V pouštní řeži se napětím až dusíte. Hrdina od Tobruku Hnělička zažil hrůzy, které nejde vyprávět

Jan Gazdík Jan Gazdík
5. 11. 2016 12:21
Stanislav Hnělička, válečný hrdina vyznamenaný za statečnost u Tobruku Řádem bílého lva, bojoval proti totalitě ve všech klíčových okamžicích moderních dějin této země: v roce 1938, 1948 i 1968. V pátek zemřel ve věku 94 let.
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Noční můry z hrůz při obléhání Tobruku pronásledovaly Stanislava Hněličku až do jeho posledních dnů. "Stále se mně zdají sny o peklu v africké poušti. I když zdaleka ne tak často, jako v poválečných letech," svěřil se před časem autorovi této vzpomínky.

Jen málo vídaný válečný hrdina, vyznamenaný prezidentem Václavem Klausem za statečnost u Tobruku Řádem bílého lva, zemřel v pátek ve čtyřiadevadesáti letech.


V návrhu na prestižní medaili Za chrabrost Československé vojenské mise v Jeruzalémě z prosince 1941 se o tehdy devatenáctiletém klukovi píše: "Svobodník Stanislav Hnělička jako první z průzkumné hlídky odvážně vnikl do opevněného nepřátelského postavení a zúčastnil se největšího počtu riskantních průzkumných hlídek své čety. V bojích vždy projevoval odvahu a srdnatost."

Zmíněných pár lakonických slov ale ani zdaleka nevystihuje, co tehdy "tobrucké pouštní krysy" (Čechoslováci si osvojili přezdívku, kterou je jako nadávkou častoval protivník) při utajovaném průniku do nepřátelských pozic prožívaly.

"Nejprve jsme se za svítání proplazili minovým polem, v tichosti přestříhali ostnaté dráty, přeskákali zbytky překážek... A pak už jen čekáte, odkud to do vás Němci či Italové zblízka ‚nasypou‘. Tenkrát jsme měli štěstí, protože jsme zaútočili tak nečekaně, že utekli," vzpomínal Hnělička.

A až po chvíli dodal: "V pouštní řeži nemůžete při dělostřeleckém ostřelování a křížové palbě z nepřátelských pevnůstek brát ohled ani na vlastní raněné. Napětím se až dusíte a chcete přežít. Pro nás, ´zrádce´ z protektorátu, neexistovalo zajetí. Snad jen mučení, výslech a pak kulka či oprátka. Raději bychom se zastřelili."

Plukovník Stanislav Hnělička patří k hrdinům naší zahraniční armády za druhé světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque.
Plukovník Stanislav Hnělička patří k hrdinům naší zahraniční armády za druhé světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque. | Foto: Ludvík Hradilek

Myslel jsem, že je s námi amen...

Někdy to byl až zázrak, že při nočních průzkumných hlídkách Čechoslováci přežili. Při jedné z nich se veliteli Hněličkovi ztratil ve tmě voják. Vrátil se pro něj a našel ho v těžkém šoku. Granáty dopadaly všude kolem.

"Vnímal jsem nárazy horkých tlakových vln z výbuchů a myslel, že je s námi amen. On byl živý a já jsem na něj řval, aby se mě držel, že ho dostanu do pevnůstky. Ale z té hrůzy nebyl schopen pohybu. Musel jsem mu jich několik vrazit a do našich pozic ho doslova - když polevilo ostřelování - dokopat," vyprávěl Hnělička.

Hrdina od Tobruku patří k těm českým vlastencům, kteří si v boji s nespravedlností a totalitou nedali nikdy pokoj. Zkušenosti od Tobruku či obléhání Dunkerque napomohly Hněličkovi v roce 1948 při výsleších, kdy se z něj StB snažila dostat z přiznání, že napomáhal lidem emigrovat na Západ.

"Nemohli mi ale nic dokázat. Pomohl jsem arciděkanovi v Liberci přes hranice, ale o tom jsme věděli jen tři lidé," uvedl pro sbírku Paměť národa. Komunistům ovšem stačilo i pouhé podezření, takže se ocitl na sedm měsíců za mřížemi a Hněličkovu manželku vyhodili z místa bankovní úřednice.

A když válečného hrdinu pustili, narukoval na několik let do dolů. Často pak musel střídat zaměstnání kvůli "politické nespolehlivosti". Na poště nabyli například absurdního přesvědčení, že by mohl v balících předávat zprávy na Západ.

Odvahu Hnělička prokázal i při okupaci Československa "spojeneckými" armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968, když se spojil se spolubojovníkem od Tobruku Josefem Mládkem, s nímž se účastnil bojů o Československý rozhlas.

A v rozvášněném davu se hodily jejich zkušenosti z války: "Když tam jeden sovětský tank vybuchl a vzduchem létaly střepiny, lidé si je chtěli brát jako suvenýry, tak jsem zařval: ´Nešahejte na to, je to rozpálený, podívejte se, co to může udělat s botou!´," varoval Hnělička.

A když posléze v Liberci vysílali herec Jan Tříska s Václavem Havlem z tamního rozhlasu, tak pomáhal zatarasit vchod do budovy a sháněl léky pro lidi uvnitř.

Udělat něco pro vlast? Pro "tobrucké pouštní krysy" povinnost

I s pomocí Stanislava Hněličky natočil Václav Marhoul válečný velkofilm Tobruk.

"Zemřel úžasný a zcela výjimečný člověk. Velmi mě to zasáhlo. Ti největší hrdinové o svých činech hovoří jen málokdy a neradi. I pan Hnělička patřil k lidem, kteří čím více toho zažili, tím méně o svém životě mluvili. V přípravách na film Tobruk trvalo celé měsíce, než mně začal důvěřovat a vyprávět. A sděloval mi tak otřesné a niterné věci, které se nikdy, nikdo a nikde nedočte. Některé z nich se staly inspirací pro film Tobruk. Detaily ale nemohu vytahovat na veřejnost. Jsou natolik důvěrné, že zůstanou už navždy jen mezi mnou a generálem Hněličkou."

V pietní vzpomínce na parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heidricha, vyzval před časem německý prezident Joachim Gauck dnešní generaci k tomu, aby si i tyto parašutisty vzala jako zdroj vnitřní síly a životní vzor. A tento apel se podle Václava Marhoula v plné míře vztahuje i na hrdinu od Tobruku Václava Hněličku. "On a jeho kamarádi od Tobruku či Dunkerque pro mě nikdy nezemřou. Budou žít dál, třeba i ve filmu Tobruk. Je o nich a pro ně."

Dnes už žije jen několik českých bojovníků od Tobruku: Viktor Velemín, Juraj Straus, Pavel Vranský či Bedřich Utitz. Ani posledně jmenovaný nechtěl po válce o armádě ani slyšet. Vysvlékl uniformu a dal se na novinařinu.

"Prostě jsem si s nacisty vyřídil účty, malinko přispěl k jejich porážce a tím to pro mne skončilo. Nemohl jsem žít s myšlenkou, že mou vlast okupují hitlerovci a já proti tomu nic nedělám. A takových byly přece tisíce. Nepovažovali jsme to za hrdinství, ale za nutnost," vysvětluje Utitz.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 2 hodinami

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy