reklama
 
 

Vědec: Našli jsme v půdě jedy, úřady to moc nezajímá

11. 2. 2012
Rozhovor o tom, jak jsou české lesy plné olova, arzenu a dalších škodlivin

Praha - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích už více než 20 let monitoruje koncentrace těžkých kovů a dalších toxických a rizikových látek v rostlinách a lesní půdě.

Výsledky ukazují, že v některých regionech jsou v mechu, humusu či jehličí jedovaté látky v tak vysokých koncentracích, že mohou být nebezpečné i pro lidský organismus.

Například v brdských lesích okolo Příbrami jsou abnormálně vysoké koncentrace olova, kadmia a dalších těžkých kovů a také uranu.

Jenže příslušné úřady to zatím příliš nezajímá, byť jim ústav své výsledky pravidelně poskytuje. Posledním projektem ukončeným v loňském roce byl Biogeochemický průzkum lesů, který se uskutečnil ve spolupráci s Norskou geologickou službou.

"Hodnotit reakci potenciálních uživatelů několik měsíců od oficiálního ukončení je předčasné. Přesto mnozí z původních zájemců o využití našich dat váhají nebo zájem už neprojevují," řekl Aktuálně.cz spoluautor výzkumu Ivan Suchara z ústavu v Průhonicích, podle něhož paradoxně projevují větší zájem o zjištěné výsledky zahraniční odborníci a instituce. 

Pro koho jsou vaše výsledky především určené? Koho jste s nimi seznámili?

Biogeochemický průzkum lesů začal v létě 2008, každoroční prezentace se zúčastnili zejména zástupci z rezortů ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, státní správy, dalších výzkumných a zdravotních ústavů, ale i lidé z některých soukromých firem zabývajících se životním prostředím.

Odbornou veřejnost jsme informovali na mezinárodních konferencích, výsledky průběžně zveřejňujeme v mezinárodních odborných časopisech. Stručně a přehledně jsou výsledky projektu dostupné i na internetových stránkách.

Jak byste si představoval další využití vašeho výzkumu?

Očekával bych větší snahu například o zjištění vztahu mezi vysokým obsahem rizikových prvků a výskytem nemocí v těchto oblastech, posouzení rizik, které může přinášet akumulace toxických a radioaktivních prvků v lesních plodech a houbách, v místních potravinách nebo ve studních, v krmivu.

Myslím, že by bylo zajímavé sledovat dopady "nadprůměrně vysokých" koncentrací potenciálně rizikových prvků, jako je například beryllium, lithium nebo thalium, anebo naopak "výrazně podprůměrné koncentrace" biologicky aktivních prvků, tedy selenu, molybdenu nebo hořčíku na zdraví místní populace a živé složky ekosystémů.

Biogeochemický průzkum

  • Uskutečnil se v letech 2008 až 2011
  • Vyšel na 666 tisíc eur, které platily norské fondy.
  • Vědci analyzovali na 42 prvků na zhruba 250 místech v lese po celé republice.
  • Byly analyzovány vzorky mechu, trávy, jehličí, humusu a půdy.
  • Zjištěný obsah izotopů olova umožňil posoudit, zda je vzorek znečištěn průmyslem nebo místním půdním prachem.
  • Znečištění rostlin a půdy vědci porovnaly s výskytem průmyslu, silniční dopravy nebo hustoty osídlení.

Zjištění hranic a rozlohy kontaminovaných území může zase pomoci státní správě při plánování dlouhodobého využívání krajiny pro zemědělství, rekreaci nebo pro vytváření strategických zásob pitné vody a dalších přírodních zdrojů.

Při výběru míst pro nové provozy, které znečišťují okolí, by se měl brát ohled i na staré zátěže krajiny, které nemusí být na první pohled patrné - třeba znečištění půdy a lesů v okolí zrušených továren.

Zatím ale tradičně výrazně převažuje zájem o informace a výsledky projektu ze zahraničí než z tuzemska.

Jaký byl vlastně hlavní cíl projektu Biogeochemického průzkumu lesů?

Území České republiky je velmi variabilní v geologickém složení, členitosti krajiny, regionálním klimatu, rozložení průmyslových zdrojů znečišťování a formách historického i současného způsobu využívání krajiny. Přírodní podmínky a činnost člověka v krajině spolu souvisejí více, než si často uvědomujeme. Cílem našeho výzkumu v posledních několika letech bylo zjistit, jaké je chemické složení půd a rostlin na našem území a jaké hlavní vlivy rozhodují o obsahu chemických prvků.

Náš výzkum tedy ukazuje nejen to, zda je daného prvku v půdě, mechu nebo v jehličí hodně nebo málo, ale i to, jestli to je způsobeno geologickým podložím nebo emisemi z místních nebo vzdálených zdrojů znečištění, a jak velké území je postiženo zvýšeným hromaděním toxických a rizikových prvků v krajině.

Co pokládáte za největší přínos výzkumu?

Všeobecně nebývá předmětem zájmu podobných studií více než osm toxických prvků, například kadmium, olovo, rtuť, nikl, chrom nebo arzen. Naše studie se zaměřila na 42 prvků na celém území republiky. Zjistili jsme, v kterých regionech jsou složky životního prostředí území ovlivněny emisemi, a které spíše podložím.

Zmapovali jsme rozmístění, velikost a tvar území postižených vysokými koncentracemi vybraných prvků nebo naopak jejich nedostatkem. Lokalizovali jsme "neviditelné staré zátěže" zdravotně rizikových prvků v krajině, které jsou využívány hospodářsky i rekreačně.

Jaká jsou tedy konkrétní zjištění?

Přesně jsme například zdokumentovali aktuální a historický vliv průmyslu na růst znečištění složek lesů například těžkými kovy narůstající od jihu k severu, nebo v okolí zdrojů znečištění, jako je například Příbram, Praha nebo Neratovice.

Překvapující byla zjištěná vysoká úroveň některých těžkých kovů, uranu nebo prvků vzácných zemin na žulách Českého masivu nebo v rozlehlém území jižní Moravy, tedy v regionech bez výrazné akumulace průmyslu.

Ukázalo se, že zdrojem těchto kontaminací na jižní Moravě je půdní prach rozsášený do okolí z rozlehlých polí větrnou erozí.

Co vás osobně nejvíce překvapilo?

Například na jak velkém území je chemické složení rostlin, humusu a horní vrstvy půdy ovlivněno průmyslovými emisemi a že i po uzavření těchto zdrojů bude jejich vliv na větší části naší krajiny "čitelný" ještě další desetiletí až staletí.

Budete ve výzkumu pokračovat?

Rádi bychom navázali na dosažené výsledky doplněním dalších údajů, například o hodnocení nebezpečí a dopadů náhlého uvolnění rizikových prvků například kvůli velkoplošnému odlesnění nebo rozsáhlému lesnímu požáru. Uspět v soutěžích o dotace ovšem bude těžké i vzhledem k tomu, že naše téma nepatří mezi prioritní a ani nepatříme mezi skupinu odborníků, kteří jsou trvale úspěšní při získávání tuzemských výzkumných grantů.

autor: Pavel Baroch | 11. 2. 2012

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama