Vědci z iniciativy Sníh konec testů zdarma vítají. Přinese ale i problémy, varují

ČTK ČTK
14. 7. 2021 12:37
Zrušení preventivních testů na koronavirus zdarma je podle vědců z iniciativy Sníh v principu správné, má lidi motivovat k očkování. Může ale přinést i problémy, mohou například později chybět testovací kapacity a zřejmě ho bude přezkoumávat i soud. Může se tím ještě víc posílit i nedůvěra lidí ve stát.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí po jednání vlády uvedl, že se preventivní testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění od 1. září zruší. Pro lidi, které na test pošle lékař nebo hygiena, dětem a těm, kteří se očkovat nemohou, budou dál zdarma.

"Obávám se, že září není ideální termín. Bude nutné monitorovat vstupy infekce ze zahraničí a toto by mělo probíhat nejméně celé září," napsal Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Lepší by podle něj byl konec října.

"Počátkem října proběhnou volby, což povede k velké mobilitě obyvatel a zvýší se podstatně riziko šíření nemoci," doplnil. Volby mohou sehrát roli i podle evolučního biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Flégra. Na Facebooku napsal, že nevěří tomu, že ke zrušení testů zdarma vláda přistoupí před volbami.

Podle Hajdúcha bude potřeba mít dostatečné testovací kapacity na podzim a zimu. Pokud se ale zruší hrazené preventivní testy, hrozí, že se některá testovací centra uzavřou. Epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar v úterý sdělil, že bude od září pokračovat preventivní testování ve školách a v zaměstnání.

Rozhodnutí státu preventivní testy lidem nehradit a zároveň je požadovat pravděpodobně podle Hajdúcha někdo napadne u soudu. "Pokud je očkování dobrovolné, tak stát dává občanům na výběr, přičemž ale hradí jen jednu variantu. Toto může být shledáno opět jako diskriminační, jakkoliv se s tímto názorem osobně neztotožňuji," dodal.

"Je v tom tlačení váhavých na očkování a líbí se mi to"

Podle vedoucího Katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity v Brně Filipa Křepelky je rozhodnutí vlády preventivní testy dál nehradit správné. Měsíc testování, včetně hrazení testů v zaměstnání pojišťovnami a ve školách ze státního rozpočtu, podle něj stojí tolik jako celé náklady na očkování. Za první pololetí už stály testy skoro 20 miliard korun, což se podle něj blíží třeba penězům, které stát dává na provoz univerzit.

"Já v tom tlačení váhavých na očkování vidím a líbí se mi to. Vlastně nemám problém s tím, že covid certifikát při cestování a vnitrostátních službách vytváří naříkané občany první a druhé kategorie," uvedl. Neočkovaní se totiž podle něj spolehli na to, že epidemickou situaci vylepší očkování těch, kteří vakcinaci podstoupí, a teď z toho dál těží.

Podle psycholožky z Masarykovy univerzity Zuzany Masopustové je problematické, když se mezi občany a zvládání epidemie staví další bariéry. "Pokud se lidé nenechali očkovat, tak tomu tak je pravděpodobně z důvodu nedůvěry," vysvětlila. U někoho jde o nedůvěru v očkování obecně nebo po předchozí špatné zkušenosti, u jiných nedůvěra ve stát a jeho instituce nebo v nebezpečnost nemoci covid-19.

"Pokud stát zavede bariéry k testování v podobě nutnosti si testování hradit, tak nejen že se bude testovat méně, ale lze očekávat, že minimálně nedůvěra ve stát, instituce a následně v zavádění jakýchkoliv protiepidemických opatření se zvýší," vysvětlila. Naopak se podle ní posílí důvěra v konspirační teorie. Proto by se stát měl právě na posilování důvěry, instituce, postup řízení epidemie i očkování, měl zaměřit.

Molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se domnívá, že lidí, kteří očkování odmítají, je v populaci méně než deset procent a většina neočkovaných je spíš lhostejná a myslí si, že nemusí mít strach, protože není v rizikové skupině. "Na takové lidi může zapůsobit, že se očkováním vyhnou opakovanému placení za testování," sdělil.

Pochválil také motivaci s loterií o ceny, která byla v pondělí spuštěna ve dvou nových pražských očkovacích centrech. Sám by navrhoval ještě další, třeba finanční odměnu, pro seniory, kteří se nechají očkovat, protože neočkovaných lidé v této rizikové skupině je stále vysoký počet. Osobně by ale byl pro povinné očkování.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy