Praha - Vejce od slepic z velkochovů rozbijí v bývalém masokombinátu, kde je i tepelně ošetří a nalijí do krabiček. A rázem je z nich chlouba Ústeckého kraje. I takto se holding Agrofert chtěl dostat k podporám z veřejných zdrojů.
Ryze průmyslový vaječný výrobek od společnosti Papei z koncernu Agrofert se nově měl honosit značkou Regionální potravina, která má pomoci zviditelnit menší místní producenty a jejich originální speciality.
Na propagaci tekutých vajec od Papei měli po čtyři roky finančně přispívat daňoví poplatníci a podpořit tak obchod dceřiné firmy Agrofertu i německého řetězce Kaufland, který žloutky a bílky v krabičkách jako jediný v tuzemsku prodává.
Poté, co deník Aktuálně.cz na případ upozornil, napsal ministr zemědělství Marian Jurečka na Twitteru, že ocenění regionální potravina pro tento výrobek neudělí.
Vejce z tovární výroby vyčnívaly mezi ostatními potravinářskými produkty oceněnými v Ústeckém kraji. Ty jsou většinou skutečně od malovýrobců, jako například kozí kefír od Jakuba Laušmana z farmy Držovice, Julčin tučný tvaroh s medem od Barbory Marešové z rodinné farmy Létající koza v Břvanech či retro šunkový salám od lounského řezníka Daniela Stříbrného.
Ocenění regionální potravina pro tento výrobek neudělím. https://t.co/xhi2VKTOqj
— Marian Jurečka (@MJureka) July 19, 2017
Nezaměstnanost jako argument
Značku Regionální potravina spravuje ministerstvo zemědělství. Zájemci o logo, propagované státem, se jednou za rok účastní soutěže ve svém kraji. Porota vybírá nejlepší produkty v devíti kategoriích, značku jim pak uděluje ministr zemědělství.
Státní zemědělský intervenční fond, který má podporu značky na starosti, přitom tvrdí, že vše je v pořádku. "Podmínkou pro účast v soutěži je maximální počet zaměstnanců 250 a to společnost Papei splňuje," uvádí mluvčí státního fondu Vladimíra Nováková. Připouští, že firma je na horní hranici limitu, ovšem v kraji s dlouhodobými problémy s nezaměstnaností. Zapojení do státního projektu proto prý představuje výraznou podporu. Že je Papei součástí kolosu s více než 30 tisíci zaměstnanci, už nikdo nesleduje.
"Aktuálně máme dvě stovky zaměstnanců," vyčísluje Martina Bauerová, vedoucí marketingu a komunikace Papei. Od letošního 1. ledna pod tímto názvem figurují dvě bývalé dceřiné firmy Agrofertu - Velkopavlovické drůbežářské závody a původně roudnický masokombinát Procházka, který se přeorientoval na velkovýrobu lahůdek. Měsíčně Papei mimo jiné dodává 400 tisíc chlebíčků, chlubí se na Facebooku.
Záměrem projektu Regionální potravina, spuštěného v roce 2010, rozhodně nebylo propagovat zboží velkovýrobců. Značka má pomoci drobným producentům dostat se se svými originálními krajovými specialitami na trh. "Chytrá vejce", jak firma ze skupiny Agrofert svůj produkt označuje, jsou v podstatě čtyři rozklepnutá pasterovaná vejce v tetrapakové krabičce.
Čtrnáctičlenná komise složená z úředníků z ministerstva, zemědělského fondu, potravinářské inspekce, veterinární správy, krajského úřadu a zástupců profesních komor mu udělila nejvíce bodů v kategorii ostatní.
"Výrobek vyhověl všem požadavkům. Byl vyroben na území Ústeckého kraje a je z vajec pocházejících z tohoto kraje," ujišťuje Nováková. Jeho nadstandardnost, což je další z požadovaných kritérií, spočívá podle porotců v tom, že jde o jediný produkt tohoto typu v republice. "Jde o revoluci v pojetí vajec pro domácí spotřebu," poznamenává mluvčí státního fondu, který má správu značky Regionální potravina v režii.
Druhá vaječná revoluce
Vaječná revoluce přitom už jednou proběhla. Jako první v tuzemsku přišla s chytrými vejci firma Framagro. Dodávala je nejdříve restauracím, před čtyřmi lety začala zásobovat také síť obchodních řetězců. "Naší cílovou skupinou je mimo jiné mladší generace, která je tak trochu líná vařit," vysvětloval tehdy šéf Framagra Milan Karban. Nyní je obchodním ředitelem v Papei. Firma Framagro skončila v insolvenci a chytrá vejce tak spadla do klína Andreji Babišovi.
Někdejší vedoucí výroby vaječných produktů ve zkrachovalé firmě Framagro Václav Laurin tvrdí, že na trhu s chytrými vejci uspěli. "Jenže majitel vytuneloval firmu i vlastnicky propojené slepičí farmy. Skončily v insolvenci a převzal je Agrofert. Kompletní technologii odstěhoval do Roudnice," připomíná Laurin.
Nová balená tekutá vejce prodává výhradně řetězec Kaufland. "Po vypršení exkluzivity bude tato novinka i v dalších řetězcích, se kterými jednáme," uvedla marketingová vedoucí Papei. K reklamě firma využívá foodblogery a státem dotované potravinářské značky. Na pomazánky a majonézy již dříve získala značku Klasa, nově portfolio značek rozšiřuje o Regionální potravinu. "Víme, že zákazník tyto značky kvality vnímá pozitivně. Určitě dodávají takovým produktům důvěryhodnost," podotýká Bauerová.
Pět set výrobků během čtyř let
Navíc jejich reklamu financuje státní rozpočet. "K podpoře prodeje slouží propagační a mediální kampaně, prodejní akce s výrobci, ochutnávky produktů v daných krajích, spotřebitelské soutěže a spolupráce při prezentaci na domácích i zahraničních výstavách a veletrzích," vyjmenovává Nováková ze zemědělského fondu. Do reklamy na Klasu nyní stát během dvou let investuje 298 milionů korun. Za dvouletou kampaň na větší spotřebu regionálních potravin zaplatí 57 milionů.
Logo Regionální potravina, propůjčované na čtyři roky, najdou zákazníci na přibližně pěti stech výrobcích v celé republice. V převážné míře jde skutečně o řemeslné produkty od malovýrobců. "Ze 60 procent pocházejí od malých producentů, kteří mají nejvýše deset zaměstnanců. Přibližně 27 procent je podíl firem do 50 zaměstnanců, necelých 13 procent tvoří podniky do 250 zaměstnanců," vysvětluje Nováková velikost držitelů značky Regionální potravina.
Jako výjimečnou krajovou specialitu ocenila letos komise v Královéhradeckém kraji šunku z masokombinátu Skaličan. Ten je součástí agropotravinářské skupiny Rabbit Trhový Štěpánov, v jejímž čele stojí šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Zástupci této lobbistické organizace jsou členy hodnotitelských komisí, které určují, komu poslouží podpora ze státní kasy.
