„Měli jsme plán, co máme udělat dál. Jak to dopadlo, mě morálně šokovalo,“ prohlásil Roman Heide, šéf Třineckých železáren, na adresu vlády Petra Fialy a bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz tak Heide popsal situaci, kdy před dvěma roky chtěli neúspěšně převzít krachující Liberty Ostrava. Stanjura teď ale namítá, že stát odpovědnost za hutě neměl.
Ta předloňská schůzka trvala několik hodin. Na jedné straně stolu seděli tehdejší ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS), sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Proti nim vedení Třineckých železáren v čele s ředitelem Romanem Heidem.
Setkání mělo jediný bod – diskusi o „umřelých“ hutích Liberty Ostrava. Z těch jejich vlastník Sandžív Gupta vyvedl všechny vydělané miliardy a tradiční podnik tak neměl žádný finanční polštář, který by mu pomohl překonat cyklickou globální krizi ocelářství.
„Pro nás by to znamenalo ještě větší diverzifikaci portfolia, měli jsme připravenou záchranu všech pěti tisíc zaměstnanců. Měli jsme plán, co máme udělat dál,“ tvrdí dnes Roman Heide. V rozhovoru, který s ním nedávno v Ostravě vedl reportér deníku Aktuálně.cz, ještě dodal, že prý „předložili komplexní strukturu toho, jak můžeme pomoci státu zachránit Liberty“.
To se ale nakonec nestalo. Ostravský závod s nefunkční koksovnou a dávno vyhaslými pecemi skončil po dlouhém moratoriu v insolvenci a Třinecké železárny – tedy jejich vlastník Moravia Steel – si musel nechat zajít chuť.
„Poznamenalo nás to hlavně morálně (…). Jak to dopadlo, mě morálně šokovalo,“ nebere si Heide servítky, když mluví o bývalém ministrovi financí Stanjurovi.
Novinář proto oslovil také samotného Stanjuru, který už ve vrcholné české politice není příliš vidět. V loňských sněmovních volbách totiž neuspěl, byť byl lídrem společné kandidátky Spolu v Moravskoslezském kraji.
„Tak to já nevím, podle mě jsme se viděli naposled na tom jednání, nechci spekulovat, to není otázka na mě,“ odpovídá bývalý ministr financí na dotaz, proč o něm dnes Roman Heide nemluví, mírně řečeno, v superlativech.
A Stanjura rychle navazuje, že Třinecké železárny teď takříkajíc pláčou na špatném hrobě. „Musíme si říct, jak to bylo. Kdybychom to jako stát privatizovali, tak by si někdo mohl stěžovat. To byla soukromá firma, Takhle to měla celou dobu v rukou justice,“ popisuje.
A jedním dechem doplňuje: „Kdyby to byla privatizace státního podniku, tak má pan Heide naprostou pravdu, že by rozhodovala vláda a ta by nesla odpovědnost za výběr vlastníka. Ale představte si, jaký by z toho byl skandál, kdyby vláda něco nařizovala soudům? To není možné.“
Stanjura si dále vybavuje, že to byly právě Třinecké železárny, kdo před dvěma roky požádal o schůzku s ministry kabinetu Petra Fialy. „Oni chtěli představit projekt, pokud by to získali, a zjistit, jaká by případně mohla být pomoc státu, kdyby byli vlastníkem,“ odkazuje Stanjura na Heideho a jeho kolegy.
„Ten projekt byl opravdu dobrý. Mluvil o celém našem kraji, jakou by to mohlo mít přidanou hodnotu, kdyby to byl jeden vlastník,“ chválí opavský rodák Stanjura práci, kterou experti Třineckých železáren na své nabídce odvedli. „Jenomže nerozhodovala vláda, který projekt vyhraje. Pokud mě paměť neklame, insolvenční správce prostě vybírá podle nejvyšší ceny,“ dodává.
A kdo podle něj za konec průmyslového provozu, který dodnes prvovýrobu neobnovil a přejmenoval se na Novou huť, může? „Hlavní viník je Gupta,“ má jasno Zbyněk Stanjura.
„Výhodnější pro majetkovou podstatu“
Po dlouhém bezčasí tak až loni v létě věřitelský výbor Liberty Ostrava schválil návrh insolvenčního správce Šimona Petáka a padlý závod se za tři miliardy korun stal majetkem sdružení firem, které tehdy navenek zastupoval bývalý ministr vnitra Martin Pecina. Jiný zájemce nabídku nedal.
„Varianta prodeje hlavního závodu a koksovny je podle znaleckého posudku i dvou ekonomických analýz renomovaných poradenských společností výhodnější pro majetkovou podstatu, a tedy i vyšší uspokojení věřitelů,“ vysvětloval to tehdy Michal Štefl, mediální zástupe insolvečního správce.
Už předtím Moravia Steel, vlastník Třineckých železáren, usiloval o ostravskou rourovnu a válcovnu. Výhodnější nabídku na provoz těchto částí oceláren dal ale podle insolvenčního správce v srpnu 2024 miliardář Jaroslav Strnad skrz svou firmu Vítkovice Machinery Trade.
Zbyňka Stanjuru v čele ministerstva financí vystřídala Alena Schillerová z hnutí ANO.
Jak dobře znáte její názory?
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rusko v odvetě zavírá německý konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty
Rusko uzavírá německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku v odvetě za německé rozhodnutí o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně. Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Konec manipulací se sportovními soutěžemi, Česko se připojí k úmluvě
Česko se připojí k úmluvě proti manipulaci se sportovními soutěžemi. V pondělí s tím souhlasila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ČTK sdělil, že Česko mělo v této oblasti dlouhodobé rezervy. Z evropských zemí úmluvu kromě Česka neratifikovalo jen pět států.
Vláda marže pump omezovat nebude. Babiš za drahé palivo viní rafinerie
Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni.
Zůna v Číně? Žádný let jsme mu neschvalovali, říká Babiš. Ministr ho neinformoval
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebyl informován o tom, že se ministr obrany za SPD Jaromír Zůna chystá do Číny. Žádný let do Říše středu prý kabinet neschvaloval, řekl předseda vlády na pondělní tiskové konferenci. V seznamu vládních cest Zůnova výprava na pekingskou konferenci chybí – nejspíše proto, že šéf resortu poletí komerční linkou. Jeho úřad tak nemusel žádat o armádní letoun na přepravu.
Nejhorší porážka, Německo se změnilo. Kancléře Merze šokoval triumf AfD
Volby v Sasku-Anhaltsku změnily Německo, nelze pokračovat jako dřív. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz, který je zároveň předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU).