V pádu Peake na obraně měla prsty Nagyová, píše policie

Radek Nohl Radek Nohl
22. 5. 2014 5:56
Vyšetřovatelé zjistili, že Nagyová obvinila Petra Nečase ze vztahu s Karolínou Peake.
Karolína Peake byla ministryní obrany jen osm dní. Vyšetřování ukázalo, že důvodem jejího konce byla i Nagyová.
Karolína Peake byla ministryní obrany jen osm dní. Vyšetřování ukázalo, že důvodem jejího konce byla i Nagyová. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - O rychlosti, s jakou skončila na ministerstvu obrany Karolína Peake, se povídaly vtipy, ale zřejmě až policejní vyšetřování v kauze bývalé vrchní ředitelky kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové (dnes Nečasová) odkrylo, proč byl její konec tak bleskový.

Z výpovědí a odposlechů, které detektivové získali během šetření případu a k jejichž detailům se deník Aktuálně.cz nyní dostal, vyplynulo, že na pád měla výrazný vliv právě Nagyová - současná manželka tehdejšího premiéra Petra Nečase.

Ale popořádku. Peake se stala ministryní obrany 12. prosince 2012. A mezi prvními, se kterými jednala po svém nástupu do úřadu, byl její předchůdce Alexandr Vondra a tehdejší první náměstek Vlastimil Picek.

Plán od Picka

Picek - jak dosvědčila Peake na policii - při prvním setkání předal své nadřízené návrh aktivit na následující dva až tři měsíce. Jenže ministryně se harmonogramu nedržela. Během několika hodin Peake kromě Picka vyhodila i ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Pavla Bulanta.

Pavel Bulant a Vlastimil Picek.
Pavel Bulant a Vlastimil Picek. | Foto: army.cz

U Nečase se ale tento krok nesešel s pochopením. "Setkala jsem se s pro mne nečekaně silnou až hysterickou reakcí premiéra, který na mne několik minut křičel do telefonu," řekla Peake na policii.

Během výslechu také přiznala, že bylo zřejmě chybou, že personální změny nekonzultovala právě s premiérem a Janou Nagyovou.

S ní se Peake podle svých slov prvně setkala díky bývalému předsedovi Věcí veřejných Vítu Bártovi. Ten se údajně s Nagyovou scházel pravidelně ve středu.

Nečas vztah s Peake popřel

Peake do policejního protokolu uvedla, že se s tehdejší vrchní ředitelkou Nečasova kabinetu viděla výjimečně. Důvodem byl zřejmě i fakt, že Nagyová neměla exministryni v oblibě. Naznačuje to například záznam hovoru z 12. ledna 2013. Na něm Nagyová svého partnera obviňuje ze vztahu s Peake. Tehdejší premiér ale vše popřel.

Během rozhovoru však Nečas také řekl, že "její jmenování (Peake) byl kšeft, který dohodl kvůli ODS a ve skutečnosti to dohodl Kuba" (exministr průmyslu a bývalý první místopředseda strany), a že "Peake nemilosrdně z obrany vyrazil, tak jak se spolu domluvili".

Petr Nečas svůj vztah s Peake v rozhovoru s Nagyovou popíral.
Petr Nečas svůj vztah s Peake v rozhovoru s Nagyovou popíral. | Foto: Ludvík Hradilek

Na policii bývalá ministryně obrany prohlásila, že ji Nečas tlačil k rezignaci a chtěl po ní, aby vrátila Picka a Bulanta zpět do funkce. Peake to neudělala, a tak tehdejší premiér navrhl její odvolání prezidentu Václavu Klausovi, který mu vyhověl.

Nagyové podle Peake vadilo i to, že ji neinformovala o důležitých věcech. Třeba o tom, že opouští Věcí veřejné, či o některých jejích krocích na ministerstvu. "Ona mi sama řekla, že jestli mám ve vládě normálně fungovat, měla bych své kroky konzultovat s premiérem Nečasem, ale vždy jejím prostřednictvím," uvedla Peake do protokolu.

Po svém konci na ministerstvu obrany se s Nagyovou sešla už jen na Úřadu vlády a v Kramářově vile. Peake tehdy po Nagyové požadovala, zda by mohla dostat zpět svoji kancelář na Úřadu vlády, o kterou s přechodem na ministerstvo obrany přišla a na kterou měla z pozice vicepremiérky nárok. To se ale už nikdy nestalo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy