Většina Čechů nesouhlasí s ruskou aktivitou na Ukrajině

Domácí Domácí
29. 4. 2014 12:26
Podle průzkumu CVVM schvaluje zapojení České republiky jen jedenáct procent oslovených.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha – Většina Čechů nesouhlasí s aktivním zapojením Ruska a USA do dění na Ukrajině. Zapojení České republiky schvaluje jen jedenáct procent obyvatel. Se zjištěním přišlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd.

"Při analýze zmíněných postojů k dění na Ukrajině je třeba mít na paměti, že dotazování probíhalo téměř měsíc po velmi problematickém krymském 'referendu' realizovaném za přítomnosti ozbrojených ruských vojáků,“ uvedli výzkumníci.

Události jsou vnímané jako důležité pro českou společnost dvěma třetinami veřejnosti. Jako bezpečnostní hrozbu pro světový mír vnímá konflikt na Ukrajině šedesát procent českých obyvatel. Polovina Čechů si také myslí, že konflikt může ohrozit bezpečnost České republiky.

Přesto se zájem o dění na Ukrajině oproti březnu snížil. Zatímco minulý měsíc sledovalo situaci 64 % procent obyvatel Česka, v dubnu to bylo pouze 52 %. Pozornost mu však věnuje stále více Čechů než před první eskalací krize v Kyjevě v době konání olympiády na začátku února, tehdy jej sledovalo pouze čtyřicet procent populace.

Nejvíce se zajímají vysokoškoláci a pravicově orientovaní

Nejvyšší zájem o ukrajinské dění vykazují absolventi vysokých škol (přes sedmdesát procent) a pravicově orientovaní Češi (šestašedesát procent). Méně se o krizi zajímají obyvatelé do devětadvaceti let.

"Přestože se zájem o dění na Ukrajině oproti době eskalace situace na Krymu snížil, je srovnatelný s dalšími zahraničněpolitickými krizovými událostmi posledních deseti let," napsali autoři výzkumu. Podle nich je současný zájem o dění srovnatelný se zájmem o události spojené s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008, tehdy jej sledovalo padesát procent českých obyvatel. Přes padesát procent Čechů sledovalo také dění arabského jara v březnu 2011.

Společně se zájmem o dění také mírně klesá vnímaná důležitost událostí na Ukrajině. Za důležité pro českou společnost jej považuje pětašedesát procent dotázaných (v březnu to bylo 73 %).

CVVM také zjistilo, že o tématu se také méně diskutuje. Minulý měsíc o něm hovořilo přes šedesát procent obyvatel, v dubnu již pouze pětačtyřicet procent.

Pro značnou část obyvatel je také stále obtížné utvořit si jasný názor a zaujmout k tématu jednoznačný postoj. "K působení jednotlivých stran konfliktu na Ukrajině zhruba polovina těch, kteří se o dění nezajímají, nezaujala žádné stanovisko," píše se v souhrnné výzkumné zprávě.

Čtyři pětiny Čechů hodnotí negativně jednání Ruska

U všech sledovaných stran konfliktu převažuje negativní hodnocení nad pozitivním. Relativně nejlépe je hodnocena role Evropské unie, 41 % dotázaných osob ji označilo za dobrou. Postup ukrajinské vlády hodnotí dobře 34 % respondentů. Naopak negativně hodnotí čtyři pětiny Čechů jednání Ruska.

Postoj české veřejnosti k tomu, zda by se měly situací na Ukrajině zabývat OSN, EU, Česko, Rusko nebo USA, je roztříštěný. Nejvíce je podporováno zapojení Organizace spojených národů, důvěru jí vkládá třiapadesát procent obyvatel. Postoj k zapojení Evropské unie je nejednoznačný, 39 procent lidí je pro a 49 procent proti. Více než polovina lidí naopak nesouhlasí se zapojením Ruska a USA.

CVVM provedlo dotazníkové šetření již potřetí v tomto roce. Ptali se zejména na zájem o dění na Ukrajině, působení jednotlivých stran konfliktu, názor na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v zemi, důvěru české populace vybraným ukrajinským politikům a vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa.

Výzkumu ve druhém a třetím dubnovém týdnu se zúčastnilo 1027 osob.

Ukrajinská krize trvá již více než pět měsíců.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy