


Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu.

Cílem je vytvoření mapy těchto míst. ČTK to řekl ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka.
Odborníci místa určovali prostřednictvím analýzy, ve které hodnotili, jak snadno a jak rychle steče voda po povrchu namísto toho, aby se vsákla do půdy, sklon terénu a takzvaný index aridity. Ten porovnává, kolik vody na území naprší a kolik by se jí dokázalo odpařit. Odborníkům tento údaj pomáhá rozpoznat oblasti, kde je krajina dlouhodobě žíznivá, protože výpar výrazně převyšuje srážky.
Tímto způsobem se v prvním kroku podle Daňhelky identifikovala katastrální území s nepříznivými podmínkami. Následně odborníci z ČHMÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka identifikovali místa s výskytem takzvaných přispívajících ploch kritických bodů. To jsou místa, na kterých při dešti hrozí, že se voda nahrne z polí a vytvoří prudký povrchový odtok. Katastrální území splňující obě podmínky pak byla zařazena do konečného výběru souboru území pravidelně ohrožených suchem, kde dochází k rychlému odtoku vody.
"Do budoucnosti je vhodné zvážit doplnění uvedené analýzy pohledem na oblasti, kde je vyšší počet individuálních zdrojů vod a malých obecních vodovodů více závislých na stavu krajiny," doplnil Daňhelka.
Úkol sestavit mapu 500 až 1000 problémových míst, ze kterých v Česku mizí nejrychleji voda, zadal ČHMÚ a ministerstvům životního prostředí a zemědělství premiér Andrej Babiš (ANO). Úkol vzešel z prvního zasedání obnovené Národní koalice pro boj se suchem, v jejímž čele Babiš stojí. Členem jsou i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Z odborníků pak například bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho, nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík.



Stačí pár slov a melodie se sama rozehraje v hlavě. Jenže vzpomenete si i na to, co následuje? Vybrali jsme dvacet československých hitů ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Doplňte jejich texty a zjistěte, jestli máte hudební paměť jako magnetofon, nebo se vám naopak pomyslná páska v hlavě během let už trochu zamotala.



Z jihu Evropy přichází varovný signál. Tropické nemoci, které si lidé ještě donedávna vozili jen ze vzdálených exotických zemí, se rychle šíří Evropou. Roznáší je nepůvodní druhy komárů a klíšťat, které pronikají stále víc na sever – a podle odborníků může být Česko další na řadě.



Kde sehnat tolik potřebné rakety Patriot? NATO a Evropská unie tlačí na Španělsko a Řecko, aby Ukrajině uvolnily část svých zásob. Kyjev nutně potřebuje další protibalistické střely, protože ruské útoky ze vzduchu sílí a ukrajinské zásoby interceptorů rychle klesají. Norsko přitom nabízí, že Patrioty pro Ukrajinu nakoupí.



Zhruba po třech hodinách skončila v sobotu večer schůzka amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Bez podrobností o výsledku jednání o tom informovaly ruské státní agentury RIA Novosti a TASS, podle které kolona vozidel s americkými vyslanci již odjela z Kremlu.



Dvacetiletá tenistka Nikola Bartůňková prohrála ve 3. kole US Open s nasazenou pětkou Ruskou Mirrou Andrejevovou 2:6, 6:7 a do premiérového grandslamového osmifinále nepostoupila. Utkání s vítězkou letošního Roland Garros ztratila na newyorském betonu za hodinu a 38 minut. Poprvé mezi 16 nejlepších neprošla ani Marie Bouzková. S bývalou světovou jedničkou Polkou Igou Šwiatekovou prohrála 6:7, 6:7.