Válková za normalizace hájila zákon, který soudci používali k šikaně disidentů

Domácí Domácí
Aktualizováno 9. 1. 2020 16:59
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na post ombudsmanky Helena Válková (ANO) v období normalizace hájila legislativu sloužící k šikaně disidentů. Podle webu Info.cz v odborných publikacích obhajovala takzvaný ochranný dohled, a to navíc ve spolupráci s prokurátorem, který nese odpovědnost za justiční vraždu Milady Horákové. Válková tvrdí, že je to urážlivá lež, a bude se soudit.
Helena Válková.
Helena Válková. | Foto: Jakub Plíhal

Server Info.cz se odvolává na několik článků, které má k dispozici. Jeden z nich dokonce Válková sepsala s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, zodpovědným za řadu vykonstruovaných procesů včetně toho s Miladou Horákovou

Článek byl uveřejněn v časopise Prokuratora v roce 1979. Autoři se v něm věnovali tematice takzvaného prokurátorského neboli ochranného dohledu. Komunistickým soudcům tento institut umožňoval například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání, popíjet alkoholické nápoje a podobně. Podle serveru se v podstatě jednalo o domácí vězení uvalované na nepohodlné občany.

"Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití," uvádí v obecném úvodu Válková s Urválkem.

Podle historika Petra Blažka, kterého Info.cz cituje, se přitom Válková v textech vůbec nezmiňuje o použití dohledu proti politickým oponentům režimu a prostředek, kterým se česká prokuratura inspirovala v Sovětském svazu, obhajuje jako oprávněný právní postup.

"Musela přitom o používání tohoto nástroje proti oponentům režimu vědět, neboť o těchto případech vznikla řada interních dokumentů v rámci komunistického bezpečnostního aparátu," řekl Blažek pro Info.cz.

Článek měla Válková napsat v době, kdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR. Tematice ochranného dohledu se věnovala dlouhodobě.

Režim zákon zneužil, hájí se Válková

Sama poslankyně ale každopádně popírá, že by o zneužití zákona režimem k šikaně disidentů věděla. Podle ní režim tento právní prostředek zneužil. "Původně to bylo namířeno na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsme samozřejmě neměli ponětí," uvedla na svém Facebooku.

Podle ČTK už také avizovala, že se bude vůči článku webu Info.cz bránit soudní cestou. "Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti," uvedla.

"To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat," uvedla Válková.

Tvrdí také, že s prokurátorem Urválkem v žádném úzkém kontaktu nebyla. "Pokud jde o jméno prokurátora Urválka, na tomto výzkumném pracovišti pracovaly desítky lidí, publikovala jsem s mnohými z nich a jen těžko jsem se tomu mohla vyhnout. O žádnou politiku nešlo. Já jsem s ním přišla do styku jen několikrát při zpracování odborných textů," vysvětluje.

"Mnohokrát jsem řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat mé práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé," dodala.

Disidenti pod dohledem

Pod ochranným dohledem se za normalizace ocitlo například několik osobností spojených s Chartou 77, jako její mluvčí Ladislav Lis nebo básník Ivan "Magor" Jirous.

Pod dohledem byl také zakladatel samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiří Gruntorád. Ten tvrdí, že nebýt tohoto institutu, nezemřel by ve vězení v roce 1988 ani politický vězeň Pavel Wonka. Obhájce lidských práv skončil v komunistickém žaláři poté, co porušil podmínky právě ochranného dohledu.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Další zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard Kč v létě

Další zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard Kč v létě bylo dle rozpočtové rady nadměrné. Ke konci listopadu byl schodek 341,5 miliardy Kč.

před 8 minutami

Za vraždu novorozence v Karviné soud potvrdil matce 17 let vězení

Za vraždu novorozence v Karviné si jeho dvaatřicetiletá matka definitivně odpyká trest 17 let vězení. Rozhodl o tom ve středu olomoucký vrchní soud. Potvrdil tak rozsudek ostravského krajského soudu, proti kterému se žena odvolala. Tělíčko dítěte našel loni v červenci bezdomovec v kontejneru na odpadky. Těhotenství obžalovaná tajila, podle znalců dítě zabila krátce po jeho narození. Policie po zadržení ženy uvedla, že k dopadení pomohla DNA.

"Odvolání obžalované není důvodné. Není pochyb o tom, že to byla obžalovaná, kdo dítě porodil, a že její jednání vedlo k usmrcení dítěte. Dítě usmrtila po předchozím uvážení. Věděla, že je těhotná, nijak se na to nepřipravovala," uvedl soudce Vladimír Hendrych. Ženě hrozil trest v rozmezí 15 až 20 let, podle soudce je uložený trest přiměřený všem okolnostem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy