Podle umělců hrozí přijetí legislativního paskvilu. Se změnou nesouhlasí ani ministerstvo kultury, podle kterého je v rozporu s unijním právem. Pokud je totiž například píseň zpřístupňována veřejnosti, tedy třeba vytváří kulisu v restauraci, týká se jí autorské právo vždy, a to bez ohledu na hospodářský význam této hudby pro daný podnik.
Pro představu: například hospoda s televizí v obci do 2000 obyvatel musela loni měsíčně platit OSA poplatek 724 korun. Kadeřnictví s rádiem v obdobně velké obci 425 korun.
"Pokládám za absurdní, že každý i sebemenší živnostník musí platit OSA a dalším kolektivním správcům mnohatisícové poplatky jen za to, že má například ve svém kadeřnictví nebo kanceláři puštěné do podkresu rádio nebo televizi. Vždyť přece provozovatelé rádia i televize již jednou zaplatili autorům za to, že budou šířit jejich díla. Tak nerozumím tomu, proč by se tak mělo dít opakovaně," uvedl senátor Ivo Valenta.
Umělci však mají opačný názor. "Návrh je v rozporu s právem EU, rozhodovací praxí Soudního dvora EU a českých soudů. Zavádění výjimek z autorského práva v této oblasti vůbec nepřísluší zákonodárcům České republiky," kritizují dovětek.
Valentovu změnu autorského zákona v prosinci podpořil Senát. Nyní tak bude záležet, jak se k návrhu postaví poslanci. Následně by se jí znovu zabývali senátoři a podepsat by ji musel ještě prezident.
Soukup, Vašut, Janda…
V pondělí dopoledne se kvůli hrozbě této legislativní změny sešlo hned několik umělců a zástupci autorského svazu na společné tiskové konferenci, kde placení poplatků za hudbu vysvětlovali a obhajovali. Dorazil například skladatel Ondřej Soukup, herec Marek Vašut či zpěvák Petr Janda.
Několikrát zaznělo, že návrh nerespektuje vlastnická práva umělců. "Jsem poněkud v šoku ze znění senátní verze novely autorského zákona, která vlastnická práva autorů, interpretů, vydavatelů, ale i dědiců výrazně narušuje," uvedl zpěvák a skladatel Michal Prokop a varoval, že nejednoznačnost úpravy může způsobit řadu soudních sporů.
Vyčíslil, že náklady za užití autorských práv například v kavárně nebo restauraci se pohybují v řádu promile celkových nákladů na provoz podniku. "Je to prostě normální byznys a nikdo nikoho nenutí hudbu nebo třeba televizní vysílání v podniku používat," dodal umělec, který je zároveň spolumajitel kavárny.
Podobného názoru jako Prokop je i hudební skladatel Ondřej Soukup. Vysvětlil, že skladatelé a textaři za svou práci dostanou peníze až ve chvíli, kdy se jejich píseň začne hrát. "Když se to podaří, začnou se vracet přes OSA peníze. Ty závisí na hranosti písně. A o část těchto peněz, na které mají autoři a ostatní umělci podle našeho a i unijního práva nárok, nás chce senátor Valenta připravit," říká Soukup.
Skladatel označil snahu senátora Valenty za populismus. "Jednoduše si spočítal, že živnostníků je víc než interpretů," míní Soukup.
Proti Valentově návrhu se ohradil i frontman skupiny Olympic Petr Janda, který upozorňuje na Valentovo podnikání. "Jediným důvodem tohoto návrhu je, aby pan Valenta nemusel platit autorům za hudbu, kterou pouští ve svých hernách," myslí si Janda.
Požaduje lepší dohled nad hospodařením s poplatky, které jsou podle něj v některých případech nesmyslné a neúnosné.
Ministerstvo kultury dodává, že k diskusi je tak pouze otázka výše odměn, které se mají nositelům práv platit. "Kolektivní správci ve svých sazebnících už nyní zohledňují například velikost obce, ve které se provozovna nachází," připomnělo ministerstvo.
