Střední školy nabízí více míst, než je uchazečů, ukazují data. Navzdory růstu zájemců

ČTK ČTK
5. 7. 2020 9:22
Nabídka míst v maturitních oborech stále výrazně převyšuje počet zájemců o studium střední školy, i když počet uchazečů vzrostl a nabízených míst naopak ubylo. Letos měli přihlášení k dispozici 104 126 míst. U přijímacích zkoušek bylo zhruba 69 000 dětí, což bylo asi o 6000 víc než před třemi roky. Vyplývá to ze statistik Národního pedagogického institutu (NPI) a Cermatu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Počet nabízených míst klesl za stejnou dobu přibližně o 6500. Za nabídku sítě středoškolských oborů jsou podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové zodpovědné kraje.

Na střední školy se v souvislosti s demografickým vývojem hlásí čím dál početnější ročníky. Podle statistik ministerstva školství končilo letos deváté třídy 84 352 dětí. Loni bylo deváťáků 79 703, dva roky předtím 76 592.

Někteří si letos stěžovali, že poptávka po středních školách byla vyšší než počet nabízených míst. Zejména některé maturitní obory veřejných škol se v regionech rychle zaplnily a podle neúspěšných uchazečů bylo těžké najít volná místa jinde.

Podle mluvčí ministerstva jsou ale kapacity maturitních oborů dostatečné, a to i u oblíbených gymnázií a lyceí. V různých krajích se naplněnost maturitních oborů pohybuje mezi 31 a 53 procenty, u gymnázií mezi 38 a 72 procenty, uvedla Lednová.

"Samozřejmě se jedná o kapacity, které školy mohou, ale nemusí plně využívat a tak na některých, zejména výběrových školách, nebo v některých lokalitách, může být vnímán převis poptávky nad nabídkou," řekla Lednová.

Střední školy nabízely letos 167 544 míst. Zhruba 37 procent tvoří nabídka nematuritních oborů. Maturitní obory odborného vzdělávání činí kolem 47 procent a asi 16 procent jsou čtyřletá gymnázia. Například v Praze mohla letos podle NPI stačit místa na gymnáziích pro 4666 uchazečů a podle Cermatu se na ně hlásilo 3413 zájemců. Více uchazečů než volných míst na gymnáziích nebylo podle statistik ani v jiném kraji s výjimkou Zlínského, kde se na 1484 míst hlásilo 1514 dětí.

Nabídka míst ve středních školách se v posledních třech letech celkově snížila. V roce 2017 byla o 6595 míst vyšší. Klesla hlavně kapacita odborných maturitních oborů, a to o 5333 míst. Gymnázia zmenšila nabídku o 691 míst a nematuritní obory o 571.

"Podstata správného nastavení je na straně zřizovatelů (krajů), kteří jsou zodpovědní za zajištění podmínek pro uskutečňování středoškolského vzdělávání a musí usilovat o nabídku dostatečné a atraktivní sítě oborů u středních škol," řekla mluvčí ministerstva. Současný dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR pro roky 2019 až 2023 umožňuje kromě jiného i vznik čtyřletých gymnázií, dodala.

Nejvíce žáků bude ze základních škol vycházet zhruba za čtyři až pět let, až do devátých tříd dojdou letošní páťáci a čtvrťáci. V pátých třídách bylo letos kolem 117 000 dětí, část z nich ale odejde na víceletá gymnázia. Hlásilo se na ně 24 854, což je zhruba stejně jako loni, kdy bylo na šestiletá a osmiletá gymnázia přijato 11 758 žáků.

Zájemci o maturitní obory se mohou hlásit na dvě školy, případně ještě dvě sportovní gymnázia. Skládají jednotnou přijímací zkoušku, kterou tvoří test z matematiky a z češtiny. Běžně mají na zkoušku dva pokusy, z nich se pro obě školy počítá lepší výsledek. Letos měli kvůli opatřením proti koronaviru pokus jeden. Pokud u jednotné přijímací zkoušky neuspějí, mohou se žáci přihlásit ještě do dalších kol přijímání na středních školách. Jednotné přijímací zkoušky pak už neskládají. Volná místa v dalších kolech většinou nabízí obory, o které není tak velký zájem nebo které jsou na soukromých školách a musí se platit.

2017 2018 2019 2020
Počet uchazečů o čtyřleté obory * 63.027 63.303 64.606 69.054
Nabídka míst ve čtyřletých gymnáziích 26.682 26.250 26.155 25.991
Nabídka míst v maturitních oborech středních odborných škol 83.968 81.464 78.993 78.635
Nabídka míst v nematuritních oborech 63.489 64.554 64.774 62.918

Zdroj: Národní pedagogický institut a *Cermat

Video: Rodiče jsou zděšení. Teď vidí, co se ve škole děje. Je to ale pozitivní rána, říká Feřtek

Učitelé teď mají víc práce, než měli. A nemám pochybnost o tom, že zásadně stoupne jejich digitální gramotnost, říká Tomáš Feřtek z EDUin. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

Jednání mezi EU a Británií stále váznou, budou pokračovat v neděli

Přes pokrok v řadě oblastí přetrvávají v jednáních mezi Evropskou unií a Británií neshody, které brání uzavření dohody o pobrexitových vztazích. Ve společném prohlášení po dnešním podvečerním telefonátu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Šéfové vyjednávacích týmů po jednodenní přestávce opět zasednou k intenzivním rozhovorům v neděli v Bruselu.

Británie z Evropské unie odešla letos 31. ledna a na Silvestra skončí přechodné období určené k vyjednání dohody. Obě strany mají již větší část textu hotovou, uzavření smlouvy však stále brání spor o pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách.

před 53 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy