Vědci objevili miliony let starého brouka, zažil věk dinosaurů. Poznal ho český vědec

hrz hrz
24. 1. 2022 14:46
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Čech Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil z hlediska entomologie absolutní vzácnost. V jantaru nalezeném u maďarského města Ajka nalezli desítky milionů let starého brouka, prvního z čeledi kovaříkovitých na pevninské Evropě.
Umělecká rekonstrukce kovaříka Ajkaelater merkli z maďarského druhohorního jantaru.
Umělecká rekonstrukce kovaříka Ajkaelater merkli z maďarského druhohorního jantaru. | Foto: © Szabó, Kundrata et al. / Scientific Reports

Druhohorní jantar, tedy zkamenělá pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že jantar obsahuje i větší množství fosilií, tedy pozůstatky těl dávných rostlin a živočichů.

V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v lokalitě bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. Oblast leží v pohoří Bakony, známém jako Bakoňský les. Jižně od tohoto pohoří leží Čechům dobře známé jezero Balaton. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait. A právě v něm byl brouk objeven. 

"Stáří ajkaitu se odhaduje na přibližně 85 milionů let. Vznikal tedy v období křídy, kdy na naší planetě stále vládli dinosauři. Vždy byl ale považován pouze za vedlejší produkt při těžbě uhlí, a snad i proto dnes máme k dispozici pouze zhruba 1500 kousků, z nichž asi jen stovka ukrývá fosilie živočichů. Navíc se jedná o velmi malé kousky, takže obsahují pouze drobnější členovce, zejména hmyz," vysvětluje Márton Szabó z Maďarského přírodovědného muzea.

Další komplikaci představovala skutečnost, že tento maďarský ajkait se podstatně liší od v Evropě daleko známějšího, ale také mnohem mladšího baltského jantaru, pocházejícího z třetihor. Vyskytuje se většinou zakalený a neprůhledný, takže se vědci jeho obsahem doposud zabývali pouze okrajově. To se změnilo až s nástupem moderních metod.

"Dnes můžeme jednotlivé nalezené kousky jantaru skenovat pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci morfologie zkoumaných jantarových inkluzí (zjednodušeně poruch vč. hmyzu, pozn. red.)," vysvětluje spoluautor studie Robin Kundrata, jenž na výzkumu pracoval i se svou studentkou Johanou Hoffmannovou.

Unikátní exemplář pravěkého brouka po zobrazení pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie.
Unikátní exemplář pravěkého brouka po zobrazení pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie. | Foto: © Szabó, Kundrata et al. / Scientific Reports

Brouk se bohužel v jantaru nezachoval celý. Mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska proto mohl podrobně zkoumat přibližně pět milimetrů dlouhý fragment brouka. Pomocí moderní výpočetní tomografie a na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie se jim ho podařilo zařadit mezi kovaříky. Analýza tohoto unikátního exempláře významně přispěla k poznání druhohorní fauny střední Evropy. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Scientific Reports.

"Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy," objasňuje důležitost objevu Kundrata, který se zabývá právě výzkumem kovaříkovitých brouků.

Nalezený exemplář je zcela novým rodem a druhem čeledi kovaříkovitých, dostal proto nové jméno -  Ajkaelater merkli. První část jména odkazuje na maďarské město Ajka, u něhož byl objeven, druhá na bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021. "Co se týče rodového jména, měli jsme v rámci týmu několik návrhů, avšak to, že druhové jméno brouk dostane po doktoru Merklovi, bylo jasné úplně od začátku. Byl to totiž nejen skvělý a respektovaný člověk, ale rozhodně také jedna z nejvýznamnějších postav maďarské entomologie," vysvětluje Robin Kundrata.

Vědci se domnívají, že nově nalezený a desítky milionů let starý brouk žil v zalesněné a bažinaté krajině v období pozdní křídy, kdy zemské fauně vládli dinosauři. Kovaříkovití milují shnilé, rozkládající se dřevo, listy a půdu v blízkosti bažin a jezer. Takovéto pradávné prostředí pak předurčilo lokalitu k budoucí těžbě uhlí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Svržená barmská vůdkyně Su Ťij dostala dalších šest let vězení za korupci

Svržená barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pondělí odsouzena k dalším šesti rokům vězení. Soud v Barmě, které vládne vojenská junta, ji shledal vinnou ve čtyřech případech korupce. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na obeznámený zdroj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy