


Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu.

Cílem je vytvoření mapy těchto míst. ČTK to řekl ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka.
Odborníci místa určovali prostřednictvím analýzy, ve které hodnotili, jak snadno a jak rychle steče voda po povrchu namísto toho, aby se vsákla do půdy, sklon terénu a takzvaný index aridity. Ten porovnává, kolik vody na území naprší a kolik by se jí dokázalo odpařit. Odborníkům tento údaj pomáhá rozpoznat oblasti, kde je krajina dlouhodobě žíznivá, protože výpar výrazně převyšuje srážky.
Tímto způsobem se v prvním kroku podle Daňhelky identifikovala katastrální území s nepříznivými podmínkami. Následně odborníci z ČHMÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka identifikovali místa s výskytem takzvaných přispívajících ploch kritických bodů. To jsou místa, na kterých při dešti hrozí, že se voda nahrne z polí a vytvoří prudký povrchový odtok. Katastrální území splňující obě podmínky pak byla zařazena do konečného výběru souboru území pravidelně ohrožených suchem, kde dochází k rychlému odtoku vody.
"Do budoucnosti je vhodné zvážit doplnění uvedené analýzy pohledem na oblasti, kde je vyšší počet individuálních zdrojů vod a malých obecních vodovodů více závislých na stavu krajiny," doplnil Daňhelka.
Úkol sestavit mapu 500 až 1000 problémových míst, ze kterých v Česku mizí nejrychleji voda, zadal ČHMÚ a ministerstvům životního prostředí a zemědělství premiér Andrej Babiš (ANO). Úkol vzešel z prvního zasedání obnovené Národní koalice pro boj se suchem, v jejímž čele Babiš stojí. Členem jsou i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Z odborníků pak například bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho, nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.