Vědci během červnových veder v Brně naměřili pociťovanou teplotu nad 50 stupňů

Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení.

Vědci si pro tyto experimenty vytvořili přístroj, s nímž vyrážejí do ulic měřit potřebné veličiny. Udělali s ním procházku mezi 15:00 a 16:00 v neděli 28. června ze třídy Kapitána Jaroše přes Koliště a park na Kolišti, přes Malinovského náměstí Kobližnou ulicí na náměstí Svobody na Šilingrovo náměstí, přes ulice Studánka, Kopečná, Vodní a Hybešova na Václavskou ulici.

Související

Konec týdne bude v Česku velmi horký, zaprší hlavně v sobotu

Nejhůř vycházela osluněná místa v zástavbě, kde chybí zeleň a kde jsou velké betonové či asfaltové plochy. „Je jasné, kde bude chladněji a kde tepleji, ale můžeme rozdíly přesně změřit a můžeme zjistit, jak fungují která opatření, pokud města chtějí nějaká dělat, aby pobyt v ulicích v horkých dnech nebyl tak nesnesitelný,“ řekl Kopkáně. Všechny klimatické modely předpokládají, že počet dnů s teplotami nad 30 stupňů poroste.

„Například na přechodu v křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště byla pociťovaná teplota lehce přes 50 stupňů, vzduch měl teplotu 40,5 stupně a povrch byl rozpálený na více než 52 stupňů. O pár metrů dále ve stínu stromů na třídě Kapitána Jaroše byla pociťovaná teplota o deset stupňů nižší, povrch dokonce o 16, vzduch byl přitom chladnější jen o dva stupně,“ řekl Kopkáně.

Velmi podobné hodnoty vědci naměřili i při průchodu Kobližné ulice, která byla z větší části ve stínu, a při přechodu kolejí na rozpáleném náměstí Svobody. Subjektivně nejchladněji bylo na stinných místech, obvykle tam, kde byla nějaká zeleň a plochy asfaltu a betonu byly menší. Tam se pociťovaná teplota zhruba rovnala teplotě vzduchu.

Kopkáně však upozornil, že záleží i na charakteru oblečení. „Výpočet byl udělaný pro krátké světlé oblečení. Pro dlouhé černé oblečení by se hodnoty pociťované teploty dostaly zhruba o deset stupňů výše,“ řekl.

Související

V Německu letos kvůli vedrům zemřelo téměř 10 tisíc lidí, nejvíce za desetiletí

Předloňské srpnové měření při denních teplotách zhruba 35 stupňů také ukázalo, jak se které povrchy dokážou zchladit po západu slunce. Silnice a střechy měly odpoledne přes 50 stupňů. Střechy chladnou velmi rychle, ale asfaltové a betonové povrchy i dlažba mnohem déle uchovávají teplo, které pak vyzařují do okolí. Ještě po 22:00 měly přes 30 stupňů.

Naopak zelené povrchy se přes den tolik neohřívají a velmi rychle chladnou. Všechna měření byla součástí projektu Technologické agentury ČR s názvem Omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na veřejné zdraví a životní prostředí ve velkých aglomeracích. Na jednom z odkazů projektu lze najít i příklady dobré praxe z měst celého světa.

Mohlo by vás také zajímat: Záběry z letadla Canadair ukazují rozsah ničivého požáru v departementu Gironde