Praha - Jak se loni na jaře blížily komunální volby, začalo se i v souvislosti s primátorským křeslem skloňovat jméno Petra Fejka, populárního exředitele pražské zoo.
I když Fejk byl tou dobou v diplomatických službách v New Yorku, mluvilo se o kandidatuře za TOP 09 či za Stranu zelených.
Zatímco v případě první zmíněné politické strany to skončilo slovní přetahovanou, kdo komu se vlastně nabízel, zelení si prý zase Fejkovu podporu přiznávali bez jeho souhlasu.
Teď se Fejk z diplomatické mise vrátil a nejen v rozhovoru pro Aktuálně.cz přemýšlí, kam půjde po návratu dál. Říká, že ho tlačí peníze, ale nejvíc ho pořád zajímá veřejná služba.
"Mě politika zajímá, ale odmítl jsem už tolik nabídek, že dál s tím koketovat nechci," říká například na otázku, jak dlouho ho v politice neuvidíme.
A.cz: Říkáte o sobě, že jste specialista na „neziskové organizace". Jaká by to mohla být příště?
Myslím, že do žádného molochu už nepůjdu. Ani klasický byznys to zřejmě nebude, nebudu prodávat pozemky, ani žvýkačky. Mám nabídky z veřejných institucí i privátních firem, pak mám záložní svoje projekty. Zatím vyřizuji rodinné provozní záležitosti, vozím děti do škol a kancelář mám u manželky ve firmě (módní návrhářka Martina Nevařilová), ostatně nevylučuji ani to, že třeba budu přechodně manželce ve firmě pomáhat. Taky nemám žádnou finanční rezervu, tlačí na mě hypotéka, a tak si musím platově polepšit.
Petr Fejk
- Petra Fejka proslavilo jeho šéfování pražské zoo.
- V roce 1997 do zahrady vystudovaný učitel češtiny a dějepisu přišel z rockového klubu Belmondo, který v první polovině 90. let vlastnil a provozoval.
- Jako první nevystudovaný zoolog v pozici šéfa zahrady se mezi svými podřízenými prosazoval nejdřív s obtížemi.
- Do širšího povědomí vstoupil především po ničivých povodních v roce 2002, kdy celá republika sledovala snahy o zachránění tonoucích zvířat. Pražskou zoo se Fejkovi podařilo vytáhnout mezi nejnavštěvovanější místa v České republice.
- Přestože si dokázal podmanit média, postupně se začaly objevovat i informace o jeho sklonech k autoritářství při řízení zahrady.
- Z pražské Tróji odešel po dvanácti letech - a na odchodu ze zoo se zastavil až v New Yorku. V roce 2010 tam řídil Českou národní budovu i České centrum v ní umístěné.
- Svůj předčasný odchod zdůvodnil tím, že přestože byl dvojnásobný šéf, ocitl se za oceánem bez dostatečných kompetencí.
A.cz: Jak dlouho vás neuvidíme v politice?
Na to se nedá odpovědět. Mě politika zajímá, ale odmítl jsem už tolik nabídek, že dál s tím koketovat nechci. V drtivé většině případů jsem měl stejně spíš pocit, že bych byl nastrčená tvář, která by neměla prostor k rozhodování.
A.cz: Konkrétně?
Narážím na komunální volby. Jsem člověk, který je spíše solitérní, autoritář, často rozhodující intuicí, který sice umí pracovat s týmem, ale ve výsledku dilematická rozhodnutí rozhoduje sám za sebe. Představa, že bych byl odpovědný za kolektivní rozhodnutí, což je smysl demokratického fungování politiky, mně od toho spíš odrazuje. Např. primátor nerozhoduje za sebe, je zodpovědný za rozhodnutí městské rady. To by mě asi často dost trápilo. Mně zajímá veřejná služba, fungující na úrovni do posledního detailu - ať už je to zoo, galerie, restaurace, pošta nebo dráhy.
A.cz: Ale se státní správou jste teď podle svých slov udělal špatnou zkušenost.
Veřejná služba je spojená s vlastnictvím města nebo státu a tam setsakra zvážím podmínky pro práci a jejich hodnověrnost. Už jsem zažil, že když ptáčka lapali, zpívali mu o podmínkách k práci úplně jinak, než jaká pak byla skutečnost.
