Vědci brání Šumavu: Žádné kácení nebo nové lanovky

Pavel Baroch, bar
6. 6. 2010 9:55
Akademie věd se zastala přirozeného vývoje v prvních zónách národního parku
Mrtvý nebo živý strom?
Mrtvý nebo živý strom? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Vimperk - Ekologická sekce Akademie věd se vyslovila pro to, aby se první, nejcennější zóny Národního parku ponechaly svému přirozenému vývoji.

"Národní park Šumava je mimořádná přírodní elita národního i nadnárodního významu. Ponechání určité části parku přirozenému vývoji je zcela zásadní podmínkou pro jeho další uchování," uvedli ve svém stanovisku vědci.

Akademická Komise pro životní prostředí zároveň vyzvala, aby Šumava přestala být cílem politického populismu a "především kořistí nejrůznějších majetkových machinací". Jako příklad uvedli vědci dřevo ze šumavských smrků, lukrativní pozemky, nebo plány na výstavbu lyžařských areálů.

Vědci zároveň vyslali vzkaz politikům, aby ani po volbách neměli kurs a nechali nejcennější oblasti národního parku v bezzásahovém režimu. Uvedli, že člověk nemůže přírodu nahradit, přirozené ekosystémy může vytvořit jen příroda.

"Takováto činnost představuje pouze plýtvání penězi," stojí ve stanovisku, pod nímž je podepsán uznávaný vědec Radim Šrám, předseda akademické Komise pro životní prostředí.

Příroda si pomáhá i bez motorové pily

Podle ekologické sekce Akademie věd se ukazuje, že v na místech, kde se kvůli kůrovci smrky nekácely, si příroda poradila sama.

V okolí přehrady Orlík nejsou žádné celistvé polomy, ale během noci padlo na stovky stromů. Lesníci z Lesní správy se hned ráno pustili do odstraňování padlého dříví. Byli rádi, že půda je relativně suchá a že na stromech nebyl sníh. "To by pak bylo mnohem horší," shodli se.
V okolí přehrady Orlík nejsou žádné celistvé polomy, ale během noci padlo na stovky stromů. Lesníci z Lesní správy se hned ráno pustili do odstraňování padlého dříví. Byli rádi, že půda je relativně suchá a že na stromech nebyl sníh. "To by pak bylo mnohem horší," shodli se. | Foto: Ondřej Besperát

"Les se na těchto místech odumřelých smrčin v posledních několika letech spontánně obnovuje," konstatovala Akademie věd.

Vědci připouštějí, aby se kácely kůrovcové smrky pouze v méně významných oblastech Šumavy, které v tuto chvíli tvoří přibližně 80 procent rozlohy národního parku.

Akademická Komise pro životní prostředí zároveň uvedla, že v bezzásahových zónách je podle výzkumů větší pestrost rostlinných a živočišných druhů než na místech, které se kvůli kůrovci zcela odlesní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy