Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 tisíc. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku.
Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují. V této době se Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30 tisíc lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí.
"Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Na konci letošního března žilo v zemi 10 694 480 lidí.
Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí ve Středočeském kraji. Bylo jich 5693. Přesto jsou střední Čechy jedním ze dvou regionů, kde se počet obyvatel zvýšil. Tím druhým je Praha. V obou případech totiž počet lidí, kteří se přistěhovali, výrazně převýšil počet těch, kteří se ze Středočeského kraje nebo hlavního města odstěhovali.
Střední Čechy byly zároveň na konci března nejlidnatějším krajem Česka, žilo v nich 1 400 879 lidí. V Praze bylo 1 337 074 obyvatel. Přes milion lidí registrují ještě kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Naopak nejméně lidí žije dlouhodobě v Karlovarském kraji, na konci prvního čtvrtletí jich bylo 292 094.
Od ledna do března se v zemi narodilo 27 249 dětí. "Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru, a zejména pak v březnu ale již vyšší," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Počet zemřelých tak byl zhruba o 19 200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.
Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to zhruba 16 700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.
Poprvé v historii bylo za čtvrtletí méně než 3000 svateb
Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné ČR tak čtvrtletní počet svateb klesl pod 3000. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními. "Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více," uvedl ČSÚ. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.
Do Česka se v 1. čtvrtletí přistěhovalo 19 106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. "Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší," uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.
Nejvíce lidí se přistěhovalo do Prahy, bylo jich více než 12.400. Následují střední Čechy s téměř deseti tisíci. Téměř ve všech krajích převyšoval počet přistěhovaných množství těch, kteří se odstěhovali jinam. Jedinou výjimkou je Olomoucký kraj, odkud se vystěhovalo 1378 lidí, proti 1345 přistěhovaným.
