reklama
 
 

V Řecku je situace špatná, nevracejte ho, zastal se soud syrského uprchlíka, kterého měli deportovat

18. 1. 2018
Uprchlíka z válkou zničené země chytila česká policie na začátku prosince na dálnici D1. Protože neměl vízum ani platný pas, přesunuli ho do detenčního zařízení a chtěli deportovat do Řecka.

Praha - Krajský soud v Praze nařídil propustit syrského uprchlíka z detenčního tábora v Česku a zrušil tak i snahu policie o jeho vydání zpět do Řecka. Důvodem jsou špatné podmínky v táborech pro běžence a zahlcený azylový systém v balkánských státech.

Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) může rozsudek běžencům pomoci i v dalších podobných případech. Policie má šanci podat ještě kasační stížnost, poté by případ řešil Nejvyšší soud. Syřan mezitím už opustil detenční zařízení.

"Může požádat o mezinárodní ochranu v jiné zemi. Předpokládám, že to udělá v Německu. Nyní má možnost pobývat na území České republiky 15 dní," řekl Aktuálně.cz advokát OPU Marcel Kmeť. Právě v Německu má podle soudu Syřan i příbuzné.

Uprchlíka z válkou zničené země zadržela česká policie na začátku prosince na dálnici D1. Protože neměl vízum ani platný pas, přesunuli ho do detenčního zařízení u téměř zaniklé vesnice Balková, kde mu hrozila deportace zpět do Řecka.

Proti tomu se Syřan zastoupen OPU úspěšně soudně bránil. I pomocí toho, že si policie před deportací nezjistila, jak to v zemi ve skutečnosti vypadá. "Žalovaný ohledně splnění podmínek pro přemístění žalobce podle doporučení žádná šetření neprovedl, nezjistil tedy potřebným způsobem ve věci skutkový stav," vysvětluje soudkyně Olga Stránská.

Podle důkazů bylo rozhodnutí o přesunu Syřana do Řecka vydáno na předem předtištěném formuláři. "V něm doplnili pouze číslo jednací žalobce," píše Stránská.

Stav v Řecku soud nehodnotil pouze podle prohlášení evropských úřadů a soudů. Soudkyně si nechala i udělat výtah ze zpráv v médiích, kde se o problémech psalo. "Dnes 30. 3. 2017 byla na webovém portálu rozhlas.cz uveřejněna zpráva: Itálie a Řecko už nemají kam dávat uprchlíky," popisuje se jeden z případů v rozhodnutí soudu. Jako příklad byl použit i text z portálu Eurozpravy.cz.

Podle ředitele OPU Martina Rozumka jde o zásadní verdikt. "Roky už panuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že ten systém v Řecku funguje tak špatně, že se tam lidé nevrací. Posledních několik let je ale velký tlak, aby byl ten systém v Řecku označen za funkční," zdůraznil Rozumek.

Rozsudek Krajského soudu v Praze by také mohl hrát roli v dalších soudních sporech. "Určitě to tak může fungovat. Pokud Češi budou opět chtít někoho poslat do Řecka, tak tu žalobu budeme podávat i v dalších případech. Pokud by žalovaný podal kasační stížnost, tak by vznikl i rozsudek nejvyššího správního soudu a všechny soudy by z toho měly vycházet," dodal Rozumek.

Ministerstvo vnitra upozorňuje, že se zatím nic zásadního v migrační strategii Česka nemění. "Je třeba připomenout, že v českém právu neexistuje precedenční systém a předmětný rozsudek prvoinstančního soudu se týká pouze postavení jedné konkrétní osoby," řekla Aktuálně.cz Klára Pěknicová z tiskového oddělení vnitra.

To ale právníci OPU rozporují. "Co se týče věcí kolem cizineckého práva a zajištění, tak prvoinstanční soudy vydávají rozhodnutí, která jsou citována i ostatními soudy. Je to tak zajímavé i do budoucna, protože se tu může objevit někdo v podobné situaci a tímto rozsudkem se může argumentovat," upozornil Kmeť.

Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové ale řada uprchlíků u soudu neuspěje. "Každý cizinec má právo se proti umístění do detence bránit žalobou k soudu. Je to zcela běžný právní nástroj, kterého zajišťovaní cizinci využívají a někteří i uspějí. V drtivé většině případu však soudy potvrzuji stanovisko policie a žaloby zamítají," říká Rendlová.

Počet migrantů mířící do Evropské unie klesá

Díky dohodě s Tureckem a jednáním s Libyí se podařilo počet uprchlíků výrazně snížit v Itálii i Řecku. Tyto země čelí největšímu náporu běženců z Afriky a Blízkého východu. V jejich případě se však nejedná o cílovou destinaci, běženci míří především do bohatších zemí ve Skandinávii, Německa nebo Francie.

Takzvanou tranzitní zemí je i Česká republika, ale kvůli přísným azylovým podmínkám a umisťováním do detenčních zařízení se mnoho běženců snaží tuzemsku vyhnout úplně.

V roce 2016 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu podle statistiky Ministerstva vnitra ČR celkem 1478 osob, většinou z Ukrajiny. Azyl byl však do loňského října udělen 970 lidem, zatímco v Řecku to bylo téměř 30 tisíc.

autor: Jakub Zelenka | 18. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama