Babiš by v prvním prezidentském kole získal 27 procent, nejvíce lidí zvažuje Pavla

ČTK ČTK
27. 11. 2022 20:01
V prvním kole prezidentských voleb by v listopadu získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš 27 procent, někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel 26,5 procenta a bývalá rektorka Danuše Nerudová 23,5 procenta. Ukázal to volební model společností Data Collect a Kantar CZ, jehož výsledky zveřejnila Česká televize.
Prezidentský kandidát Petr Pavel během předvolební kampaně 20. října 2022 v Olomouci.
Prezidentský kandidát Petr Pavel během předvolební kampaně 20. října 2022 v Olomouci. | Foto: Radek Bartoníček

Jiná je situace u takzvaného volebního potenciálu, což je podíl lidí, kteří volbu daného kandidáta zvažují. Z tohoto pohledu má Pavel 37,5 procenta, Nerudová 34,5 procenta a Babiš 33,5 procenta.

Z dalších kandidátů by podle volebního modelu získal 5,5 procenta senátor Pavel Fischer, čtyři procenta další senátor Marek Hilšer stejně jako odborový předák Josef Středula. Podnikateli Karlu Janečkovi, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo, volební model přisoudil 2,5 procenta.

Volební potenciál má Fischer 16 procent, Hilšer 11 procent, Středula devět procent a Janeček 5,5 procenta. Průzkum společnosti Data Collect a Kantar CZ provedly mezi 14. a 23. listopadem u 1238 respondentů. Statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu, uvedla ČT.

Těsný rozdíl mezi Babišem a Pavlem byl také v říjnovém volebním modelu agentury Median. Pavel by podle něj získal v prvním kole prezidentských voleb 22,5 procenta hlasů, Babiš 22 procent a Nerudová 15 procent. Median se lidí dotazoval ještě před potvrzením Babišovy kandidatury.

Ministerstvo vnitra v pátek do voleb zaregistrovalo devět uchazečů, přihlášky dalších 12 odmítlo. O Hrad se vedle Babiše, Fischera, Hilšera, Nerudové, Pavla a Středuly utkají poslanec SPD Jaroslav Bašta, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a bývalý rektor Tomáš Zima. Janeček a další podnikatelé Tomáš Březina a Karel Diviš, kterým ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů voličů, a neměli jich tak potřebných 50 tisíc, ohlásili, že se obrátí s odvoláním na Nejvyšší správní soud.

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy