Nadšenci ve Velvarech obnovili plovárnu. Na jejich brigádách se zrodil starosta

Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
29. 11. 2019 17:56
Vše začalo obnovou bývalé plovárny u Malovarského rybníka zvaného Malvaňák. Dali se do ní Velvarští napříč všemi skupinami obyvatel a práce organizoval Radim Wolák. Svými schopnostmi nadchl místní starostku, která se rozhodla, že z něj udělá svého nástupce. A po volbách se tak skutečně stalo. Nyní vládne městu, kde poněkud nezvykle opozice v tradičním slova smyslu ani neexistuje.

Velvary leží asi 40 kilometrů od Prahy, kolem tři čtvrtě hodiny autem či vlakem. V době koňských povozů sem ale cesta trvala přesně den. Proto se tady nocovalo, jedlo a užívalo. Královské město bohatlo, návštěvníci chudli, jak to líčí lidová píseň "Ó Velvary, kde jsou mé tolary? Jed' jsem, pil jsem, hodoval jsem, hezké holky miloval jsem."

"Měli jsme tu čtyři zájezdní hostince, tři kostely a dva bordely," usmívá se zdejší starosta Radim Wolák, původně občanský aktivista, učitel na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK a spoluautor mnoha knih o mediální výchově či mediální logice, nyní uvolněný starosta.

Najdeme tu také někdejší synagogu, kde nyní sídlí kulturně-vzdělávací centrum Kostka. "Máme tu moc šikovné ženy na mateřské dovolené, které tu vedou celou řadu kroužků a suplují nám tak dům dětí a mládeže," vysvětluje Wolák.

Podobně jako řada dalších mladých rodin se sem přestěhoval z nedalekých Kralup nad Vltavou. Malebnější, historičtější a menší Velvary se jim zkrátka více líbily pro rodinný život.

Ač mají parametry maloměsta, žije to tu. Ostatně sídlí tu hned patnáct spolků, mezi nimi hasiči, fotbalisti, jiu jitsu, šachisti, chovatelé zvířat, občanské sdružení Človíček organizující zábavu pro malé či sdružení Natvrdlí, které se zaměřuje hlavně na kulturní dění a zapojování všech do veřejného života. Když se Radim Wolák přistěhoval, stal se jedním z Natvrdlých. Jejich hlavní zápis do zdejších dějin měl teprve přijít.

Někdejší slavná etapa Velvar byla sice velkolepá, ale dnes má třítisícové městečko se svými velkolepými stavbami problémy. Není jednoduché starat se o tři kostely a k tomu křísit obrovské objekty, jako jsou někdejší kulturní dům Záložna, prvorepublikové kino, sokolovna, velikánská škola pro šest set dětí či bývalá plovárna.

Začalo to Malvaňákem

Právě ta se nakonec stala zásadní pro další chod města. Psal se rok 2014 a kolem opuštěného a zarostlého areálu u Malovarského rybníka, místními zvaného Malvaňák, začali brousit soukromníci, kteří ho chtěl oplotit a provozovat po svém. To se ale místním nelíbilo, protože takhle už po revoluci nedobře skončil místní kulturní dům, který nový vlastník dovedl téměř k záhubě.

Na bouřlivém jednání městského zastupitelstva vystoupil právě Radim Wolák s přáteli s návrhem, že by mohli využít programu Nadace Via Město, kde žijeme. Jenže do uzávěrky žádostí zbývaly dva dny a potřebných podkladů bylo mnoho.

Lidem kolem Woláka se ale podařilo vyvolat tak velké nadšení a zájem spolků, že podklady společně připravili. Nakonec to stihli jen tak tak, dopis odesílali z pošty dvě minuty před její zavíračkou. A byli vybráni. Za rok a půl se jim pod vedením nadace podařilo uspořádat několik velkých veřejných setkání, připravit projekt proměny místa, zapojit do něj celé město a uspořádat mnoho pracovních setkání, na která chodily desítky lidí všeho věku i zaměření. Lidé začali nejen proměňovat místo a mít vztah k veřejnému, ale i se více poznávali a mluvili spolu.

Zkrášlovací práce organizoval právě Radim Wolák a vyhlídla si ho tu paní starostka Jitka Linhartová. Už delší dobu uvažovala, že by ráda místo starostování trávila čas s vnoučaty, ale další osud Velvar jí ležel na srdci, aktivně proto za sebe hledala náhradu. Když viděla 37letého muže plného elánu, nápadů a chuti k práci, věděla, že to je přesně ten, koho hledá.

Brigádníci na plovárně u Malovarského rybníku přinášejí novou lavičku. Ten s kšiltovkou je budoucí starosta.
Brigádníci na plovárně u Malovarského rybníku přinášejí novou lavičku. Ten s kšiltovkou je budoucí starosta. | Foto: Velvarský Malvaňák

Představila ho i dalším subjektům na radnici jako kandidáta na starostu. On poskládal společnou kandidátku většiny místních občanských spolků a šli do komunálních voleb 2014 pod názvem Oživme Velvary! Skončili těsně druzí s 33 procenty za spřátelenou kandidátkou Sdružení nezávislých kandidátů Velvary (37 procent). Radim Wolák se stal starostou. Symbolicky v den, kdy akorát u Malvaňáku oslavovali dokončení první části díla.

Svou další nadšenou prací pro obec voliče přesvědčili a v roce 2018 obdrželi 47,7 procenta, s přehledem zvítězili a starosta obhájil své křeslo.

Záložna? To je to nejlepší, co tady máme!

Škola i sokolovna už jsou opravené, areál plovárny revitalizovaný. Jenže lidé se u Malvaňáku stále houfně scházeli na brigády, a tak se rozhodli pokračovat dál - začali s obnovou vody v rybníce a s výstavbou komunitního centra. Podle jeho tvaru se jmenuje Účko a otevíralo se v říjnu 2019. Dobrovolnické aktivity občanů se nakonec přelily do celého města.

"Do plánování a opravy se zapojilo celé město, byly to krásné chvíle, měli jsme nakonec velké problémy utratit grantový příspěvek na realizaci prvních prací, protože nám pořád všichni dávali vše zadarmo," říká starosta. Budova Účka však už byla nad brigádnické síly a byla postavena z dotačních prostředků.

Kino s obrovským sálem na svou opravu teprve čeká, i to se ale místní snaží oživovat. Ostatně se starostou se nepotkáváme v jeho úřadě, ale právě ve zchátralé budově kina, kde instaluje elektrotechniku na provizorní promítání.  Jelikož se v době pořizování reportáže blížilo třicáté výročí sametové revoluce, na programu měl být materiál Paměti národa Čtyři příběhy revoluce - ráno pro osmáky a deváťáky ze zdejší základní školy, večer pro veřejnost.

"Ve větších městech mají starostové na všechno lidi, ale na maloměstě si musíte pomoci sami. Ale jelikož jsem uvolněný starosta, snažím se toho dělat co nejvíce," vysvětluje a při tom natahuje elektrickou šňůru. Pak si bere plakáty zvoucí na akci, polepí si ruku ústřižky izolepy a jdeme vylepovat po městě. "Na fakultě už učím jen jednou za čtrnáct dnů, vezmu to komplet od klasických studentů přes dálkaře až po univerzitu třetího věku. Jinak jsem plně v městských službách," vypráví cestou.

Míříme do Záložny, což je někdejší městský kulturní dům, jiný tu ani nemají. ZUŠce tak chybí sál na větší koncerty, škole aula. Tuhle budovu a náměstí, na kterém stojí, zná každý, kdo viděl československý film Kam slunce nechodí. Starosta města, které si zahrály právě Velvary, zde ubytuje kameníka Waldemara Matušku se slovy "To je to nejlepší, co tady máme. Hotel Vika - tam se budete cítit jako doma." Momentálně jde spíše skoro o to nejhorší, co tady mají, ale brzy se to může změnit.

Záložna je momentálně v dezolátním stavu, ale za pár let to má být kulturní centrum Velvar. I s pivovarem.
Záložna je momentálně v dezolátním stavu, ale za pár let to má být kulturní centrum Velvar. I s pivovarem. | Foto: Zuzana Hronová

"Došlo tu k nevydařené privatizaci, majitel tam chvilku balil čaje, pak to zavřel, nová majitelka tu měla cukrárnu a dělala zde výprodeje obuvi, což byla jediná ‚kulturní‘ akce, která se tu děla." Když se stal starostou a dělal si anketu, co by si občané nejvíce přáli, říkali, že by chtěli mít zas zpátky Záložnu. To se ale ukazovalo jako nemožné. "Začal jsem proto za paní majitelkou každé pondělí chodit do cukrárny na čaj a ptát se jí, jestli Záložnu prodá. Ona mi pokaždé řekla, že neprodá."

Po dvou letech a mnoha návštěvách s prodejem souhlasila, ale za 15 milionů. Tak je začal shánět. S místní firmou, která je největším zdejším zaměstnavatelem, se podařilo domluvit, že Záložnu koupí a dá ji městu darem. "Příště jsem tam šel na čaj s majitelem firmy. Ona říkala, že prodá, on říkal, že koupí. A koupil."

Po převzetí se ale ukázalo, že do budovy čtyřicet let zatékalo, na střeše rostly stromy. "Udělali jsme proto veřejné sezení a řekli lidem, ať nečekají, že to bude hned," vypráví Wolák. Město vypracovalo projekt, on ho osobně donesl na ministerstvo pro místní rozvoj, nyní radnice získala od ministerstva pro místní rozvoj dotaci ve výši 30 milionů korun, což pokryje polovinu nákladů na rekonstrukci.

Kromě sálu vhodného pro kulturu i pořádání konferencí by zde měly fungovat i malý pivovar a hospoda. "Já už to tady úplně vidím, bude to nádherný hasičský pivovar, kde se bude čepovat hasičské pivo, tudy projdete a ocitnete se ve foyer se sametovými taburetkami, tudy vstoupíte do nejhezčího přípražského kulturního sálu, kde se budou pořádat významné akce," líčí, když opatrně překračuje harampádí na dvorku, vevnitř pak díry v podlaze a ukazuje zdevastované propadlé jeviště. Nezapře v sobě, že je zároveň kralupským ochotnickým hercem. Ke svému nadšení ale dodává, že není zas až tak těžké věci oživit, jako je uživit. A to je třeba dobře promyslet.

Projekt Nadace Via "Nebojme se komunální politiky!"

Nadace Via - Nebojme se komunální politiky!
  • Seriál Aktuálně.cz o tom, jak se dá skrze občanskou iniciativu dostat  z ulice až na radnici, vznikl ve spolupráci s Nadací Via, která dlouhodobě vyhledává aktivní lidi v českých městech a obcích. Dává jim prostor a podporu pro to, aby využili potenciálu a příležitostí, jak oživit místo, kde žijí.
  • Nyní nadace nově rozjela projekt "Nebojme se komunální politiky!", pomocí něhož chce motivovat lidi, aby se více angažovali v komunální politice, aktivně do ní vstupovali anebo se alespoň zajímali o dění ve své obci.
  • Vychází z výsledků průzkumů, které ukazují, že 52 % české populace se o politiku nezajímá a jen 47 % si myslí, že jednotlivec může změnit situaci ve své obci či městě.

Vejce natvrdo Velvary proslavily

Velvary nejsou známé jen lidovou písní, ale i první českou hasičskou zbrojnicí nebo tím, že na stavbu Karlova mostu přivezli do malty nikoli syrová vejce, ale uvařená natvrdo. Na tuto legendu jsou dodnes velmi hrdí. Jak říká starosta, není to o hlouposti, ale o schopnosti vyložit si hloupý rozkaz po svém.

Několik let tu ostatně pořádají pochod, kdy odsud vyrážejí s nůší plnou uvařených vajec pěšky do Prahy. Jdou čtyřicet kilometrů i přes noc, tři hodiny spí na poloviční cestě v Klecanech na radnici a druhý den ráno jsou již na Karlově mostě, vyzbrojení transparenty jako "Naše vejce na vaše mosty" či "Natvrdlostí ke šťastným zítřkům". Vítají je zde desítky Pražanů a vajíčka slavnostně předají pražskému primátorovi.

Slavnostní předání vajec natvrdo primátoru Hřibovi.
Slavnostní předání vajec natvrdo primátoru Hřibovi. | Foto: Martin Pochman

Narodilo se tu také několik známých osobností, například hudební skladatel Leopold Koželuh, současník Mozarta, který ho nahradil u vídeňského dvora. Kousek od jeho rodného domu, který tu také chtějí opravit a zpřístupnit veřejnosti, najdeme také rodný dům Václava Klementa, zakladatele automobilky Laurin a Klement. Bydlel tu také akademický malíř Jiří Corvin.

"Jsou nás jen tři tisíce, kupní síla je mrňavá, snažíme se sem proto natáhnout co nejvíce návštěvníků odjinud. Už k nám jezdí pražské a přípražské školy, neboť jsme jim schopni sestavit vzdělávací program na celý den. Začíná sem jezdit i širší veřejnost, protože se už doslechla, že se tady dá strávit den i víkend a člověk se rozhodně nudit nebude."

Mají tu také Městské muzeum a nově zřídili Muzeum technických hraček, protože zde bydlí jejich významný sběratel, za městem postavili rozhlednu. "Chtěl bych tu udělat ještě i hasičské muzeum, na dvoře máme i starou kůlnu, což byla ta nejstarší hasičárna, takže vlastně kolébka českého hasičstva. Snad to stihneme dřív, než spadne," plánuje starosta.

Mezitím se dostáváme do kostela svatého Jiří na zdejším hřbitově. Ten zas budou znát diváci Tmavomodrého světa, neboť tu političtí vězňové, včetně anglických letců, drali peří. Na filmaře tu nemají moc dobré vzpomínky, protože jim svou technikou poničili interiér.

Podporují nás i staré babičky

Iniciativě Oživme Velvary! fandí nejen mladí, kteří se aktivně vrhají do všech změn, ale i starousedlíci. "Podporují nás i staré babičky, které si pamatují, jak město vypadalo dříve, a jsou rády, že se někdo snaží o jeho obnovu," vysvětluje Radim Wolák. Zatímco za komunismu byly povinné nejrůznější pracovní soboty či akce zet, po komunismu se naopak do toho nikomu nechtělo a všechno, co zavánělo nějakým zangažováním občanů, bylo podezřelé, dnes mají lidé opět chuť podílet se na zlepšování svého okolí. Tentokrát však dobrovolně.

"Snažíme se právě ctít tu dobrovolnost. Nevyčleňovat nikoho, kdo se zapojit nechce. Někteří lidé jsou spíše samotáři, nechtějí se sdružovat a je potřeba to respektovat. Tak jim říkáme, že to nevadí a ať nám třeba napečou buchtu. Nebo ať na nás myslí v dobrým."

Starat se o věci veřejné a své okolí může doporučit každému, rozhodně se to prý vyplatí. Jen toho teď prý jako starosta udělá méně, než když na radnici ještě nebyl. "Večer si doma něco naplánuju, co bychom tady ještě mohli ve městě udělat, ale pak přijdu na úřad a tam mě zavalí úplně jiné věci, takový ten běžný provoz, který není vidět, ale je nezbytný."

Opozice? Na to si nehrajeme

Redakce Aktuálně.cz se snažila získat i nějaký opoziční hlas. Ale opozice se ve Velvarech prakticky nevyskytuje. Na radnici se dostalo pouze Wolákovo sdružení Oživme Velvary! (47,68 % hlasů), Starostové a nezávislí (27,14 % hlasů), odkud je bývalá starostka, která si ho sama vybrala nástupcem, a pak rovněž spřátelená ODS (20,79 % hlasů). "My si tu na opozici nehrajeme. Snažíme se vše dělat bez takovýchto řečí, je to tak jednodušší," říká Zdeněk Vojtěchovský, jednička kandidátky ODS, zdejší podnikatel, jenž se zabývá zemědělskou výrobou.

Zkoušeli jsme pátrat také na Facebooku, tam jsou většinou hlasy občanů velmi upřímné. Jenže na stránkách Velvar si místní sdělují, že viděli ztraceného papouška, našli zatoulaného pejska či že mají přebytek ořechů. Zřejmě je tedy nic zásadního na chodu obce netrápí. Na facebookových stránkách starosty se to hemží gratulacemi k úspěšným projektům, jediný negativní ohlas se vyskytuje u oznámení, že na opravu Záložny byla schválena dotace 30 milionů korun: "To jsem zvědav, kdo se na tom dále bude přiživovat. Za ty prachy můžou být tři. A pivovar k tomu," píše Don Karlos. Hned pod ním je ale typická velvarská reakce: "Pane starosto, velká gratulace a ohromná radost! Jste bourák! Děkuji za to naše milé městečko," napsala na Facebook zdejší občanka Jaroslava Nožičková.

Za všechno může radnice!

Wolák ale připouští, že ne vždy se mu vše daří tak, jak by si přál a jak by si přáli občané. Jenže město nedisponuje zdaleka vším, co se zde nachází, něco je v soukromých rukách, něco patří kraji.

Třeba když byl v podstatě celé jeho první funkční období uzavřen ve Velvarech most přes Bakovský potok, což město rozdělilo na dvě půlky a značně lidem zkomplikovalo život. "Jenže silnice je kraje a já jsem nemohl nic jiného dělat než úřady a pana cestmistra bombardovat dotazy a žádostmi o urychlení stavby. Někteří lidé si to ale spojí s radnicí a přijde jim, že je neschopná. Důležité je proto všechno trpělivě a klidně individuálně vysvětlovat - co všechno můžeme a nemůžeme dělat a jaké kroky plánujeme."

Loučíme se před jeho domem, jenž má fasádu natřenou včelím voskem. Radim Wolák se totiž dal na včelaření, protože se jeho manželka věnuje profesionálnímu pečení desítek druhů perníku. Navazuje tak i na odkaz zdejšího akademického malíře Jiřího Corvina, který měl jako zálibu perníkářské řemeslo, sbíral recepty a pečicí formy. Manželka se snaží obnovit tradici perníku jako kvalitního poctivého pokrmu. "Divili byste se, kolik podob v minulosti perník měl a co vše se z něj dá vykouzlit. Přitom je zdravý a v některých případech vyložené léčivý, třeba silně kořeněné perníky na zažívání. Je to krása, až nebudu starosta, budu perníkářský pacholek," uzavírá.

Video: Z ruiny uprostřed Velvar bude nejlepší sál v okolí, plánuje starosta

Starosta Velvar Radim Wolák plánuje velkolepou přestavbu zchátralého hotelu Záložna. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy