Vypnout chuť k jídlu či na sex? Vědci přeprogramují mozek

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
23. 3. 2015 11:10
Správná stimulace nervových buněk může v budoucnu vyléčit anorexii, potlačit agresi i nezvladatelnou chuť k jídlu. Ale také posedlost sexem. Čeští vědci testují metodu na parkinsonicích.
Foto: Thinkstock

Praha - Lidský mozek se dá celkem snadno přeprogramovat, zjišťují čeští vědci. Stačí pomocí slabých elektrických výbojů dráždit ty správné neurony, tedy nervové buňky. V budoucnu by se tak dala léčit spousta neduhů: poruchy paměti, deprese, anorexie nebo nezvladatelná posedlost sexem.

Všechno začalo už před dvaceti lety. Čeští lékaři se tehdy poprvé pustili do takzvané hluboké mozkové stimulace - tedy léčebné metody, která lidem pomáhá překonat projevy Parkinsonovy choroby. Pacientům se díky ní uleví od neovladatelného třasu, ztuhlosti nebo tiků.

„Začali jsme lidem zavádět do mozku mikroskopické elektrody, které měly funkci motorického systému příznivě ovlivnit. Propojili jsme je podkožním kabelem s neurostimulátorem, který byl umístěný v podkoží na hrudníku. Elektroda pak vysílala do mozku impulzy,“ popisuje začátky výzkumu neurolog 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Pacientům se od poruch motorického systému skutečně ulevilo. Jenže mnozí z nich začali mít jiné problémy. Jakmile se stimulátor v podkoží zapnul, objevily se u některých lidí prudké změny nálad. Další pacienti začali rapidně přibírat na váze, nebo naopak hubnout.

Pacientka propadala v usedavý pláč

„Vypozorovali jsme, že některým nemocným se po zákroku zhorší nálada. Jedna pacientka dokonce propadala při každém spuštění stimulátoru úzkostem a usedavému pláči,“ vzpomíná Jech.

Lékaři proto začali neurony v hlubokých strukturách mozku (v takzvaném subtalamickém jádru) zkoumat. Pacientům například ukazovali různé fotografie s pozitivními i negativními událostmi a sledovali, co při nich neurony dělají. A během mnohaletého výzkumu docházeli k pozoruhodným výsledkům.

„Zjistili jsme zajímavé věci. Ukázalo se, že některé neurony se aktivovaly pouze při příjemných nebo při negativních emocích. Jiné reagovaly jen na intenzitu emotivního zážitku,“ popisuje Jech.

Těchto poznatků podle něho bude možné brzy využít. Pomoci mohou i kolegům z jiných oborů. "Užitečné mohou být například psychiatrům při léčbě apatie, úzkostí či depresí," domnívá se lékař.

To ale není zdaleka všechno. Další výzkum se zaměří i na působení různých neuronů na zdravotní a psychický stav člověka. Některé nervové buňky totiž způsobují zhoršení zraku, další přílišnou chuť k jídlu, agresi nebo špatnou paměť. „Poznatky, které takto získáme, by mohly brzy posloužit také při léčbě mentální anorexie nebo přílišného sexuálního apetitu,“ dodal neurolog Jech.

K objevu pomohli parkinsonici

Projevy Parkinsonovy nemoci začali lékaři ve světě mírnit stimulacemi koncem 80. let. Čeští odborníci metodu používají zhruba dvacet let. Sice chorobu nevyléčí, zmírní však její nepříjemné projevy. Pacient může lépe fungovat v běžném životě. Neurodegenerativní procesy v pozadí však běží dál.

Parkinsonova nemoc je totiž neurologické onemocnění, při kterém ubývají neurony v mozkovém kmeni. Tím, že se snižuje jejich počet, ubývá v těle také dopaminu – tedy látky, kterou tyto neurony produkují a která zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. A když se neurony navzájem dostatečně rychle „neinformují“, nemůže pacient ovládat a kontrolovat svůj pohyb.

Choroba postihuje hlavně pacienty mezi 55. a 60. rokem. V Česku jich žije podle odhadů lékařů zhruba 15 až 25 tisíc. Na celém světě je pacientů kolem 10 milionů. Mezi nejznámější parkinsoniky patřil například papež Jan Pavel II.

Hluboká mozková stimulace je nákladná metoda, kterou provádějí jen vybraná neurologická pracoviště. „Například v loňském roce lékaři aplikovali metodu u 26 našich klientů. Náklady činily 23 550 000 korun,“ řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Pacienty takto ošetřila Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Olomouc.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy