Praha - Prezident Miloš Zeman svými výroky rozčílil aktivisty, kteří požadují odstranění vepřína v Letech u Písku v místech, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy.
Zeman uvedl, že je proti tomu, aby se likvidoval prosperující podnik. Byla by to podle něj národohospodářská ztráta. "A co vznikne na tomto území? Prázdná plocha, nic víc. Chcete budovat prázdné plochy?" ptal se moderátora diskusního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem.
Prezident uvedl, že se coby premiér otázkou zrušení vepřína také zabýval, ale prý ho odmítl, protože by to bylo příliš drahé. "Jeho zrušení by vládu a tedy daňové poplatníky stálo asi 400 milionů korun, což bylo před 15 lety, takže dneska by to možná byla i miliarda," řekl Zeman.
Šéf evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) Benjamin Abtan Zemanovy odhady považuje za lživé. "Takové finanční částky jsou naprosto vymyšlené a mnohonásobně vyšší než ty, o nichž už několik let mluví jak majitel vepřína, tak vláda," řekl Abtan a Zemana označil za člověka nebezpečného pro Českou republiku.
Zeman v diskusním pořadu také dodal, že názory mění málokdy a v případě letského vepřína je jeho postoj stále stejný a neměnný. Romský zpravodajský server Romea ale upozornil na Zemanova slova, která v roce 1998 otiskl Respekt. Týdeník už tehdy Zemanovi vyčetl, že v křesle premiéra mluvil jinak než před volbami, kdy řekl, že "na vybudování důstojného památníku obětem českého - zdůrazňuji českého - teroru vůči romským spoluobčanům představuje zanedbatelnou částku i údajně požadovaných 600 milionů".
Hlava státu na Barrandově uvedla, že je pro to, aby "na místě romského pracovního či možná koncentračního tábora byl důstojný památník". Potom dodal, že ten už tam je. "Dokonce si nejsem jist, jestli ho tam neinstalovala zrovna moje vláda," podotkl. Památník v Letech v roce 1995 slavnostně odhalil tehdejší prezident Václav Havel. Zeman se stal premiérem až za další tři roky.
Podle mluvčího občanského sdružení Konexe Miroslava Brože jsou Zemanovy pochyby o tom, zda stál v Letech koncentrační tábor, na hranici popírání genocidy. Tábor sice byl v roce 1940 otevřen jako pracovní, o dva roky později se ale změnil na sběrný. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, včetně žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.
"Zemanovy výroky jsou fackou do tváře romským obětem holokaustu, jejich rodinám a členům české romské komunity obecně," řekl Brož. Zemanova slova o tom, že na místě tábora už důstojný památník stojí, označil za "lež jako věž".
Otázku, zda jde možná důstojná pieta dohromady s vepřínem, řešilo už několik vlád. Žádná ale nakonec výkrmnu nezrušila ani neodkoupila.
Hnutí EGAM poslední červnovou sobotu uspořádalo v letech u plotu vepřína demonstraci za jeho odstranění. Jediným členem vlády, který na akci přijel, byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). V projevu uvedl, že se za současný stav místa stydí, a slíbil, že se na jednání vlády zeptá ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) a ministr kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), jak daleko jsou jednání s firmou AGPI, jež vepřín vlastní. Po pondělním jednání vlády Pelikán uvedl, že ministři dostanou nějakou informaci.
Stejně jako Zeman, také Pelikánův šéf Andrej Babiš loni zpochybnil, že v Letech stál koncentrační tábor. Za to, že ho nazval pracovním, se později musel omlouvat.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) tvrdí, že chce jednání s majiteli vepřína dotáhnout do konce. Ministerstvo kultury nechalo zpracovat posudek hodnoty pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Do voleb už však zbývají jen čtyři měsíce.
Abtan politickou reprezentaci vyzývá k tomu, aby splnila slib a "mezinárodní ostudu", kterou vepřín v Letech představuje, vyřešila. "Nemůžeme připustit další týdny a měsíce rasistických výroků, jako byl ten Zemanův," dodal Abtan.
