Záběry jednadevadesátileté Margaret Keenanové obletěly svět. Usměvavá seniorka se stala první ženou ve Velké Británii, která dostala vakcínu proti covidu-19 společnosti Pfizer. Kdo bude prvním Čechem, dosud není zřejmé, prvního naočkovaného však může mít Česko už v neděli 27. prosince. V pondělí totiž Evropská léková agentura doporučila použití vakcíny, její stanovisko následně formálně potvrdila Evropská komise.
Ačkoliv vakcínu považují odborníci za jediný účinný nástroj, jak potlačit šíření koronaviru, neznamená to, že s příchodem nového roku se podaří epidemii zvládnout a že se mohou rušit veškerá protiepidemická opatření. Naočkování dostatečného počtu lidí potrvá ještě několik měsíců.
Česko by v první várce mělo obdržet necelých 10 tisíc dávek, podle premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Jana Blatného by do konce roku mohlo dorazit ještě dalších 20 tisíc dávek. Ty budou v první řadě určené pro zdravotníky, kteří pečují o těžké případy onemocnění. Od Nového roku až zhruba do konce ledna budou očkováni zdravotníci z klíčových oddělení a senioři ve zdravotnických zařízeních a domovech seniorů.
"Základní priorita bude proočkování zdravotníků v krizové infrastruktuře. Potom se chceme zaměřit na domovy pro seniory, protože to je místo, které je třeba ochránit naprosto zásadně. To samo o sobě si vyžádá velké množství vakcíny," vysvětloval minulý týden ministr Blatný.
Milion vakcín na tři miliony lidí v prioritní skupině
Kdo všechno bude patřit mezi prioritní skupiny, určuje národní očkovací strategie, kterou před časem schválila vláda. Podle řady kritiků však není dostatečně podrobná. Ve skupině lidí, kteří by měli dostat vakcínu mezi prvními, jsou lidé starší 65 let, lidé s některými chronickými onemocněními, lékaři od těch na jednotkách intenzivní péče až po zubaře či pracovníci v sociálních službách.
Podle odhadu Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) do těchto skupin spadají zhruba tři miliony Čechů. Ministerstvo však očekává, že v prvním čtvrtletí obdrží vakcínu pouze pro zhruba milion lidí.
"Není jasné, proč je definice prioritních skupin pro očkování v Česku mnohem širší než v jiných zemích. Každopádně je ale třeba ji co nejdříve zpřesnit, kvantifikovat a poté komunikovat těm, kteří budou očkování provádět. Nemůžeme chtít po jednotlivých vakcinačních centrech, aby o prioritách rozhodovala sama," kritizuje BISOP ve své zprávě.
Jako příklad k možnému následování uvádí Velkou Británii, která určila pořadí, v jakém se budou lidé očkovat, ve výrazně menších skupinách. První na řadu přijdou klienti domovů pro seniory a jejich pečovatelé, druhou skupinu pak tvoří všichni lidé starší 80 let a zdravotníci v první linii (podrobnosti v boxu níže). Úřady dokonce spustily "kalkulačku", kde si lidé po zadání svého věku a případných zdravotních problémů mohou nechat spočítat, kdy se na ně dostane s očkováním řada.
Prioritní skupiny pro očkování v Británii
- klienti domovů pro seniory a jejich pečovatelé
- všichni starší 80 let a první linie pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách
- všichni starší 75 let
- všichni starší 70 let a klinicky extrémně zranitelní jedinci
- všichni starší 65 let
- lidé ve věku 16 až 64 let ve zdravotním stavu, který představuje vysoké riziko vážné nemoci či úmrtí
- všichni starší 60 let
- všichni starší 55 let
- všichni starší 50 let
Nemocnicím chybí plán očkování i informace
Očkování v Česku bude zprvu probíhat ve větších nemocnicích, nepůjde se tedy cestou, kterou zvolilo například Německo. To zřizuje velká očkovací centra například na stadionech, v koncertních halách či na velodromu. Ministr Blatný již uvedl, že po Vánocích spustí systém, kde se lidé budou moct k očkování přihlásit, podobně jako se nyní objednávají na testování. Lidé z prioritních skupin mimo nemocnice a domovy seniorů by si mohli rezervovat termín od začátku února.
Ačkoliv premiér Babiš i ministr zdravotnictví Blatný tvrdí, že Česko je připravené na očkování, například člen Ústředního krizového štábu a poslanec opoziční KDU-ČSL Vít Kaňkovský toto tvrzení zpochybňuje. "Nemocnice nemají naprosto žádné konkrétní informace, jak by se na to očkování měly nachystat. A ony si na to musí připravit prostory a zajistit zdravotnický personál, protože bez toho to nepůjde. Mělo by se jim říct, kolik se od nich očekává, že naočkují lidí. Že se řekne, ať to nemocnice zajistí, je sice hezké, ale nemocnice nyní zajišťují běžnou péči, péči o covidové pacienty, testování PCR a nově většina z nich testuje i antigenními testy. A nemocnice naráží na personální problémy," řekl Kaňkovský.
Oslovené fakultní a velké krajské nemocnice zatím většinou přesný plán očkování nemají, nicméně potvrzují, že nyní o něm s ministerstvem debatují a čekají na konkrétnější pokyny. "Řeší s námi problematiku očkování, v současné době se mapují jednotlivá očkovací místa, jejich vybavenost a kapacity. Přesné požadavky ohledně vakcinace jsou zatím na úrovni debaty," řekla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Na podrobnější informace čekají také nemocnice ve Zlínském kraji, které hledají prostory, kde bude očkování probíhat. Upozorňují však, že jejich možnosti, co se týče počtu osob, které mohou naočkovat, jsou omezené. "Bude záležet na tom, zda budou zájemci o očkování přicházet už po nějakém vstupním vyšetření a s doporučením od svého praktického lékaře, nebo budeme muset vše zvládnout u nás. To bude rozhodující pro naše kapacitní možnosti. Pokud by se ale naplnil předpoklad, že až čtyřicet procent veřejnosti se bude chtít nechat naočkovat, nebude v našich silách to zvládnout v řádu týdnů a bylo by určitě třeba, aby se zapojili i lékaři v terénu," vysvětlil mluvčí nemocnic ve Zlínském kraji Egon Havrlant.
I v menších nemocnicích často informace chybí. "Jen víme, že očkovací centra by měla být v nemocnicích. Ale nemáme žádné podrobné informace ohledně organizace, objednávání a indikace pacientů k očkování, zajištění prostor či personálního pokrytí. Vyčlenit personál na očkování nemůžeme, už nyní ho máme nedostatek," popsala mluvčí nemocnice v Jablonci nad Nisou Jana Válková.
O druhé vakcíně se v EU rozhodne 6. ledna
Ministerstvo počítá také s tím, že později s očkováním pomohou i praktičtí lékaři. Nebudou však očkovat vakcínou Pfizer, která se musí uchovávat v silném mrazu, na což praktici nemají vybavení. Ve Spojených státech však již schválili i vakcínu americké firmy Moderna, které stačí teploty běžných mrazáků. Evropská agentura pro léčivé přípravky by své stanovisko k této vakcíně měla vydat 6. ledna. A vzhledem ke kladnému stanovisku amerických úřadů se dá očekávat, že schvalovacím procesem projde i v Evropě.
Klíčové pak bude, jak rychle se podaří vyrobit dostatečné množství vakcíny a jak rychle se lidé naočkují. Komplikací v tomto ohledu by neměla být ani nová mutace viru, která se objevila ve Velké Británii a která je podle prvotních informací nakažlivější. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že vakcíny budou účinné i proti ní.
Svět by tak brzy mohl mít k dispozici již dva nástroje, jak pandemii zvládnout. Navíc se očekává, že souhlas by v následujících týdnech mohly obdržet i vakcíny od dalších společností. Pro výrazné utlumení šíření viru je podle odborníků nutné, aby se nechalo naočkovat alespoň 60 procent populace. Ministr Blatný by rád toho čísla dosáhl do konce léta příštího roku. Výzkumy veřejného mínění ale ukazují, že jde zatím o ambiciózní cíl, protože ochotu nechat se očkovat projevuje okolo 40 procent lidí.
