Praha - Ekologická komise Akademie věd spustila nebývale ostrou kritiku Prahy za plány na likvidaci rozsáhlých zelených ploch, kde mají vyrůst nové budovy.
Čeští vědci varují, že na to doplatí mnozí Pražané, kteří už dnes žijí v místě s nejvíce znečištěním ovzduším v zemi: Děti budou častěji nemocné, umře více starších lidí.
Městské části v minulých měsících odeslaly magistrátu své podněty do nového územního plánu, který by měl platit od roku 2010. Některé z nich i přes odpor obyvatel navrhují změnit zeleň na obytné plochy.
"Vznik takových návrhů svědčí o naprosté ignoraci základních funkcí zeleně v městských celcích," uvádí se ve stanovisku komise životního prostředí Akademie věd. Jejím předsedou je Radim Šrám, mezinárodně uznávaný specialista na sledování vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel.
Pokud Praha své představy uskuteční, podepíše se to podle českých vědců za pár let na zdraví dětí i zvýšeným počtem úmrtí starších obyvatel.
"Projeví se v delším časovém období zhruba deseti let zvýšenou nemocností pražských dětí a narušením jejich imunity, zvýšenou nemocností a úmrtností dospělých na kardiovaskulární onemocnění, při tropických teplotách bezprostředně zvýšením úmrtnosti starších obyvatel," varuje komise.
Magistrát pokládá argumenty vědců za přehnané. "Praha naopak nové zelené plochy zřizuje," řekl Aktuálně.cz mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
Město přijde o stovky hektarů
Plány na změny územního plánu, které by měly hlavní město zbavit zeleně, kritizuje i Zuzana Drhová z magistrátního výboru pro územní rozvoj.
"Největší plochy k zastavění se otevírají na východě Prahy, kdy jen v oblasti Štěrbohol a Dubče se plánují změny na téměř 570 hektarů. O zelené plochy - ornou půdu, zahradnictví i lesní porosty by město mělo přijít také v oblasti Uhříněvsi, Sobína či Veleslavína a Vokovic," upozornila Drhová.
Podle ekologické komise Akademie věd se dokonce plánují stavby v chráněných oblastech, jako je například oblast Dívčích hradů nebo Vidoule v Praze 5. "Je to příklad pohrdání základními právy člověka, kam dnes řadíme i zajištění lidského zdraví a udržitelného rozvoje," nešetří kritikou čeští badatelé.
Praha 5 své plány obhajuje. "Máme tu spoustu volného místa a je lepší je zaplnit, než roztahovat město dál do šířky," citovaly nedávno Hospodářské noviny Elenu Lacinovou, vedoucí Odboru územního plánu páté městské části.
Praha přehlíží význam zeleně
Podle ekologické sekce Akademie věd Praha přehlíží, jak velký význam má zeleň na zdraví lidí.
"Není to jen zachycování velkého množství prachu a dalších nečistot, ale také regulace vlhkosti ovzduší, vliv na nepříznivé tepelné režimy měst, snížení hlukové zátěže. Z dalších důležitých funkcí zeleně nelze opominout její rekreační roli, schopnost spotřebovávat oxid uhličitý a tím přispívat ke snížení klimatických změn a udržování biodiversity," uvádí se ve stanovisku vědců.
Vysazování stromů ve městech přitom může snížit znečištění ovzduší drobnými částicemi prachu až o čtvrtinu. Konstatuje to i studie, na kterou upozornilo únorové vydání ekologického zpravodaje Evropské komise v Bruselu
Největší hrozbou je prach
Vzrostlá zeleň působí podle českých vědců jako filtr, který zachycuje část velmi jemného prachu. Ten představuje největší zdravotní riziko. Dráždí a poškozuje dýchací ústrojí a vážou se na něj další škodliviny včetně rakovinotvorných látek.
"Výsledky výzkumu prokazují vliv jemných částic prachu na zvýšení výskytu dýchacích onemocnění u dětí, jako jsou bronchitidy, nebo astma. U dospělých se zvyšují výskyt nemocí srdce a cév, i úmrtnost," varují vědci.
