Evropská komise v půlce června zveřejnila hodnocení klimaticko-energetických plánů členských zemí, které státy odevzdávaly na přelomu roku. Česko v plánu uvedlo, že zvýší do roku 2030 podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 20,8 procenta. To se však komisi nelíbilo, návrh vrátila a doporučila Česku podíl zvýšit.
Podle odhadu komise by Česko mohlo dosáhnout na cíl 23 procent; nyní má půl roku na to, aby svůj plán přepracovalo. "V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů máme dokonce vůbec nejnižší cíl mezi státy EU," upozornil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Komora obnovitelných zdrojů energie, která sdružuje profesní asociace jednotlivých zdrojů, je v nyní představené analýze ještě optimističtější než komise. "Podle středního scénáře bychom mohli dosáhnout na podíl 24,38 procenta energie z obnovitelných zdrojů," řekl na úterním zasedání komory její předseda Štěpán Chalupa.
Více solárních a větrných elektráren
Posun kupředu ve větším využití obnovitelných zdrojů spočívá podle Chalupy ve třech hnacích silách - levných fotovoltaických panelech, levných větrných elektrárnách a klesajících nákladech na baterie. "V roce 2030 bude už většina uhelných elektráren a tepláren odstavena. Pokud se podíváme na cenu, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec," uvedl.
Nejvíce peněz by podle analýzy šlo na výstavbu fotovoltaických elektráren, podpory by se však dočkala i tepelná čerpadla, kotle na biomasu nebo větrné elektrárny.
Podle odborníků totiž větrný sektor stagnuje, do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně. "Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi 1300 větrných turbín. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém plánu počítá jen s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statu quo," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Peníze má přinést prodej emisních povolenek
Podle analýzy komory by největší část peněz na rozvoj obnovitelných zdrojů stát získal z obchodování s emisními povolenkami. "Tím se naplní princip, že emisní obchodování je nástrojem boje s klimatickou krizí," řekl bývalý ministr životního prostředí a expředseda zelených Martin Bursík, který pro komoru sleduje novelu zákona o emisním obchodování.
Cena povolenek v posledních letech vyskočila nahoru a drží se kolem 25 eur za tunu. "Experti předpokládají, že dál poroste. Česko by z nich na podporu obnovitelných zdrojů mohlo pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard korun, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé unie," dodal Chalupa.
Další peníze budou k dispozici z evropských fondů po roce 2021 v rámci nového programového období. Tímto řešením chce komora přispět k odvrácení klimatické krize a přesvědčit ke změně nejen ministerstvo průmyslu, které s Evropskou komisí komunikuje, ale také veřejnost.
Ministerstvo chce investovat do biomasy
Právě ministerstvo průmyslu někteří odborníci za jeho klimaticko-energetický plán kritizují. "Místo na rozvoj střešních fotovoltaik, solárních kolektorů nebo větrných i vodních elektráren a tepelných čerpadel se ministerstvo zaměřilo na příliš intenzivní využívání biomasy z lesů a polí. Takovéto nadměrné využívání biomasy může lesy i zemědělství poškodit," okomentoval návrh plánu Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom.
Ministerstvo se brání, že plán vypracovalo tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel. "Naší snahou je samozřejmě přispět k cílům EU. Také je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi a související ekonomické dopady," uvedl náměstek pro energetiku René Neděla. Tvrdí, že řadu doporučení, která Brusel ve zprávě zmiňuje, návrh původního plánu již obsahuje. "Ve druhé polovině roku se zaměříme na vyjasnění posouzení a doporučení v rámci dialogu s komisí a na dopracování návrhu," dodal Neděla.
Dalším milníkem mohl být rok 2050. V polovině června země EU jednaly o schválení závazku, že sníží do uvedeného roku evropskou uhlíkovou bilanci na nulu, aby zbrzdily globální změny klimatu. Česko společně s Polskem a Maďarskem a Estonskem ale zabránilo přijetí závěru. "Proč máme 31 let předem rozhodovat o tom, co bude v roce 2050?" řekl premiér Andrej Babiš, podle nějž by plán poškodil tuzemské hospodářství.
Video: Století páry skončilo: stát ztrácí v energetice klíčovou roli
