Romové. Zatímco v české populaci jsou jich odhadem tři procenta, v této skupině žáků představují bezmála třetinu.

Jejich většinou oddělené vzdělávání má negativní vliv nejen na objem znalostí, ale také na jejich ambice, upozorňuje analýza. Ve speciálních třídách se podle ní kumulují děti s nízkými vzdělanostními aspiracemi, takže si je vzájemně potvrzují nebo ještě snižují. Vzdělávání v běžných třídách podle autorů analýzy zvyšuje cíle, jichž by chtěli žáci při své vzdělávací dráze dosáhnout.

Také z toho pak vyplývá, že děti z takzvaných praktických škol mnohem častěji než jejich vrstevníci končí v těch nejjednodušších učňovských oborech. Podle autorů analýzy je jejich nabídka velmi omezující směrem k budoucímu uplatnění, často znamená nízkou mzdu. Loňská analýza dat z průzkumu v sociálně vyloučených lokalitách z roku 2011 také ukázala, že placenou práci vykonávalo výrazně více Romů, kteří absolvovali základní vzdělání v běžné ZŠ, než Romů, kteří mají za sebou ZŠ praktickou.

Změny ve společném vzdělávání, které nastanou od září, jsou velmi diskutovaným tématem. Panují obavy, zda budou dostatečně metodicky, personálně i finančně zabezpečeny. Množí se žádosti o dodatečný odklad náběhu nového systému, který ale ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) zásadně odmítá.

Nároky dětí na podporu v běžných školách existují již nyní a novela prý znamená hlavně lepší financování. Žádnou revoluční změnu ve školách ministerstvo neočekává.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy