Manuál pro přežití planety. Lidé musí zásadně změnit nakládání s půdou i potravinami

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
11. 8. 2019 17:49
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Mapa portálu Intersucho ukazuje na nejsušší oblasti České republiky. Zasahuje zejména střední a východní Čechy a jižní Moravu.
Mapa portálu Intersucho ukazuje na nejsušší oblasti České republiky. Zasahuje zejména střední a východní Čechy a jižní Moravu. | Foto: Intersucho

Týkají se klimatické změny i Česka?

Samozřejmě že ano. I zde vysychají prameny, o čemž by mohli vyprávět například chalupáři, kteří několik generací hospodařili s vodou ve studni a nyní se po vyschnutí pramene musí stěhovat zpátky do měst. Dalším z projevů klimatických změn v Česku jsou například rostoucí problémy se sinicemi a s tzv. kvetoucí vodou.

I u nás se zvyšuje průměrná teplota a naše mírné klimatické pásmo se v lecčems začíná podobat subtropům. Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která se zabývá bezpečností potravin, říká, že stoupají kontaminace potravin mikroorganismy, a to i ve vyspělých zemích tzv. mírného  podnebného pásu, což souvisí se zvyšováním teploty. Zvyšuje se také přítomnost mykotoxinů, což jsou škodlivé látky produkované zejména plísněmi. Poškozují játra a ledviny a negativně působí na imunitní systém, některé jsou potenciálně rakovinotvorné. "U mnohých látek jsem dříve učila své studenty, že se nacházejí v subtropech či tropech, nyní jsou i u nás v mírném klimatu." 

 

Právě se děje

Další zprávy