Pietní akt s kladením věnců byl letos oproti jiným ročníkům výrazně kratší, trval přibližně čtvrt hodiny. Jako první položili věnce přeživší, poté prezident, který k nim po skončení pietní části přisedl a chvíli s nimi hovořil. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že vyhlazení Lidic bylo podle něj projevem rasismu. "Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa," uvedl Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě.
"Tehdejší idea, že některý národ je méněcenný a že si zaslouží být vyhlazen, to je něco, co není vůbec tak staré a tak minulé, jak si myslíme, a proto je důležité si to připomínat," dodal.
Součástí vzpomínkového dne nebyla obvyklá ranní mše a nebude ani tradiční odpolední přehlídka dětských sborů. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík minulý týden uvedl, že nebylo možné akci plánovat dostatečně dopředu, aby mohla být v obvyklém rozsahu. Pietní vzpomínka se v uplynulých letech konávala v sobotu blízkou 10. červnu, letos připadla přesně na den výročí, navíc na středu, stejně jako v den vyhlazení obce.
V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem.
Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
