V Řecku se smějí, že jsme přijali jen 12 uprchlíků. Vůbec to nechápou, říká dobrovolník

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
4. 2. 2018 14:15
Studenti z Olomouce jezdí na studijní stáže do zahraničí a pracují pro humanitární organizace. František Pethö vyrazil do Řecka, Lenka Zelená do Austrálie.
Studenti Lenka Zelená a František Pethö v zahraničí pomáhali migrantům.
Studenti Lenka Zelená a František Pethö v zahraničí pomáhali migrantům. | Foto: Jakub Plíhal

Olomouc - Někdo jde během studií na praxi do firmy, jiní vyrážejí na Erasmus. Studenti olomoucké Vyšší odborné školy Caritas jezdí povinně do zahraničí pomáhat potřebným. Zatímco František Pethö se loni vypravil do Řecka, Lenka Zelená odletěla do Austrálie. Oba studují obor sociální a humanitární práce a na svých tříměsíčních stážích se zaměřili na pomoc migrantům.

"Říkal jsem si, že v Řecku je největší šance se něco naučit přímo v terénu," vysvětluje svůj výběr Pethö, který už dříve dobrovolničil v Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Řecko čelilo největšímu náporu běženců především v roce 2016, kdy tam dorazilo přes 173 tisíc lidí. Loni číslo kleslo, protože se Evropská unie dohodla s Tureckem, jemuž nyní Řecko může nelegální migranty vracet.

František Pethö se v Aténách přihlásil do služeb hned tří místních neziskovek. Pomáhal ve středisku, které nasytilo 400 lidí denně, doučoval angličtinu nebo hrál fotbal s převážně afghánskými dětmi, které by se jinak potulovaly po ulicích. Jednou týdně se učil od sociálního pracovníka, který se věnoval jednotlivým klientům.

"Zhruba po dvou týdnech, když jsem se rozkoukal, jsem si začal všímat třeba toho, kolik lidí tam žebrá a spí na ulici, protože nemají jinou možnost," vzpomíná Pethö. V ulicích běžně viděl žebrat děti nebo třeba ženu, která měla spálené celé rameno až na krk.

Během setkávání s klienty český student vyslechl nejrůznější příběhy. Utkvěl mu v paměti například osud nezletilého mladíka, kterého na útěku z vlasti v Íránu zajali únosci, zavřeli ho do sklepa a pustili ho až ve chvíli, kdy za něj otec zaplatil výkupné. "Z domova utíkal proto, že chtěl studovat a v jeho zemi to nešlo," vypráví Pethö a dodává, že když se mladíkovi podařilo dostat se do Řecka, musel řešit jiný problém - neměl kde bydlet.

Ani v Řecku se uprchlíci často nezbaví pocitu zmaru, myslí si Pethö. "Dostali se někam, kde je bezpečno, ale podmínky jsou tam zase špatné. Opět jsou v situaci, kdy rodině nemohou zajistit normální život, jen přežívání," dodává student. Do Řecka vyrazí znovu, aby s migranty pořídil rozhovory pro svou bakalářskou práci. On i Zelená využili možnosti studovat tříletý obor na VOŠ Caritas souběžně s bakalářským studiem na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Lenka Zelená stáž absolvovala v Australském červeném kříži. Stejně jako Pethö měla možnost sledovat při práci místní sociální pracovníky a vyslechnout příběhy uprchlíků - hlavně z Afriky, Iráku, Íránu, Sýrie, ale i z Ukrajiny nebo Srí Lanky. Setkala se s lidmi, kteří ze dne na den přišli o domov, i s dětmi, které do Austrálie doputovaly bez rodičů. Pomáhala také v komunitních zahradách, které v Austrálii staví stát, pak je ale přenechá neziskovkám. Ty hodně využívají ochoty dobrovolníků.

"Když je někde hodně žadatelů či azylantů a je tam problém s kriminalitou, otevírají se tam komunitní zahrady. Lidé se tam mohou scházet, dobrovolníci je učí, co se v Austrálii pěstuje či jaká se tam vaří jídla," popisuje Zelená. Česku by doporučila, aby si z Austrálie vzalo příklad právě v oblasti rozvoje dobrovolnictví.

A to nejen pokud jde o uprchlíky. V Austrálii například existují call centra, z nichž dobrovolníci každý den v určitou dobu volají seniorům. "Půl hodiny si s nimi popovídají, a když je potřeba, sociální pracovník jim třeba donese nákup. Tohle by bylo řešení i u nás. Spousta lidí nechce být v domovech pro seniory, ještě by mohli být sami v bytě. Jdou tam jenom proto, kdyby se náhodou něco stalo a oni potřebovali pomoc," myslí si Zelená.

Austrálie svou migrační politiku zpřísnila a OSN ji loni kritizovala za tvrdý přístup k uprchlíkům, kteří na kontinent připluli po moři. Mezi běžnými lidmi je ale podle Zelené nálada pořád dobrá, protože Austrálie je sama o sobě velmi multikulturní.

Oba studenty se zkušenostmi ze zahraničí znervózňuje převládající český přístup k uprchlíkům. Česko jich dosud přijalo pouze dvanáct. Povinné stálé kvóty odmítala jak předchozí vláda, tak ta současná.

"Když jsem v Řecku někomu z organizace řekl, že Česká republika přijala dvanáct uprchlíků, tak se smáli, vůbec to nechápali. Řecko je ekonomicky nestabilní a stará se o statisíce lidí. A naše sice malá, ale stabilní země s nejnižší nezaměstnaností k tomu přistupuje takhle," kroutí hlavou Pethö.

Podle Zelené je potřeba, aby Češi měli správné informace o tom, jaká je skutečná situace. "Statistiky existují, ale nejsou vidět," říká studentka a dodává, že by Česko nebylo jedinou zemí, která se o běžence bude starat. "Připadá mi, že si všichni myslí, že tu najednou budou statisíce uprchlíků. To přitom není pravda a není to ani možné," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy