Moc patosu? Gabčík s Kubišem byli superhrdinové, říkají historici. První verze scénáře je vyděsila

Jan Gazdík Jan Gazdík
16. 7. 2016 16:30
Historici Michal Burian a Zdeněk Špitálník kývli na riskantní nabídku režiséra Seana Ellise, který v Česku režíroval válečný film Anthropoid o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Stali se jeho odbornými poradci. "Při čtení první verze scénáře jsme se opravdu vyděsili," přiznává Burian. Scénář obsahoval velké množství historických nepřesností, které režisérovi poradci podrobně sepsali. Část připomínek Ellis přijal, ale některé byl prý nucen ignorovat kvůli potřebám příběhu. Točilo se až podle patnácté verze scénáře.
Jeden z vojenských poradců velkofilmu Anthropoid Zdeněk Špitálník s filmovou uniformou Reinharda Heydricha. Na pozadí plakát s portrétem Jana Kubiše z otevření jeho rodného domu v Dolních Vilémovicích
Jeden z vojenských poradců velkofilmu Anthropoid Zdeněk Špitálník s filmovou uniformou Reinharda Heydricha. Na pozadí plakát s portrétem Jana Kubiše z otevření jeho rodného domu v Dolních Vilémovicích | Foto: Jan Gazdík

Praha - Schyluje se k velkému průšvihu, zatrnulo Michalu Burianovi a Zdeňku Špitálníkovi z Vojenského historického ústavu, když jim britský režisér Sean Ellis ukázal rok před natáčením scénář válečného velkofilmu Anthropoid. Roli odborných poradců snímku už před nimi raději odmítli někteří čeští historici.

"Při čtení první verze scénáře jsme se opravdu vyděsili," přiznává Burian. Přesto si ale se Špitálníkem sedli a sepsali několik stránek připomínek. "A byly jich desítky," vzpomíná Špitálník, který byl loni v létě po dva měsíce při natáčení Anthropoidu neustále k dispozici filmařům.

"Prázdniny to ani náhodou nebyly. Tvrdě se pracovalo šest dnů v týdnu ve dvanáctihodinových směnách," popisuje historik hektické období.

A točilo se mimochodem až podle patnácté verze scénáře. Historici se tak rok a půl před karlovarskou premiérou zavázali k naprosté mlčenlivosti o vznikajícím díle.

Polovina připomínek prošla

Oba renomovaní historici v minulosti připravili mnoho publikací a výstav o atentátu na třetího muže nacistické říše a architekta holokaustu Reinharda Heydricha. Režisér a zároveň spoluautor scénáře Sean Ellis měl zase svou představu. Kolik vzešlo z této spolupráce ústupků, kompromisů či snad i hádek?

"Asi tak polovinu našich připomínek režisér Ellis akceptoval, byl dost vstřícný. Jindy jsme naopak po diskusi a vysvětlení Ellisova záměru s pochopením ustoupili. My jsme doma v historii, on se zase vyzná v zákonitostech filmové řeči. V zásadě šlo tedy o to, jak historická fakta přetavit ve strhující vyprávění. A příběh paraskupiny Anthropoid Jana Kubiše a Josefa Gabčíka strhující, ojedinělý a světový je. Jakkoliv nemám ve zvyku přehánět," říká Burian. I pro české historiky bylo prý nakonec poučné, jak příběh Anthropoidu vidí přední britský režisér.

"Nelze se vždy přidržovat toho, jak ta či ona akce ve skutečnosti proběhla, anebo si myslíme, že proběhla. Důležité je, jak to téma vyzní v celém kontextu filmu," objasňuje Špitálník.

Spolupracovník gestapa, nebo hrdina?

Historikům se například v diskusích o postavách filmu podařilo upravit filmové vyznění Ladislava Vaňka, zakladatele odbojové skupiny Jindra, který po atentátu začal spolupracovat s gestapem, byť se po válce a až do své smrti (1993) stylizoval jako jeden z hlavních organizátorů likvidace Heydricha. A naletěli mu v tom i přední čeští spisovatelé či publicisté.

"Ve filmu ovšem Vaňkova postava už odpovídá - oproti původní verzi scénáře - mnohem více realitě. Například i tím, že mu parašutisté nedůvěřují," popisuje Burian výsledek jedné z mnoha diskusí nad scénářem. Vaněk totiž podle všeho spolupracoval s gestapem ještě před založením skupiny Jindra. Po atentátu na Heydricha byl zatčen a tvrdě vyslýchán. Později sepsal na gestapu protokol "Jak jsem chtěl zabránit atentátu", v němž vyzradil organizační strukturu českého odboje. Pomáhal navíc usvědčovat dopadené členy Sokola a další odbojáře.

Avšak s návrhem, aby režisér z místa atentátu v pražských Holešovičkách vyškrtl postavy parašutistů Josefa Valčíka či Adolfa Opálky, kteří na místě prokazatelně nebyli (zahynuli pak spolu s Kubišem a Gabčíkem v kostele Cyrila a Metoděje - pozn. red.), vojenští poradci neuspěli.

"Sean Ellis nám totiž vysvětlil, že je potřebuje dostat do děje filmu mnohem dříve, a ne až v kryptě kostela. Jinak by se hlavní účastníci závěrečného boje sedmi parašutistů objevili na plátně najednou až v kryptě, pro většinu zahraničních diváků dost nepochopitelně. Vazbám či spojením mezi parašutisty by tak měli porozumět i lidé, kteří o atentátu nic nevědí. Takže jsme ustoupili - je to jen malá úlitba celkovému vyznění filmu," vysvětluje Špitálník.

Samopaly poradci skousli

On ani Burian proto nic nenamítali, že právě bitvu o kryptu zpodobňuje film "trochu jinak než ve skutečnosti" (parašutisté neměli například samopaly, takže se bránili jen pistolemi a bombami - pozn. red.). A jak vysvětluje Špitálník, nejde o něco, co by zásadně měnilo historii. "Ani sedmihodinovou bitvu v kostele není přece možné kvůli autentičnosti promítat sedm hodin. Ve výkladu, jak ten boj o kryptu ve skutečnosti probíhal, se navíc liší i německé archivy," dodává Burian.

A vyznění filmu Anthropoid považuje historik jako jedno z nejpůsobivějších, co se válečných filmů týče. "Už jsem jich viděl dost. Jenomže Anthropoid mě jako málokterý vtáhl do děje i přesto, že se obdobím heydrichiády zabývám léta a nic mě na něm už nepřekvapí," přiznává historik.

Patos a gesta, které dnes k vlastní škodě nechápeme

K častým výtkám recenzentů patří například epizoda, kdy se vyčerpanému Gabčíkovi zjeví v kryptě duch jeho děvčete (Aňa Geislerová). Vojenským poradcům však dost překvapivě nevadil. Spíše naopak.

"Jen si to představte: máte za sebou sedmihodinový boj na život a na smrt. Chvílemi jste z té vyčerpávající řežby až v transu... brodíte se ke všemu po pás vodou, protože vás vytápějí hasiči. Navíc tušíte, že se váš konec neodvratně blíží, protože o zajetí neuvažujete ani na okamžik. To je přesně situace, kdy nemusíte v extrémním návalu adrenalinu úplně rozlišovat, co ještě je a není reálné. A do toho všeho se vám mísí vzpomínky na nejbližší, kvůli nimž jste do operace Anthropoid šel. Je tedy to zjevení Gabčíkova děvčete až tak nereálné? Vůbec poprvé jsem si uvědomil, co všechno se asi muselo při boji o kryptu odehrávat v myšlenkách parašutistů. Jejich psychika, ale i myšlenky jsou ve filmu ztvárněny naprosto skvěle," domnívá se Burian.

"Ten závěr je hodně dojemný a věrohodný. Při premiéře v Karlových Varech jsem pak z několika míst zaslechl i pláč," připojuje se Špitálník.

Kritizován je ovšem i nemístný patos vyjádřený v odpovědi parašutistů na výzvu gestapa, aby se vzdali. "Jenomže z té krypty opravu zazněl výkřik ‚Češi se nezdávají‘. A ještě předtím odpověděli nacistům smíchem, jak to přesně ve své zprávě zaprotokolovalo gestapo. Nebyl tedy důvod, abychom Seana Ellise mírnili. Držel se naopak do puntíku reality. Jde o jednu z historicky doložených situací i vět," vysvětluje Burian.

A pokud prý dnešní generaci Čechů připadá odpověď parašutistů jako podivná, nevěrohodná či patetická, tak to podle historiků leccos vypovídá především o nich samých. A možná také o ochotě postavit se zlu a bránit vlast. Tak jako byli ochotni parašutisté a stovky dalších lidí, kteří jim - bez ohledu na riziko pro sebe o blízké - pomáhali.

Spontánní láska a sex? Kubiš žil naplno

Anthropoid je podle Zdeňka Špitálníka film o hrdinech z masa a kostí. Historiky proto vůbec nenapadlo redukovat či odmítat milostné scény. "Třeba kolem Jana Kubiše se za protektorátu točilo více žen a dívek. Kromě pečlivých příprav na atentát se snažil žít velmi intenzivně a naplno, protože si uvědomoval, že má možná před sebou asi půl roku života. To snad pochopí každý. Kubiš i Gabčík počítali ostatně už při výcviku v Británii, že to s nimi po akci může skončit špatně - i proto před odletem sepsali poslední vůli. Nešlo tedy o naroubovaný milostný vztah, jak už jsem také slyšel. V tomhle směru měl Sean Ellis naši plnou podporu," objasňuje Špitálník. Až extrémní intenzita života parašutistů se s dnešními převážně poklidnými dny nedá podle něj vůbec srovnávat.

A je tu ještě jeden aspekt, na němž se vojenští poradci s režisérem Seanem Ellisem při konzultacích nad scénářem shodli: zatímco dnes mají vojáci speciálních jednotek před vysazením veškeré možné informace o svém cíli (jako třeba muži z Navy Seals při dopadení Usámy bin Ládina v jeho utajeném sídle), Kubiš s Gabčíkem nevěděli o prostředí a poměrech v nacisty okupovaném protektorátu téměř nic. Byli vysazeni na nepřátelském a životu mimořádně nebezpečném území. Vyrovnali se s tím jen díky mimořádné inteligenci a schopnosti bleskově improvizovat.

"Jednalo se o superhrdiny v tom nejlepším slova smyslu. Až tohle jednou pochopíme, nebudou nám už připadat tak neskuteční, málo pravděpodobní či patetičtí," reaguje Špitálník na některé pochyby o filmovém ztvárnění postav Kubiše, Gabčíka, ale také dalších pěti parašutistů z krypty: Jaroslava Švarce, Jana Hrubého, Josefa Bublíka, Josefa Valčíka a Adolfa Opálky.

Film má větší vliv než sebelepší kniha

A proč do zprvu riskantního filmového projektu oba historici vůbec šli? Od roku 2002, kdy Vojenský historický ústav uspořádal v Praze výstavu k atentátu na Heydricha, která pak putovala po celém světě, byl jedním z cílů vedení ústavu ukázat ostatním národům, čeho byli Čechoslováci v boji proti tyranii a teroru schopni. A leccos se v připomenutí pro nacisty nejdrtivější odbojové akce i podařilo.

"Ale až film Anthropoid bude mít na lidi po celém světě vliv, o němž jsme vždy jen snili. Až teď se svět v plné míře dozví o hrdinství československých parašutistů. S tímto filmem se nedá srovnat žádná sebelépe napsaná kniha či sebekreativněji sestavená výstava. Proto je dobře, že Anthropoid natočili západní filmaři se skvělým hereckým obsazením Jamie Dornana (Kubiš) a Cilliana Murphyho (Gabčík), české herce nevyjímaje," domnívá se Michal Burian.

Anthropoid - trailer | Video: LD Entertainment
 

Právě se děje

před 7 minutami

Za zastřelení čerpadlářky potvrdil odvolací soud 19 let vězení

Odvolací soud v úterý potvrdil 19 let vězení pro Davida Šindlera, který předloni při přepadení benzinové stanice v Nelahozevsi na Mělnicku zastřelil čerpadlářku. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Třiatřicetiletý muž vinu od počátku odmítá.

Šindler ženu podle rozsudku zastřelil 3. prosince 2018 brzy ráno. Spolu s Ivanem Hollitzerem, který se k činu přiznal a byl potrestán čtyřmi lety vězení, po půl třetí ráno vtrhl na čerpací stanici. Čerpadlářka se před muži pokoušela schovat za dveřmi, na které Šindler vystřelil. Podle soudu střílel cíleně tak, aby ženu zasáhl.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Čech převezl do Německa čtyři Syřany, u soudu dostal sedmiměsíční podmínku

Podmíněný trest sedmi měsíců vězení uložil v pondělí ve zrychleném řízení německý soud Čechovi, který o víkendu propašoval ze Slovenska do Saska čtyři Syřany. Informoval o tom v úterý server Dresdner Neuste Nachrichten.

Soud v saském městě Pirna shledal Čecha vinným z pašování lidí a řízení bez řidičského průkazu. Osmadvacetiletý muž v sobotu odpoledne podle obžaloby v lese na Slovensku vyzvedl čtyři Syřany a pak je přes Česko přivezl až do Německa. Spolková policie na podezřelou pětici narazila na dálničním odpočívadle nedaleko české hranice. Čecha na místě zadržela. Za propašování čtveřice údajně inkasoval 2000 eur (asi 50 500 korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy