Zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. Bylo mu 89 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 10. 2017 18:10
Ve věku 89 let zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. Ve svém díle se zabýval především tématem normalizace. V 60. letech se jako člen KSČ podílel na reformním procesu, později byl ze strany vyloučen. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. Spolu s historikem Vilémem Prečanem sestavil publikaci Sedm pražských dnů, takzvanou Černou knihu, což je dokumentace o nenásilném odporu proti sovětské vojenské intervenci ze srpna 1968. Kvůli tomu byli oba autoři trestně stíháni komunistickou prokuraturou.
Historik Milan Otáhal
Historik Milan Otáhal | Foto: ČTK

Praha - Ve věku 89 let zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. ČTK ve středu informaci potvrdilo ministerstvo kultury. Ve svém díle se Otáhal zabýval především tématem normalizace. Spolu s historikem Vilémem Prečanem sestavil publikaci Sedm pražských dnů, takzvanou Černou knihu, což je dokumentace o nenásilném odporu proti sovětské vojenské intervenci ze srpna 1968. Kvůli tomu byli oba autoři trestně stíháni komunistickou prokuraturou.

"Oba historici dělali přesně to, co mají historici dělat, když dějiny doženou přítomnost: třeba se jim věnovat ze všech sil, a ne utéci před nimi do archivů, i když na odstup není čas ani místo," napsal ve středu v nekrologu Lidových novin bývalý politik Petr Pithart, který s Otáhalem od roku 1975 pravidelně spolupracoval. Podle něj možná oba autory uchránila od trestu i zbytková solidarita mnoha lidí a institucí: "Texty v knize kompromitovaly půlku Prahy," podotkl Pithart.

Otáhal se narodil 9. června 1928. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval mimo jiné jako vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV a řídil oddělení novodobých československých dějin.

Mezi jeho díla patří například "Sto studentských revolucí", "Podíl tvůrčí inteligence na pádu komunismu", "Ferdinand Peroutka muž přítomnosti" nebo "Deset pražských dnů. 17.-27. listopad 1989".

V 60. letech se jako člen KSČ podílel na reformním procesu, později byl ze strany vyloučen. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. "Zdaleka však nesdílel všechna havlovská témata, havlovské akcenty. Více než disidenti ho zajímali lidé, kteří Chartě neporozuměli, anebo je míjela. Sám pohrdal převažujícím tehdy konformismem, byl ale k některým disidentským postojům a aktivitám kritický," uvedl Pithart.

Video: Bylo to veselé ghetto, disidentské rodiny si pomáhaly, strach patřil k životu, říká dítě Charty 77

V roce 1979 byli oba rodiče půl roku ve vězení, snažili jsme se fungovat dál, hodně lidí se přihlásilo a nabízelo pomoc, říká Ondřej Němec | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy