


Ještě donedávna působily vztahy mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) navzdory politickým rozdílům relativně funkčně i otevřeně. Po páteční schůzce na Hradě už ale bylo zřejmé, že mezi oběma muži citelně přituhlo. Co k tomu vedlo? A zůstane vůbec ještě prostor pro pragmatickou spolupráci?

Napjaté jednání v den státního svátku – Den vítězství 8. května letos připadl na pátek – nikam nevedlo. Prezident dál trvá na tom, že se červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku chce zúčastnit jako hlava státu reprezentující Česko navenek. Premiér naopak odmítá, aby na jednání do Ankary cestovali oba nejvyšší ústavní činitelé zároveň, a trvá na tom, že jeho kabinet lépe obhájí obranné výdaje.
A nebyla to jen samotná podstata sporu, co vztahy dál vyostřilo. Babiš dorazil na páteční schůzku asi o 15 minut později. Prezident ho přivítal slovy, že měl za to, že byli domluveni na půl devátou. „Nějak to nevyšlo, no,“ reagoval premiér.
Pavel pak poznamenal, že mezi slušnými lidmi platí, že když si dohodnou čas, tak na něj přijdou včas, případně se omluví. Babiš se následně ohradil, že není prezidentovým podřízeným a že hlava státu mohla být „trochu nad věcí“.
Podle informací Aktuálně.cz navíc premiérovo okolí výrazně rozladil i prezidentův rozhovor pro Deník N z předvečera schůzky. Pavel v něm naznačil, že očekává společnou účast obou politiků na summitu NATO, jinak je prý připraven zvážit kompetenční žalobu. Babiš si to měl údajně vyložit jako veřejný tlak a komunikaci přes média ještě před samotným jednáním.
Politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze si myslí, že celý konflikt je potřeba číst především optikou Andreje Babiše a jeho stále komplikovanější pozice uvnitř vládní koalice. Podle něj premiér ani po několika měsících vlády nepůsobí jako dominantní lídr, jakého možná mnozí čekali.
„Jeví se jako slabý premiér. Ani v okamžiku, kdy sněmovna rozhodla o tom, že nebude vydán k stíhání, nedošlo ke změně, kterou mnozí analytici – včetně mne – předpokládali. Tedy daleko razantnější postup premiéra dovnitř kabinetu, jasné zdůraznění priorit spojených s programem či strategií ANO a potlačení výstřelků, s nimiž přicházeli koaliční partneři,“ řekl Cabada Aktuálně.cz.
Místo toho podle něj dál sledujeme situace, kdy si koaliční partneři jedou vlastní politickou linku a témata, která mluví k jejich voličům. „Motoristé i SPD hrají své vlastní hry a nastolují vlastní témata a agendy, zjevně proti vůli premiéra, případně dalších aktérů v ANO,“ popsal Cabada.
Připomněl například výraznější zásahy hnutí SPD do očkovací politiky navzdory opačnému postoji ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Právě konflikt o prezidentovu účast na summitu NATO zapadá podle Cabady do stejného vzorce.
Přestože vztahy jsou komplikované, prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se očividně stále dokážou dohodnout. Shodli se na části diplomatických nominací.
Pavel v úterý oznámil, že se s premiérem dohodl na čtyřech změnách v seznamu nových velvyslanců. Původní nominace ještě schválila vláda Petra Fialy (ODS), Babišův kabinet je ale po nástupu zrušil s tím, že chce mít v některých zemích vlastní kandidáty.
„Nová vláda vyjádřila pochybnost, že by návrh (schválený Fialovou vládou) reflektoval i její priority. Nejdříve měla snahu celý tento balík zrušit, nakonec jsme se s premiérem domluvili tak, že respektuji snahu mít v některých zemích lidi, ke kterým má možná větší důvěru, a domluvili jsme se na čtyřech změnách,“ řekl Pavel. O jaké ale jde, zatím není jasné.
„Babiš lavíruje, protože mnohé mu není po vůli, ale nevidí alternativy a razance se bojí kvůli stabilitě vlády (…). Zjevně Petru Macinkovi, Motoristům i SPD ustupuje daleko víc, než by chtěl. Musí to pro něj být frustrující,“ soudí politolog.
Podle něj se tím Babiš dostává do situace, kterou z ANO prakticky nezná. „Je zvyklý si postavit své hnutí do latě. Opakovaně jsme viděli odchody lidí, kteří s ním nechtěli souhlasit. Vůči Motoristům ani SPD si to ale dovolit nemůže, protože bez nich nebude vládnout,“ poznamenal Cabada. „A tak se ventiluje na prezidentovi, možná i proto, že s ním prohrál prezidentskou volbu,“ dodal.
Cabada ovšem zároveň připouští, že ani některé kroky prezidenta nebyly úplně šťastné a mohly vztahy s Babišem pochroumat. „Určitě jej či jeho okolí mohlo rozladit, že prezident den předtím v rozhovoru pro Deník N postavil věci ultimativně,“ připomněl.
Ochlazení mezi prezidentem a premiérem považuje za do jisté míry krátkozraké. Oba političtí hráči se totiž mohou podle Cabady v budoucnu potřebovat a být paradoxně důležitými spojenci. „Umím si velmi dobře představit, že pokud by se Babiš v nějakou chvíli rozhodl jednu či dokonce obě menší strany z vlády odstranit, mohl by u prezidenta najít poměrně velké pochopení pro rekonstrukci vlády na menšinový kabinet ANO,“ popsal odborník.
K tomu je ale podle něj potřeba úplně jiný styl spolupráce, než jakou Hrad se Strakovou akademií vedou nyní. „Je potřeba hledat konsenzus a pochopit, že nelze vyhrát všechny bitvy,“ tvrdí politolog.
Právě to je prý kámen úrazu. Babiš podle Cabady správně upozorňuje, že není prezidentovým podřízeným. Ale to platí i obráceně. „Stejně jako premiér není podřízený prezidenta, ani prezident není podřízený vlády či parlamentní většiny, i kdyby si přijaly, kolik chtějí, usnesení o tom, co prezident měl nebo má udělat jinak,“ dodal.
Do budoucna je nicméně pravděpodobné, že Babiš i Pavel budou spolu dál spolupracovat. To víceméně potvrdila i hlava státu s tím, že se s předsedou vlády shodli na častějších schůzkách.
„Andrej Babiš má jasný zájem na korektních vztazích s prezidentem – bude za ním asi chodit s návrhy na výměny členů vlády, v řadě agend fungují společně, např. vysílání diplomatů, ale také mnoho dalších činností s kontrasignací,“ uzavřel politolog Ladislav Cabada.






V poslední době se v Česku objevují případy kontaminace zemědělské půdy toxickými látkami pocházejícími ze spaloven, které se používají jako hnojivo. V interní zprávě na toto riziko při nakládání s nebezpečnými odpady upozornilo ministerstvo vnitra.



Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).



Okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá způsob, jak zajistit Viktoru Orbánovi mezinárodní diplomatickou imunitu. Informoval o tom investigativní server VSquare. Klíč k nedotknutelnosti maďarského expremiéra má ležet v prestižní globální instituci.






Hokejisté Vegas ve třetím finále NHL porazili Carolinu 5:4 ve druhém prodloužení a v sérii vedou 2:1. Vítěznou branku vstřelil v čase 85:38 Shea Theodore.