V osadě skončil život ze dne na den, zbyla jen kaple a studny. Nyní tady lze přespat

V osadě skončil život ze dne na den, zbyla jen kaple a studny. Nyní tady lze přespat
Když Němce Československo po válce vyhnalo, místo začlenilo do vojenského prostoru. Kapličku vojáci rozstříleli a pobořili, v roce 2006 se dočkala obnovy.
Přírodní park Manětínská skrývá zaniklou osadu Umíř.
Ze samoty se dochovalo pět studní.
Ochránci přírody v Umíři rovněž vystavěli jednoduchý přístřešek pro bivak. "Míst, kde člověk může v české přírodě volně přespat, je jako šafránu," říká Jan Moravec z ČSOP.
Foto: Blíž přírodě, Český svaz ochránců přírody
hrz hrz
13. 7. 2021 10:36
Stovky let žili na malebné samotě Umirschen uprostřed lesů na Plzeňsku němečtí obyvatelé, žali louky, starali se o stavení, dobytek či ovocné stromy. Po druhé světové válce byli odsunuti a z jejich domoviny se stal vojenský prostor. Nyní místo opět ožívá.

Osada Umíř (německy Umirschen) ležela již od 12. století v lesích nedaleko od vsi Plachtín v okresu Plzeň-sever. V roce 1920 na samotě stávala náves, na ní kaplička a čtyři domy s dvaceti lidmi, československými Němci. Po druhé světové válce byli vysídleni a osada zanikla.

Po válce využívalo Československo okolní lesy jako vojenský výcvikový prostor Dlouhá Louka, domy zmizely a do dnešní doby se dochovalo pouze pět studní, několik sklepů a kaplička. Ta přečkala ve značně zbědovaném stavu. Až v roce 2006 se dočkala opravy.

Celé toto pozoruhodné místo je zasazeno do přírodního parku Manětínská s rozlehlými lesy v Manětínské vrchovině. V lokalitě vybudoval Český svaz ochránců přírody v roce 2013 naučnou stezku s osmi zastaveními a krytým posezením s bivakovacím přístřeškem pro turisty. V přízemí srubu se lze u stolu z vlastních zásob najíst, pak vylézt po žebříku do podkroví a zde se ve svém spacáku vyspat.

"Česká legislativa není toulání krajinou příliš nakloněna, hned několik zákonů obsahuje zákaz táboření," podotýká Jan Moravec z ochranářského svazu. "Současný právní výklad zní, že bivak, tedy nouzový nocleh pod širým nebem, není táboření a že pokud se na noc jen tak beze stanu natáhnete do trávy, nic tím neporušujete. Ne každému se ale chce hádat, zda ještě bivakuje, nebo už táboří," pokračuje.

A jelikož existuje jen velmi málo míst, kde by šlo v české přírodě přespat legálně, Český svaz ochránců přírody se rozhodl vytvořit v západních Čechách systém bivakovacích míst. Jedno z nich je právě na okraji zaniklé vsi Umíř.

Místo pro bivak.
Místo pro bivak. | Foto: Blíž přírodě, Český svaz ochránců přírody

Stezka přibližuje historii zaniklé osady, popisuje zdejší vegetaci a péči o ni, zaměřuje se i na popis starých krajových odrůd ovocných stromů a unikátních vodních zdrojů - kamenných studní.

Když tudy jde člověk dnes, stále je v těchto místech cítit život - staletí sečené louky, staré ovocné stromy, u studní lze tušit zaniklá stavení, u kapličky někdejší náves, prostředkem samoty se rýsuje zarostlá cesta. "Krajina má paměť a Umíř je přímo učebnicovým příkladem," říká Jan Moravec. Vizuálnímu dojmu napomáhá fakt, že Lesy České republiky tu vysekaly náletové dřeviny a takřka pietně udržují už opět sečené louky.

Když má Moravec popsat širší okolí Umíře, shrnuje: "Lesy, lesy, lesy, balvany a lesy. Sem tam skála či starý lom, sem tam loučka, většinou v místech, kde kdysi bylo nějaké osídlení." Ani turisté zatím tenhle kraj příliš neobjevili, ačkoliv na severním okraji leží velkolepý barokní zámek Manětín a v severovýchodní části zámek Nečtiny, novogotický komplex umístěný naproti zřícenině hradu Preitenstein.

Umíř: Jak se tam dostanete?

Tipy na výlety - naučné stezky - Umíř

Do zaniklé osady Umíř vede buď žlutá značka z obce Plachtín (3 km) nebo rovněž žlutá značka z obce Trhomné (5 km). V Trhomné staví autobus na trase Plzeň-Karlovy Vary. Také se sem dostanete po cyklotrase  č. 2293.

GPS: N 49°56.10652', E 13°8.23787', okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj

 

Právě se děje

Další zprávy