Praha/Vimperk - Ekologická sekce Akademie věd se vyslovila pro to, aby se první, nejcennější zóny Národního parku ponechaly svému přirozenému vývoji.
"Národní park Šumava je mimořádná přírodní elita národního i nadnárodního významu. Ponechání určité části parku přirozenému vývoji je zcela zásadní podmínkou pro jeho další uchování," uvedli ve svém stanovisku vědci.
Akademická Komise pro životní prostředí zároveň vyzvala, aby Šumava přestala být cílem politického populismu a "především kořistí nejrůznějších majetkových machinací". Jako příklad uvedli vědci dřevo ze šumavských smrků, lukrativní pozemky, nebo plány na výstavbu lyžařských areálů.
Vědci zároveň vyslali vzkaz politikům, aby ani po volbách neměli kurs a nechali nejcennější oblasti národního parku v bezzásahovém režimu. Uvedli, že člověk nemůže přírodu nahradit, přirozené ekosystémy může vytvořit jen příroda.
"Takováto činnost představuje pouze plýtvání penězi," stojí ve stanovisku, pod nímž je podepsán uznávaný vědec Radim Šrám, předseda akademické Komise pro životní prostředí.
Příroda si pomáhá i bez motorové pily
Podle ekologické sekce Akademie věd se ukazuje, že v na místech, kde se kvůli kůrovci smrky nekácely, si příroda poradila sama.
"Les se na těchto místech odumřelých smrčin v posledních několika letech spontánně obnovuje," konstatovala Akademie věd.
Vědci připouštějí, aby se kácely kůrovcové smrky pouze v méně významných oblastech Šumavy, které v tuto chvíli tvoří přibližně 80 procent rozlohy národního parku.
Akademická Komise pro životní prostředí zároveň uvedla, že v bezzásahových zónách je podle výzkumů větší pestrost rostlinných a živočišných druhů než na místech, které se kvůli kůrovci zcela odlesní.
