V osmnácti mu naslouchá ministryně, mění zákony. Teď aktivní maturant chystá středoškolskou revoluci

Markéta Hronová Markéta Hronová
29. 12. 2016 16:02
Štěpán Kment se podílel na vzniku České středoškolské unie, sdružení studentů, kteří se snaží prosazovat své návrhy ve školství a vyvolat debatu o vzdělávání v Česku. Existují už tři roky, v roce 2016 ale slavili hned dva úspěchy: podařilo se jim na ministerstvu školství prosadit dělení hodin matematiky, aby měli učitelé na žáky čas, a z pamlskové vyhlášky ministerstvo na jejich popud vyškrtlo střední školy. "Zjistili jsme, že středoškoláci mají názor na kdeco. Debatují o politice, humanitárních krizích, ale o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání, si nemyslí vůbec nic. Ve školách se o tom nemluví," popisuje začátky Kment.
Foto: Lukáš Bíba

Praha – Není moc osmnáctiletých kluků, kteří za jediný rok dokázali na ministerstvu prosadit hned dva své návrhy. Předsedovi České středoškolské unie Štěpánu Kmentovi a jeho týmu se to povedlo.

Jako zástupce až 30 tisíc středoškoláků dokázal přesvědčit ministryni školství Kateřinu Valachovou ke zmírnění pamlskové vyhlášky tak, aby se nakonec netýkala středních škol. Na popud unie také ministerstvo doplnilo zákon o reformě financování škol tak, aby byly hodiny matematiky rozdělené do dvou skupin, a učitelé se tak žákům mohli věnovat individuálně.

Středoškolská unie se snaží navrhovat pragmatické věci podpořené zahraničními výzkumy či praxí, za svými návrhy si stojí a nenechají se odbýt. "Uspěli jsme, protože tu byla díra na trhu. Žádní zástupci studentů s ministerstvem dlouhodobě nekomunikovali. Ale také nám pomohlo, když jsme napsali otevřený dopis proti pamlskové vyhlášce a všimla si nás média," vysvětluje Kment.

Unie vznikla v roce 2013, Kment nebyl zakládajícím členem, ale záhy se k aktivním středoškolákům přidal. Chtěli, aby se studenti více podíleli na tom, jak školy fungují. Vybudovat takovou komunitu ale trvalo dlouho. "Zjistili jsme, že středoškoláci mají názor na kdeco. Debatují o politice, humanitárních krizích, ale o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání, si nemyslí vůbec nic. Ve školách se o tom nemluví," popisuje začátky Kment. To chtějí studenti v unii změnit.

Snaží se vzbudit zájem o vzdělávání u veřejnosti i samotných studentů. "Náš cíl je také to, aby studenti skrz samosprávy přijali větší zodpovědnost za to, co se ve škole děje. Když má mladý člověk možnost se angažovat a škola se o něj zajímá, tak se i on víc zajímá o školu," říká zástupce studentů.

Kment chodil čtyři roky na soukromé gymnázium. Se spolužáky ve třídě si moc nerozuměl, o to více energie věnoval práci ve studentském parlamentu a později úsilí vybudovat unii. Na jaře bude maturovat na státním gymnáziu, kam přestoupil.

Chce změnit způsob, jak veřejnost o vzdělávání přemýšlí

V listopadu představila unie zatím svůj největší projekt – kampaň Revoluce na střední, a to za přítomnosti náměstků ministryně školství, která je podporuje. Chtějí posílit žákovské samosprávy ve školách, snížit maximální počet žáků ve třídě na 24 či prosadit větší volitelnost předmětů. Navrhují také, aby se studenti mohli odvolat proti kázeňským opatřením, a chtějí zvýšit kvalitu praxe a výši odměn za práci.

"Není možné, aby číšník za praxi dostával podle zákona odměnu minimálně 17 korun za hodinu, když ostatní brigádníci mají alespoň třikrát více. To je na hranici vykořisťování," zlobí se předseda unie. Zabývají se také tím, jak by se měla změnit výuka. Podle Kmenta by se žákům mělo věnovat více pozornosti.

Vysokou školu chce Kment studovat v zahraničí. Hlásit se bude na Yale v Singapuru a na britské univerzity. I v budoucnosti by se chtěl zabývat vzděláváním.

Uvědomuje si, že splnit vytyčené cíle bude České středoškolské unii trvat roky, pokud se jim to vůbec podaří. Pro něj je však důležité i to, aby změnil myšlení veřejnosti. "Chci, aby lidé co nejdříve pochopili, že střední škola nemusí vypadat stejně, jako když studovali oni ještě za komunismu," říká rozhodně.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy