V pouštní řeži se napětím až dusíte. Hrdina od Tobruku Hnělička zažil hrůzy, které nejde vyprávět

Jan Gazdík Jan Gazdík
5. 11. 2016 12:21
Stanislav Hnělička, válečný hrdina vyznamenaný za statečnost u Tobruku Řádem bílého lva, bojoval proti totalitě ve všech klíčových okamžicích moderních dějin této země: v roce 1938, 1948 i 1968. V pátek zemřel ve věku 94 let.
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Noční můry z hrůz při obléhání Tobruku pronásledovaly Stanislava Hněličku až do jeho posledních dnů. "Stále se mně zdají sny o peklu v africké poušti. I když zdaleka ne tak často, jako v poválečných letech," svěřil se před časem autorovi této vzpomínky.

Jen málo vídaný válečný hrdina, vyznamenaný prezidentem Václavem Klausem za statečnost u Tobruku Řádem bílého lva, zemřel v pátek ve čtyřiadevadesáti letech.


V návrhu na prestižní medaili Za chrabrost Československé vojenské mise v Jeruzalémě z prosince 1941 se o tehdy devatenáctiletém klukovi píše: "Svobodník Stanislav Hnělička jako první z průzkumné hlídky odvážně vnikl do opevněného nepřátelského postavení a zúčastnil se největšího počtu riskantních průzkumných hlídek své čety. V bojích vždy projevoval odvahu a srdnatost."

Zmíněných pár lakonických slov ale ani zdaleka nevystihuje, co tehdy "tobrucké pouštní krysy" (Čechoslováci si osvojili přezdívku, kterou je jako nadávkou častoval protivník) při utajovaném průniku do nepřátelských pozic prožívaly.

"Nejprve jsme se za svítání proplazili minovým polem, v tichosti přestříhali ostnaté dráty, přeskákali zbytky překážek... A pak už jen čekáte, odkud to do vás Němci či Italové zblízka ‚nasypou‘. Tenkrát jsme měli štěstí, protože jsme zaútočili tak nečekaně, že utekli," vzpomínal Hnělička.

A až po chvíli dodal: "V pouštní řeži nemůžete při dělostřeleckém ostřelování a křížové palbě z nepřátelských pevnůstek brát ohled ani na vlastní raněné. Napětím se až dusíte a chcete přežít. Pro nás, ´zrádce´ z protektorátu, neexistovalo zajetí. Snad jen mučení, výslech a pak kulka či oprátka. Raději bychom se zastřelili."

Plukovník Stanislav Hnělička patří k hrdinům naší zahraniční armády za druhé světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque.
Plukovník Stanislav Hnělička patří k hrdinům naší zahraniční armády za druhé světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque. | Foto: Ludvík Hradilek

Myslel jsem, že je s námi amen...

Někdy to byl až zázrak, že při nočních průzkumných hlídkách Čechoslováci přežili. Při jedné z nich se veliteli Hněličkovi ztratil ve tmě voják. Vrátil se pro něj a našel ho v těžkém šoku. Granáty dopadaly všude kolem.

"Vnímal jsem nárazy horkých tlakových vln z výbuchů a myslel, že je s námi amen. On byl živý a já jsem na něj řval, aby se mě držel, že ho dostanu do pevnůstky. Ale z té hrůzy nebyl schopen pohybu. Musel jsem mu jich několik vrazit a do našich pozic ho doslova - když polevilo ostřelování - dokopat," vyprávěl Hnělička.

Hrdina od Tobruku patří k těm českým vlastencům, kteří si v boji s nespravedlností a totalitou nedali nikdy pokoj. Zkušenosti od Tobruku či obléhání Dunkerque napomohly Hněličkovi v roce 1948 při výsleších, kdy se z něj StB snažila dostat z přiznání, že napomáhal lidem emigrovat na Západ.

"Nemohli mi ale nic dokázat. Pomohl jsem arciděkanovi v Liberci přes hranice, ale o tom jsme věděli jen tři lidé," uvedl pro sbírku Paměť národa. Komunistům ovšem stačilo i pouhé podezření, takže se ocitl na sedm měsíců za mřížemi a Hněličkovu manželku vyhodili z místa bankovní úřednice.

A když válečného hrdinu pustili, narukoval na několik let do dolů. Často pak musel střídat zaměstnání kvůli "politické nespolehlivosti". Na poště nabyli například absurdního přesvědčení, že by mohl v balících předávat zprávy na Západ.

Odvahu Hnělička prokázal i při okupaci Československa "spojeneckými" armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968, když se spojil se spolubojovníkem od Tobruku Josefem Mládkem, s nímž se účastnil bojů o Československý rozhlas.

A v rozvášněném davu se hodily jejich zkušenosti z války: "Když tam jeden sovětský tank vybuchl a vzduchem létaly střepiny, lidé si je chtěli brát jako suvenýry, tak jsem zařval: ´Nešahejte na to, je to rozpálený, podívejte se, co to může udělat s botou!´," varoval Hnělička.

A když posléze v Liberci vysílali herec Jan Tříska s Václavem Havlem z tamního rozhlasu, tak pomáhal zatarasit vchod do budovy a sháněl léky pro lidi uvnitř.

Udělat něco pro vlast? Pro "tobrucké pouštní krysy" povinnost

I s pomocí Stanislava Hněličky natočil Václav Marhoul válečný velkofilm Tobruk.

"Zemřel úžasný a zcela výjimečný člověk. Velmi mě to zasáhlo. Ti největší hrdinové o svých činech hovoří jen málokdy a neradi. I pan Hnělička patřil k lidem, kteří čím více toho zažili, tím méně o svém životě mluvili. V přípravách na film Tobruk trvalo celé měsíce, než mně začal důvěřovat a vyprávět. A sděloval mi tak otřesné a niterné věci, které se nikdy, nikdo a nikde nedočte. Některé z nich se staly inspirací pro film Tobruk. Detaily ale nemohu vytahovat na veřejnost. Jsou natolik důvěrné, že zůstanou už navždy jen mezi mnou a generálem Hněličkou."

V pietní vzpomínce na parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heidricha, vyzval před časem německý prezident Joachim Gauck dnešní generaci k tomu, aby si i tyto parašutisty vzala jako zdroj vnitřní síly a životní vzor. A tento apel se podle Václava Marhoula v plné míře vztahuje i na hrdinu od Tobruku Václava Hněličku. "On a jeho kamarádi od Tobruku či Dunkerque pro mě nikdy nezemřou. Budou žít dál, třeba i ve filmu Tobruk. Je o nich a pro ně."

Dnes už žije jen několik českých bojovníků od Tobruku: Viktor Velemín, Juraj Straus, Pavel Vranský či Bedřich Utitz. Ani posledně jmenovaný nechtěl po válce o armádě ani slyšet. Vysvlékl uniformu a dal se na novinařinu.

"Prostě jsem si s nacisty vyřídil účty, malinko přispěl k jejich porážce a tím to pro mne skončilo. Nemohl jsem žít s myšlenkou, že mou vlast okupují hitlerovci a já proti tomu nic nedělám. A takových byly přece tisíce. Nepovažovali jsme to za hrdinství, ale za nutnost," vysvětluje Utitz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy