Verdikt soudu vyvolal bouři, jasno k trafikám ale není

Tomáš Fránek
17. 7. 2013 14:50
Rozhodnutí Nejvyššího soudu případ trafik pro exposlance spíše zamotalo
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Jsou projevem ve sněmovně chráněným imunitou také praktiky na hraně korupce, při kterých poslanci výměnou za svůj hlas dostávají funkce ve státních úřadech?

Podle Nejvyššího soudu patrně ano, podle velké části právních expertů i zástupců protikorupčních sdružení je ale takový výklad nesmyslný a vedoucí k faktické beztrestnosti politiků. Právě spor o to, co vlastně znamená slovo projev a co se pod ním skrývá, bude pro konečný výsledek celého sporu podstatný.

A na klíčovou otázku, zda jsou trafiky ve státních firmách přidělené výměnou za odchod ze sněmovny skutečně korupcí, zatím odpověď chybí úplně. A může se stát, že kvůli verdiktu Nejvyššího soudu se odpovědi na tuto otázku lidé vůbec nedočkají a případ bude zastaven.

Co je politický projev?

Nejvyšší soud tak svým verdiktem, kterým rozhodl o vyhovění žádosti exposlanců ODS Petra Tluchoře a Marka Šnajdra o jejich vynětí z dosavadního trestního řízení kvůli poslanecké imunitě, vůbec nepřispěl k vyjasnění situace ohledně rozdělování trafik poslancům. Naopak situaci dále zkomplikoval a zdramatizoval.

Nejvyšší soud rozhodl, že z trestního řízení má být vyňat politický projev. A rozhodl, že imunita kryje i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic - přeloženo tedy i případy, kdy se dohaduje to, jak kdo bude hlasovat.

Podrobné zdůvodnění názoru soudců Nejvyššího soudu neexistuje, soud ho zatím nekomentoval a ani nijak nevysvětloval. Mluvčí soudu pouze uvedl, že verdikt nelze vykládat tak, že zákonodárci jsou beztrestní, ať už na půdě Poslanecké sněmovny provedou cokoliv. Imunita chrání pouze jednání, které je součástí výkonu mandátu poslance, nikoliv třeba násilí či jiné trestné činy.

Podle protikorupčního sdružení Vraťte nám stát ale projev ve sněmovně v ústavě znamená proslov, vyjádření názoru, a ne jakékoli jednání poslance, například domlouvání úplatků a korupce.

„Výklad ústavy ze strany Nejvyššího soudu je účelový a je odrazem skutečnosti, že dokonce i soudci jsou zřejmě toho názoru, že politika přirozeně zahrnuje korupci a podivné obchody, a pokud se to děje na půdě Parlamentu, je to beztrestné. Tento naprosto vychýlený názor odporuje pojetí imunity podle naší ústavy, kdy rozhodně nebylo úmyslem, aby na půdě Poslanecké sněmovny mohli poslanci páchat jakoukoli trestnou činnost, ale umožnit poslanci svobodně vyjadřovat své politické názory," uvedla Hana Marvanová, členka výboru Vraťte nám stát a bývalá členka parlamentní komise pro přípravu ústavy.

Protikorupční sdružení přitom není v tomto názoru zdaleka osamoceno. Podpořili ho i významní právní experti.

Stíhání může pokračovat?

Například expert na ústavní právo Václav Pavlíček uvedl, že imunita se vztahuje jen na slovní vyjadřování, a pokud by se ve sněmovně dohadovalo podplácení, není to projev, který má ústava při ochraně poslanců na mysli. „Projevem nejsou dohody o tom, že se poslanec za nějakou výhodu vzdá svého mandátu, že přestane být poslancem," uvedl Pavlíček.

Přesně opačně hodnotí z pochopitelných důvodů verdikt Nejvyššího soudu právníci, kteří exposlance zastupují. Soud jednoznačně rozhodl, že šlo o politiku a rozdělování trafik korupcí není, tvrdí. Tak jasný závěr se z odůvodnění, které zatím soud poskytl, vyčíst ale rozhodně nedá.

Nejvyšší soud ale zároveň ve svém verdiktu nechal možnost k tomu, aby trestní stíhání v jiné podobě pokračovalo. Soud se totiž zabýval pouze obdobím, ve kterém byli ještě politici ODS poslanci a působili ve sněmovně. Další otázky soud neřešil, ale ani z jeho verdiktu se nedá jednoznačný návod pro další postup najít.

"Nejvyšší soud se nemůže v rámci svého rozhodnutí dále vyjadřovat k tomu, za jakých okolností se poslanec svého poslaneckého mandátu vzdal a co jej k tomu vedlo. Takové úvahy mohou již být případným předmětem dalšího šetření orgánů činných v trestním řízení," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.

Žalobce Ivo Ištvan už avizoval, že se na soud obrátí s žádostí o výklad jeho verdiktu, nemusí se ho ale dočkat. Soud nemá povinnost svoje rozhodnutí vysvětlovat a upřesňovat.

 

Právě se děje

Další zprávy