Vědci měřili těžké kovy v těle sýkorek. Škodliviny jsou všude, nejvíc trpí Bohumín

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
25. 7. 2017 14:23
Vědci z Prahy a Brna odchytili skoro šedesát sýkorek po celé republice, aby zjistili, kolik těžkých kovů v sobě mají a jak je to ovlivňuje. Výsledky, které publikoval prestižní časopis Science of the Total Environment, ukázaly, že zatížení ptáků je všude po republice obdobné. S výjimkou Bohumína, který je na tom hůře. V další fázi výzkumu bude potřeba analyzovat vzorky v různých částech světa, aby vědci zjistili, jestli je na tom české životní prostředí lépe, nebo hůře.
Zoolog Michal Vinkler z Univerzity Karlovy
Zoolog Michal Vinkler z Univerzity Karlovy | Foto: Honza Mudra

Praha - Samec sýkory koňadry zaslechne hlas svého soka, který mu vnikl na území. Vyrazí proto své teritorium bránit, ale v tu chvíli uvízne v síti, a aniž by to tušil, stává se ukazatelem kvality životního prostředí.

Téměř šedesát sýkorek odchytili vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a brněnské Masarykovy univerzity ve třinácti českých městech od Plzně přes Hradec Králové po Karvinou.

A český tým jako vůbec první na základě analýzy odchycených ptáků zmapoval, jak se v jednotlivých místech daného území liší míra znečištění těžkými kovy. Výsledky výzkumu v červnu publikoval prestižní vědecký časopis Science of the Total Environment.

Čeští experti přišli na to, že s výjimkou severomoravského Bohumína, který je na tom hůř, je míra kontaminace všude po republice obdobná.

"To může být dobrá zpráva, protože to znamená, že se tu nepotýkáme, až na zmíněný Bohumín, s žádnými velkými extrémy. Na druhou stranu se ukázalo, že i v čistých lokalitách jsou ptáci těžkými kovy postiženi. A to do té míry, že to pozorujeme na fungování jejich organismu," říká zoolog a vedoucí skupiny výzkumníků Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty UK.

Vinkler se i v jiných svých výzkumech zaměřuje na drobné pěvce, kteří vědcům dávají možnost nahlédnout do přirozeného systému. "Člověk je ve všech ohledech zvláštní. Ale ptáci tvoří populace, které se vyvíjejí velmi přirozeně," vysvětlil Vinkler.

Vábnička z nahrávky

Při zkoumání životního prostředí mají ptáci výhodu i v tom, že se snadno odchytávají a zkoumají. Navíc na rozdíl třeba od hadů nebo srnek sdílejí stejný prostor s lidskými obyvateli měst. "O tom, že by se ptáci dali využít jako docela dobrý nástroj k mapování kontaminace prostředí, se uvažuje už třicet let. Ale překvapivě to ještě nikdy nikdo neudělal," podotkl Vinkler.

Sběr vzorků proběhl v roce 2010 v období před hnízděním. K nalákání sýkorek vědci používali vábničku z nahrávky. "Po vyproštění ze sítě jsme zvíře změřili, zvážili, odebrali jsme mu krev a vzorky peří," popsal Vinkler.

Těžké kovy, jako je olovo, arsen či kadmium, nashromážděné v těle, mohou urychlit odumírání červených krvinek. Jejich nedostatek se ptačí organismus snaží kompenzovat zrychlenou krvetvorbou, která ho vyčerpává. "Energie mu potom může chybět třeba při rozmnožování," říká Vinkler.

Na první pohled se přitom zvíře s větším množstvím kovů v těle může jevit zcela zdravé a normálně fungující. "Je to jako s alergiky u lidí. Ti jsou také po většinu roku zdraví, ale když se podíváte na koncentrace protilátek v jejich krvi, tak zjistíte, že to úplně běžní jedinci nejsou," hledá přirovnání Vinkler.

Dlouhodobě může vliv kovů zvýšit náchylnost ptáků k infekcím nebo zkrátit délku života. Sýkorka je ve srovnání například s podobně velkým hlodavcem nezvykle dlouhověká. Dožívá se deseti až patnácti let. 

Sýkorky jsou na rozdíl od lidí závislé na území

To, že těžké kovy organismu škodí, je známá věc. Vinklerův výzkum však ukázal, že se v přírodě běžně vyskytují v tělech ptáků v takovém množství, které má na zdraví těchto organismů reálně negativní vliv.

Kovy se do ptačího těla sýkorky dostávají z ovzduší a z potravy. Sýkorky se živí hlavně housenkami, které v daném teritoriu ožírají kontaminované stromy.

Zoolog Michal Vinkler se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje výzkumu drobných pěvců.
Zoolog Michal Vinkler se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje výzkumu drobných pěvců. | Foto: Honza Mudra

To je jeden z hlavních důvodů, proč se nedá dojít ke zjednodušenému závěru, že kovy poškozují lidi stejně jako sýkorky, které hnízdí kousek od jejich oken. A to proto, že člověk s ptactvem sdílí jen ovzduší, nikoli potravu. "Pokud jde o potravu, sýkora je závislá na území. Člověk ne, ten má třeba rajčata ze Španělska, která jsou úplně jinak kontaminovaná," upozorňuje Vinkler.

Vytvořit však mapu, která by znázornila, jak kovy škodí lidem v jednotlivých oblastech, je podstatně složitější. "Je samozřejmě snazší získat komplexní fyziologické vyšetření sýkor než zajít do mateřské školy a odebírat tam vzorky od dětí. Ptáci jsou dobrý indikátor právě proto, že se s nimi dobře pracuje a dají se s nimi dělat věci, které se s lidmi dělat nedají," podotýká zoolog.

Český pilotní výzkum by mohl pokračovat dvěma směry. Vinklerův tým už připravuje sběr dat ze zahraničí, aby výsledky z Česka mohl zasadit na škálu a zjistit tak, jestli je na tom tuzemské životní prostředí hůře, nebo lépe. Pak je také třeba najít vztah mezi tím, jak škodliviny ovlivňují ptáky a jak lidi.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy