V Praze s košíkem do kostela. Jak Ukrajinci slaví Velikonoce i daleko od domova

O víkendu se v ulicích českých měst objevují lidé s pletenými košíky plnými jídla. Pro mnoho Ukrajinců totiž vrcholí Velikonoce zvané Velykden. Svátky se řídí jiným kalendářem než na Západě, a proto přicházejí později. Tradice jako půst, svěcení jídel nebo rodinné hostiny si přitom Ukrajinci uchovávají i daleko od domova. Aktuálne.cz přináší přehled jejich oslav.

Jiný kalendář, jiný termín

Ukrajinské Velikonoce se neřídí stejným kalendářem jako ty české. Pravoslavná církev vychází z juliánského kalendáře, a proto svátky často připadají na pozdější datum. Vrcholí nedělí, která je nejvýznamnějším dnem celých svátků.

Rozdíl je patrný i mezi samotnými Ukrajinci. Zatímco katolíci už mají oslavy za sebou, pravoslavní se na ně teprve chystají.

Před svátky ožily trhy, zájem byl hlavně o tradiční výbavu

Atmosféra svátků je patrná i mimo kostely. V sobotu zaznamenaly trhy velký zájem. Lidé na nich nakupovali proutěné košíky, vyšívané ubrusy i další výzdobu spojenou s tradicí.

Košík patří k hlavním symbolům Velikonoc a jeho příprava má svá pravidla. Často se navíc dědí v rodinách po generace.

Půst jako součást příprav

Velikonocím předchází zhruba čtyřicetidenní půst. Ten není jen o vynechání masa nebo živočišných produktů.

Věřící ho vnímají především jako období zklidnění a sebereflexe. Snaží se omezit špatné návyky, vyhýbat se konfliktům a více se soustředit na duchovní stránku života.

Košíky plné symbolů

Vyvrcholením příprav jsou velikonoční bohoslužby, které se konají v noci ze soboty na neděli nebo brzy ráno. Právě tehdy si lidé nechávají v kostele požehnat své košíky s jídlem.

Každá položka má svůj význam. Vejce symbolizují nový život. Krasanky jsou obarvená vajíčka jednou barvou, pysanky naopak představují ručně zdobená vejce s jemnými ornamenty, která patří k tradičním lidovým uměním.

V košících nechybí ani sýr, máslo, klobásy nebo sladké pečivo – tedy potraviny, které byly během půstu veskrze zapovězené. Součástí bývá také pascha, tradiční velikonoční koláč z kynutého nebo tvarohového těsta. Symbolizuje konec půstu a radost ze zmrtvýchvstání. Často bývá zdobená křížem nebo nápisy jako „ХВ“ (zkratka pro „Christos Voskres“), které odkazují na vzkříšení Krista. Pascha je jedním z prvních pokrmů, které se po posvěcení v kostele jedí, a společně s vejci tvoří základ velikonočního stolování.

Co se na Velikonoce „nesmí“

Sváteční období má i svá nepsaná pravidla. Podle tradice by lidé neměli uklízet ani pracovat, pořádat svatby v kostele nebo půjčovat peníze.

Důraz se klade na klid a dobré vztahy. Vyvarovat by se měli hádkám, zlosti i nadměrného pití alkoholu. Zajímavostí je i to, že návštěvy hřbitovů se na samotné Velikonoce nedoporučují. Ty mají v ukrajinské tradici vyhrazený jiný čas.

Souboj vajec a první sousto

Po bohoslužbě se rodiny scházejí u slavnostního stolu. Jídlo má svůj řád. Začíná se paschou a posvěcenými vejci.

Právě vejce se stávají i součástí jedné z nejoblíbenějších tradic. Lidé si jimi ťukají o sebe a zjišťují, které vydrží bez prasknutí. „Vítězné“ vejce má podle zvyku přinést svému majiteli štěstí na celý rok.

Pozdrav, který spojuje

Velikonoce na Ukrajině nejsou jen o jídle, ale i o setkávání. Lidé se zdraví tradiční větou „Christos Voskres“, což v překladu znamená Kristus vstal z mrtvých. Odpověď zní „Voistinu Voskres“ (Vpravdě vstal.)

I daleko od domova tak Ukrajinci dodržují zvyky, které jim připomínají rodinu, tradice i smysl jednoho z nejdůležitějších svátků v roce.