Česká Skalice - Třiadevadesátiletý válečný veterán Jiří Pavel prošel se svými medailemi v bojích proti nacismu i po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (emigroval do Velké Británie) notný kus světa. Přišel o ně i s dekrety až letos v srpnu v Česku. Zloději se k Pavlovi vloupali skrze rozbité okno. Sebrali mu pět medailí a devět dekretů, na sváteční uniformě zbyly jen stužky.
"Dědečka krádež dost ranila, třebaže to nedává příliš znát," řekla Aktuálně.cz veteránova vnučka Pavlína Pavlová. Řády a vyznamenání z bojů o svobodu Československa ho podle vnučky doprovázely celým životem. Policie pachatele, jak potvrdila mluvčí náchodské policie Eva Prachařová, dosud nedopadla, třebaže policisté mají podezření na konkrétního pachatele. A rozloučil se s nimi podle všeho i Jiří Pavel: "Když jejich prodej pomůže někomu v nouzi, tak ať si těch peněz užije."
Ten se celý život drží kréda, že "být člověkem je mnohem víc než být hrdinou". A dodává: "Když si vezmete zpátky všechno to, co člověk prožil, něco z toho je nenávist... ale to se v životě ztrácí."
Zloději museli vědět, koho okrádají
Milan Bachan z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany nepochybuje, že zloději podle dekretů k vyznamenáním moc dobře věděli, koho okrádají a za co byl Jiří Pavel oceněn. "Mezi sběrateli bývá dokonce dekret ceněn mnohem víc než samotné vyznamenání. V tom případě mluvíme o dvanáctitisícové částce za medaili, k níž je přiložen dekret," vysvětluje Bachan. Například "pouhý" Válečný kříž z roku 1939 stojí na černém trhu 400 Kč, ovšem i s dekretem až několik tisíc.
O obrovské poptávce po válečných medailích a dekretech mluví i historik Československé obce legionářské Miroslav Brož. Jen těžko vyčíslitelnou cenu však mají pro veterány či jejich rodiny. "Jednoduše proto, že ty pouhé kousky ´plíšku´ na stuhách jsou vykoupeny krví těch, kteří je dostali," říká Brož, jenž se osobně zná s desítkami veteránů z druhé světové války.
Pavel není jediným válečným hrdinou, který v poslední době přišel o vyznamenání. Například Vasilu Korolovi, jenž přišel v bojích o Dukelský průsmyk o ruku, tak před dvěma lety dva zloději zcizili Řád bílého lva. Loni zase muži, kteří se vydávali za novináře, ukradli řády a medaile hrdinovi druhé světové války Antonínu Bukovému. Pak je prodali v antikvariátu.
"Nejsem mstivý ani krvelačný člověk, ale za podobné loupeže bych těm hyenám usekal ruce," říká Brož. Sběratelé militárií jdou i podle Jiřího Plachého z Vojenského historického ústavu v poslední době doslova přes mrtvoly.
Vykrádán je i legiovlak
Legiovlak, který v těchto dnech putuje jako jedinečné svědectví o československých legionářích po Česku, byl letos vykraden už dvakrát. Bez ohledu na to, že bez legionářů by republika s koncem první světové války nevznikla. Zloději se podle místopředsedy obce legionářské Jindřicha Sitty zajímali především o vyznamenání. První sada zcizených medailí zmizela v nenávratnu. Tu druhou vrátil muž, jenž vyznamenání koupil od zloděje. Jakmile prý zjistil, odkud pocházejí, tak je legionářům přinesl.
"Velmi naivně jsme se domnívali, že lidé nebudou z vlastenectví krást věci po hrdinech, kterým jsme tolik zavázáni a jimž z bojů zůstala často jen ta vyznamenání. Přecenili jsme ovšem kulturní úroveň Čechů. Zkrátka jsme se v našem odhadu jejich vyspělosti krutě zmýlili. V každém vagonu je proto průvodce, který je vlastně více hlídačem než průvodcem," konstatuje Sitta.
Češi se podle něj v těchto dnech více než kdy jindy zabývají křesťanskými či evropskými hodnotami, avšak chovají se leckdy i k vlastní civilizaci jako barbaři.
